Dítě v tramvaji s nudlí u nosu, nepříjemný rozhovor se šéfem, večeře v čínské restauraci. To všechno zanechává na našem imunitním systému stopy. Na jeho fungování má pak kromě vnějších faktorů vliv i fyzická kondice, psychické rozpoložení a genetická dispozice.
První bariéru proti škodlivým látkám tvoří obranyschopnost vrozená, její podstatná část je však také ta získaná, která se vyvíjí po celou dobu našeho života. Pokud o imunitní systém dostatečně pečujeme, stane se z něho spolehlivý štít, který nás dokáže ochránit nejen před viry a bakteriemi, ale také před alergeny, záněty, nádorovými buňkami a dalšími nepříjemnými zdravotními problémy.
Čím méně pozornosti mu budeme věnovat, tím spíše u nás mohou propuknout různé choroby, například alergie, růžovka, zánět močového měchýře, ale i dětská onemocnění typu spalničky.
„Imunitní systém ovlivňuje skutečně všechno, proto bychom se měli snažit ho posilovat. Základem je zdravý životní styl, do kterého patří i každodenní fyzická aktivita. Doporučuji pohyb na čerstvém vzduchu, ten je k nezaplacení,“ říká lékařka Kateřina Javorská z Nového Města nad Metují. „Ideální je běh nebo chůze, ale počítá se i venčení psa v parku. Také otužování a saunování má prokazatelně skvělý účinek na organismus.“
Varuje před přejídáním a nezdravým jídelníčkem, jež mají zásadní vliv na vznik alergií i nemocí trávicího traktu. Vedle fastfoodového stravování jsou hrozbou pro naši obranyschopnost také chemické látky obsažené v potravinách, které mají prokazatelný škodlivý účinek. Proto přibývá lidí s potravinovými intolerancemi a alergickými reakcemi.
Čtěte v pondělí
Rozhovory s Annou Stropnickou a Božidarou Richterovou, článek o nástrahách vyhoření a módu pro milovnice tance najdete v příloze MF DNES OnaDnes
„Dříve lidé jedli zdravěji, protože se jejich jídelníček skládal převážně z vlákniny a luštěnin,“ říká Kateřina Javorská. Nezdravé návyky v podobě vysokého energetického příjmu a chybějícího pohybu vedou k tomu, že přibývá obézních lidí.
„Také při nákupu potravin bychom měli být opatrnější a jejich složení detailně zkoumat, vyhýbat se rafinovaným cukrům a soustředit se daleko více na zeleninu a ovoce,“ nabádá lékařka.
Podobně důležitý je také pitný režim. To bývá s přibývajícím věkem problém, protože po třicátém roce postupně klesá pocit žízně. Zejména senioři často záměrně omezují příjem tekutin na minimum, aby nemuseli chodit na záchod. Bývají tak dehydratovaní a mívají sníženou imunitu. Přitom pravidelné vylučování signalizuje, že ledviny fungují, jak mají.
„Stává se, že lidé zapomínají pít, takže se cítí unavení nebo trpí bolestmi hlavy. Vhodné je proto mít připravený džbánek s vodou a po hrnkách během dne upíjet,“ radí lékařka.
Posilujte imunitu v každém věku, pomůže vám příroda |
Jak je možné, že v našem těle zničehonic i ve vyšším věku propuknou nemoci, na které jsme nikdy netrpěli? Má na to vliv stres? Nebo spíše dědičnost? Na to neexistuje jednoznačná odpověď. Ostatně, mnoho vážnějších zdravotních neduhů se zprvu může jevit pouze jako banální nachlazení či obyčejná nevolnost.
Ve chvíli, kdy se začneme potýkat s obtížemi, které jsme do té doby neměli, bychom měli zpozornět. Jestliže se nám na jaře spustí rýma, která trvá několik dní a zhoršuje se, trpíme často nadýmáním, průjmem, případně zácpou, nebo vyrazí-li nám na kůži vyrážka, která svědí či pálí, je nejvyšší čas vydat se do ordinace.
