Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ženská hormonální antikoncepce zvyšuje riziko rakoviny. Ale u mužů

  • 103
Hormonální antikoncepce je velmi rozšířeným způsobem, jak se ženy brání početí. Zatímco pozitivní vliv se projevuje například ve snižování počtu interrupcí, má hormonální antikoncepce i své negativní dopady. A nejenom na ženy.

Podle údajů z gynekologických ordinací užívala v roce 2011 hormonální antikoncepci více než polovina českých žen v plodném věku od 15 do 49 let. Nejvíc je předepisována v ordinacích v Praze a Olomouckém kraji.

Z vody do mužského těla

Účinná látka etinylestradiol (typ estrogenu) se z hormonální antikoncepce skrz moč a odpadní vody dostává do vodních toků a postupně i do zdrojů pitné vody. A tam působí na ryby, zejména na samečky, kterým se začnou ve varlatech vytvářet vajíčka.

Etinylestradiol zřejmě působí i na další zvířata žijící ve vodě, stejně jako na rostliny nebo zvířata, která takovou vodu pijí. Má vliv i na lidi, kteří tuto vodu pijí. Podle studie Torontské univerzity může u mužů zvyšovat riziko rakoviny prostaty.

"Již několik studií nalezlo spojení mezi vystavení estrogenu a rakovinou prostaty. Domníváme se, že jde o environmentální problém – estrogen se dostává do vody a do našeho potravního řetězce," shrnul dosavadní poznatky doktor David Margel, uroonkolog z Torontské univerzity.

Těmto závěrům odpovídají i jím zjištěná data, podle kterých země s největším počtem uživatelek hormonální antikoncepce mají také největší počet mužů umírajících na rakovinu prostaty.

Dopad na životní prostředí

Tyto poznatky se budou muset ještě ověřovat, aby se mohlo dojít k naprosto exaktnímu závěru. Jisté ale je, že jsou změny pozorovány nejenom u ryb, ale i u aligátorů a ptáků.

Kromě estrogenu mají zřejmě vliv na životní prostředí a následně i na lidi také jiné látky obsažené ve věcech každodenní spotřeby. Jde například o endokrinní disruptory, tedy látky, které účinkují jako hormony a negativně ovlivňují fyziologické funkce hormonů.

Mezi nimi je například již zakázané DDT nebo polychlorované bifenyly, ale i všudypřítomné látky bisfenol A a ftaláty (vyskytují se ve velkém množství plastů) a parabeny (najdete je v kosmetických přípravcích).

Podporují cukrovku a obezitu

U těchto látek byl navíc prokázán vliv na rozvoj cukrovky a obezity, zejména pokud jsou jim vystaveny těhotné ženy.

U bisfenolu A se zase hovoří o negativním vlivu na mužskou potenci, o tom, že mohou přispívat k rozvoji rakoviny prsu u žen a k dřívějšímu startu puberty u dívek.

Na tato zjištění zareagovala Evropská unie návrhem zapracovaným do rámcové směrnice o vodě na vylepšení čističek odpadních vod tak, aby nově odstraňovaly hormony a jim podobné látky.

Drahé čističky

Nebylo by to ale levné, pouze ve Velké Británii se náklady odhadují na 900 miliard korun. Pro město s 250 000 obyvateli by instalace takového systému čištění stála kolem 180 milionů a dalších 18 milionů by bylo ročně potřeba k jeho provozu.

Podle toxikologa Richarda Owena z Exterské univerzity by to ale za to stálo: "Chceme čekat na to, až uvidíme efekt na lidech, jako tomu bylo s thalidomidem a nemocí šílených krav, nebo začneme jednat dřív?" ptá se.

Otázkou samozřejmě také zůstává, kdo by za čištění vody měl platit – zda všichni na vodném a stočném, nebo ten, kdo tyto látky vyrábí a prodává.

"Farmaceutický průmysl vydělává miliardy na lécích a dalších látkách, které prodává. Pokud tyto látky znečišťují životní prostředí, co je špatného na tom, je za to nechat zaplatit?" ptá se profesor Owen.

Farmaceutické a vodárenské firmy závěry vědců zpochybňují. Tvrdí, že takzvaná feminizace je u rybí populace pozorována už dlouho, ale nepodařilo se zatím prokázat přímou souvislost s rizikovými látkami.

Finální rozhodnutí o podobě nové směrnice by mělo v Bruselu padnout v listopadu.

, pro iDNES.cz