„Po týdnu, kdy se člověk necítí dobře, není výkonný, má zvýšenou teplotu, rýmu nebo má pocit na zvracení, je určitě namístě navštívit praktického lékaře. Ten byl měl poznat, jestli je léčba v jeho kompetenci, nebo pošle pacienta dál,“ popisuje lékařka Kateřina Javorská.
Nepříjemných potíží a nemocí, které nás mohou překvapit ve vyšším věku, je celá řada. Jaké jsou ty nejčastější?
Noční bdění
Po letech mizerného spánku, na kterém mají lví podíl děti dožadující se programu už od brzkých ranních hodin, se konečně těšíte na vydatný odpočinek až do pozdního dopoledne.
Jenže i když jste sebevíc utahaná, sotva ulehnete do postele, nedaří se vám zabrat. Na vině může být náročná uzávěrka v práci, hádka s manželem nebo starost o nemocného rodiče.
Jestliže však problémy s usínáním trvají delší dobu, může se jednat o nespavost. Obvykle jde ruku v ruce se stresem, depresemi nebo jinými psychickými problémy.
„Pokud potíže se spánkem trvají neobvykle dlouho, můžeme usuzovat, že se jedná o poruchu. S jistotou ji dokáže určit specializované vyšetření, které se provádí například ve spánkových laboratořích. Předcházet nespavosti lze účinnou psychohygienou a zejména pravidelným režimem,“ doporučuje psycholog Ondřej Pečený z pražské kliniky Kappa.
Důležité je ulehat do postele pravidelně ve stejný čas, stejně tak si nastavit i vstávání, a především spát dostatečný počet hodin. „Optimální doba spánku je do značné míry individuální. Podle některých studií je to u dospělých sedm a půl hodiny, pokud k tomu dostane tělo příležitost,“ říká.
Realita však podle něj bývá horší. „V současnosti kvůli umělému osvětlení, ale třeba i kvůli moderním technologiím, si málokdo dovolí tento spánkový komfort a spíše se číslo blíží k šesti hodinám,“ míní psycholog Ondřej Pečený. Kvalitní spánek je pro nás zásadní, protože při něm dochází k regeneraci centrálního nervového systému a celkově vlastně ovlivňuje naše zdraví.
Návrat puberty
I když nám už dávno není patnáct, hormony nás občas mohou přenést v čase a nos, čelo či bradu „obdařit“ výstavním akné jako za našich středoškolských let. Uvalit kletbu v podobě vyrážek či ekzémů mohou i na ostatní části těla. Nemusíme hned panikařit, většinou jde o pouhé podráždění, ale pokud nás začervenalá kůže a pupínky trápí delší dobu, neměli bychom odkládat návštěvu dermatologa. Může se totiž jednat o růžovku.
„Je to typické onemocnění pro střední věk, které postihuje obličej. Zpočátku se projevuje přechodným začervenáním s rozšířením žilek, postupně se zarudnutí stává trvalé s možným výskytem pupínkových hrbolků v obličeji,“ popisuje Zuzana Macková z pražské Perfect Clinic.
Mezi spouštěči onemocnění najdeme extrémně horké nebo chladné prostředí, intenzivní sluneční záření, cvičení, kořeněná jídla, alkohol, nevhodnou kosmetiku. „Pokud se neléčí, mohou nastat komplikace, třeba postižení očí, proto návštěvu dermatologa neodkládejte,“ varuje lékařka. Ne vždy však musí jít o tak závažné onemocnění, akné se u žen po čtyřicítce objevuje spolu s menstruací a je předzvěstí menopauzy.
Konec flámování
Zatímco v mladším věku nebyl problém mohutně pít a ponocovat, po čtyřicítce cítíme každou deci vína či jiného alkoholu navíc ještě dlouho po probuzení. Na vině je pomalejší metabolismus, ale i celkový zdravotní stav a samozřejmě množství vypitých skleniček.
„Alkohol na každého působí jinak, je to velmi individuální, ale ženy ho obecně snášejí hůř než muži. Ideální proto je se před jeho konzumací najíst,“ říká lékařka Kateřina Javorská.
Alkohol na nás začíná působit hned, jeho nepatrné množství se vstřebává prostřednictvím úst a jícnu, zhruba dvacet procent skrze žaludek, osmdesát procent pak končí ve střevech. Proto působí rychleji, pokud jsme nalačno.
Jeho nástup do těla umocňují sladké a teplé nápoje, stejně jako ty bublinkové. K jeho vylučování z těla napomáhají játra, která obsahují speciální enzymy štěpící alkohol. Pokud se chceme potížím vyhnout, nezbývá nic jiného než se při pití držet zpátky.
Mokré plavky i bakterie
Bolesti v podbřišku, pálení a časté chození na záchod. Zánět močového měchýře dokáže pořádně otrávit život v jakémkoliv věku. Rozhodně se totiž nejedná o onemocnění, které patří pouze mladým holkám, co nastydly na vodě, protože si nepřevlékly plavky.
Zánět močových cest trápí hlavně ženy. Jak na něj vyzrát? |
„Příčinou zánětů může být zúžená močová trubice, například v důsledku zmenšení poševní sliznice u žen po přechodu. Nebo také podráždění sliznic zaviněná inkontinencí,“ popisuje urolog Antonín Brisuda z kliniky GHC Praha. Nejčastější původce infekce je bakterie Escherichia coli, které se nachází ve střevech, ale z konečníku se může dostat do močového měchýře, zde se usadit a množit.
Pokud se nemoc včas neléčí, může infekce postoupit až do ledvin. Zánět častěji postihuje ženy, protože mají kratší močovou trubici. Může být způsoben nevhodným pitným režimem, zadržováním močení, přispívá k němu i prochladnutí, těhotenství, porod, menopauza nebo anální sex. Při prvních známkách infekce je vhodné sáhnout po vitaminu C a brusinkách a také hodně pít. V akutnější fázi zaberou antibiotika.
Alergie
Ačkoliv vám nikdy kvetoucí stromy či louky nevadily, po čtyřicítce najednou jaro i léto může zkazit kýchání, rýma nebo uslzené oči. A stejně tak se na těle a obličeji objeví vyrážka. Alergie není jen záležitostí dětství, ale čím dál častěji propuká v dospělosti.
Jedná se o přehnané reakce imunitního systému na látky v prostředí. Ať už jsou to trávy, pyl, roztoči, zvířecí srst, oříšky, ovoce, zelenina nebo jiné potraviny.
„Přibývá především potravinových a lékových alergií, které se často zaměňují za potravinovou intoleranci. Na rozdíl od intolerance, což je vlastně metabolická porucha způsobená nedostatečnou funkcí trávicích enzymů, se alergie projeví během několika minut, kdy člověku otečou rty, naskáče mu kopřivka nebo má problémy s polykáním. V případě intolerance lidé mohou pocítit potíže klidně až za několik hodin,“ vysvětluje imunoložka Zuzana Humlová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Jakmile dá o sobě alergie poprvé vědět, je žádoucí vydat se ke specialistovi, který na základě testů určí, o jaký typ se jedná. „Součástí vyšetření jsou testy, kdy se aplikuje malé množství určitého alergenu na kůži předloktí a následně se provede vpich do kůže. Pokud se objeví během patnácti minut zarudlý pupínek, je reakce pozitivní,“ upřesňuje Zuzana Humlová. Lékaři tak při testech mohou rozklíčovat, co u člověka vyvolává podráždění.
Poblázněné hormony
Krvácení bývá strašákem každé ženy. V dospívání nás nepravidelnost menstruace děsí, protože hrozí nechtěné těhotenství, s přibývajícím věkem si naopak přejeme, aby nám její absence signalizovala vytoužené početí potomka.
Výkyvy měsíčků míváme vedle gravidity spojené s tím, že je něco v nepořádku. Jenže po čtyřicátém roce života se cyklus mění a není nic neobvyklého, když začne vynechávat. Je to totiž signál zhoršující se kvality vajíček.
„Výkyvy můžete pocítit i co se týká intenzity periody, kdy se objeví silnější krvácení. S ním souvisí i bolestivost, premenstruační syndrom a také akné. V souvislosti s přechodem se mohou vyskytnout i u žen, které na to nikdy netrpěly,“ upozorňuje Radka Gregorová, gynekoložka z Lékařského domu Praha 7.
Příznaky menopauzy mohou nastoupit i několik let předtím, než dojde k poslední menstruaci. Je to dáno tím, že hormony klesají postupně. A to jak ženský estrogen, tak i mužský testosteron, který v malém množství produkuje i ženské tělo. Proto ženy po pětačtyřicátém roce více bojují s výkyvy nálad, návaly horka, kvalitou vlasů či nehtů a nemají chuť na sex.
Třeštící hlava
Možná jste nikdy na bolest hlavy příliš netrpěla, proto vás mohou v těhotenství či po porodu nepříjemně překvapit záchvaty pulzující bolesti na jedné z polovin hlavy, případně ji doprovází i nevolnost a zvracení.
Přestože se většinou migréna projeví už v dětství, nejintenzivnější výskyt je mezi 25. až 45. rokem věku. Mnohdy za to mohou hormony. Během těhotenství stoupají hladiny estrogenu, což se může projevit sníženou schopností mozku filtrovat světlo či hluk a spustit onemocnění.
Za migrény mohou ženské pohlavní hormony, tvrdí vědci |
Po porodu zase bývá spouštěčem nedostatek spánku a stres. Chronická migréna se vyskytuje i u žen při menopauze. Pro migrénu má člověk genetické predispozice, ale odstartovat ji může nadbytek nebo i nedostatek spánku a pohybu, nadměrný pobyt na slunci, špatně zkorigovaná oční vada, zubní obtíže, změna tlaku, kouření, alkohol, ale třeba i žízeň, nevhodná dieta či úraz hlavy.
„Průběh se může lišit intenzitou, ale není to tak, že by migréna ze stresu byla naprosto odlišná od migrény při zubních problémech. Pokud se začne objevovat až v průběhu života, znamená to, že se některý ze spouštěčů aktivoval,“ říká neurolog Jiří Ondra z Lékařského domu Praha 7.
Někdy k léčbě stačí úprava životního stylu a vyloučení spouštěčů, jindy je potřeba nasadit léky k utlumení bolesti. „Na lehčí formu migrény se používají analgetika. U těžších záchvatů jsou účinné léky ze skupiny takzvaných triptanů, které uleví bolestem,“ upřesňuje neurolog.
Dětská nemoc
Přišlo vaše dítě ze školky s rýmou, kašlem a zánětem spojivek? Pak zpozorněte a pečlivě sledujte, zdali nedostane horečku a neobjeví se mu na těle červenofialová vyrážka. Mohou to být spalničky.
Pokud se infekce prokáže, měla byste urychleně zkontrolovat i vlastní očkovací průkaz. Zejména pokud jste narozená v sedmdesátých nebo na začátku osmdesátých let, kdy se očkovalo pouze jednou dávkou. Účinnost vakcíny postupem klesá a s tím stoupá riziko nákazy.
Spalničky se vrací. Nemoc začíná jako viróza, ale může skončit i smrtí |
Spalničky není radno podceňovat, především pokud jste těhotná. Hrozí riziko potratu. Jejich zákeřnost spočívá také v tom, že se leckdy tváří jako obyčejné nachlazení či nevolnost.
„Jsou vysoce nakažlivé. Kdyby je dostal člověk s poškozenou imunitou, třeba s nádorovým onemocněním nebo jinou poruchou, tak to je fatální,“ upozorňuje praktická lékařka Kateřina Javorská.
Ta proto doporučuje sledovat hladinu protilátek v krvi a v případě nízké hodnoty zopakovat očkování. To nebývá nutné, pokud člověk nemoc v dětství prodělal, protože má s největší pravděpodobností v těle protilátky.
Obecně platí, že všechny virové dětské nemoci jsou pro dospělé vždycky velmi rizikové a přinášejí komplikace, které mohou vyústit například v zánět plic nebo zánět mozku, kdy dochází k postižení centrálního nervového systému.
