Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zázračný špenát či kousání ledu: boříme mýty o zdraví

  6:00aktualizováno  6:00
Praváci žijí déle než leváci. Využíváme pouhých deset procent svého mozku. Po špenátu rostou svaly a sycené nápoje škodí kostem. Přečtěte si, které z těchto tvrzení mají reálný základ a které jsou jen vytrvalou fámou.

Kousání ledových kostek zubaři skutečně nedoporučují. | foto: Profimedia.cz

Po špenátu rostou svaly
Je sice pravda, že tento příslib byl oblíbeným argumentem dozoru ve školních jídelnách a rodiče se dlouho oháněli příkladem Pepka námořníka, ale faktem je, že špenát nemá se svaly nebo tělesnou sílou vůbec nic společného.

Špenát byl už dlouhou dobu známý jako zelenina s vysokým obsahem železa, ale teprve na začátku dvacátého století získal pověst potraviny, po které zázračně rostou svaly. To bezpochyby souviselo s tím, že roku 1929 spatřila světlo světa slavná postavička Pepka námořníka - propagátora špenátu.

Špenát je vynikajícím zdrojem vitamínu C, vitamínu A a hořčíků. Železo v něm obsažené je důležité pro správnou funkci hemoglobinu, který přenáší kyslík z plic do celého těla. Nicméně zcela určitě vám nezvětší bicepsy a na růstu tělesné síly nemá žádný podíl.

Sycené nápoje škodí kostem
"Zprávy o tom, že bublinkové nápoje spotřebovávají kalcium v kostech, se vynořily někdy na začátku devadesátých let," říká Andrew Weil, profesor medicíny na univerzitě v Arizoně, kterého citoval zpravodajský server MSN.

"Tehdy totiž proběhla studie, která naznačovala možné spojení mezi nadměrnou konzumací nápojů colového typu a vyšším rizikem zlomenin kostí u adolescentních dívek a starších žen. Nicméně všechny studie, které následovaly a pokusily se tento závěr potvrdit, byly neprůkazné."

Neexistuje tedy žádná dokázaná spojitost mezi sycenými nápoji a ubýváním vápníku z kostí. Odborníci spíš spatřují hlavní problém v tom, že tento typ nápojů dodává tělu v podstatě jen neužitečné nebo přímo škodlivé látky. Pokud je tedy pitný režim člověka tvořen jen těmito nápoji, může dojít k nedostatku vápníku, který by jinak tělo mělo získat například z mléka.

Kousání kostek ledu poškozuje zuby
Ačkoli to denně dělají miliony lidí a na toto téma nebyla ještě provedena žádná studie, odborníci, které oslovil server MSN, se shodují, že by se podobným praktikám měli lidé spíše vyhýbat.

"Lidé by se měli vyvarovat kousání ledových kostek, rozkousávání pecek, nebo dokonce otevírání ořechů zuby," tvrdí doktorka Barbara Richová, členka asociace dentistů Spojených států. "Tvrdé předměty mohou vést k uštípnutí, ulomení, nebo jinému poškození zubu. Lidé, kteří jsou zvyklí kousat ledové kostky si navíc mohou přivodit i bolestivé zranění dásní."

Nutkavé kousání ledu je údajně typičtější pro ženy a je typické pro určité typy neuróz.

Praváci žijí déle než leváci
Tato myšlenka se poprvé objevila v roce 1992 v knize kanadského psychologa Stanleyho Corena. Coren a jeho tým totiž po dobu dvaceti let zkoumali široký vzorek praváků a leváků (90 % populace je pravoruká a dvakrát víc leváků je mezi muži) a zjistili, že leváci žijí přibližně o deset let méně než praváci.

V roce 1993 vědci z Harvardské univerzity celou studii zopakovali. Jejich vzorek tvořilo 4000 lidí ve věku nad 65 let, kteří byli v rámci výzkumu sledováni po dobu šesti let. Výsledek? Po dobu studie zemřelo 32,2 % praváků a 33,8 % leváků, což je považováno za statisticky významný výsledek.

Kolem tohoto závěru se vynořila spousta hypotéz objasňující, proč tomu tak je. Ačkoli skutečná příčina zatím není potvrzena, nejvíc odborníků se přiklání k tomu, že lékařské vybavení i vybavení operačních sálů je navrhováno pro praváky.

To může být údajně příčinou problémů například v případě operací mozku, u něhož leváci preferují odlišné části než praváci. Podle statistik mají také leváci víc úrazů, což je způsobeno tím, že většina nástrojů je navržena pro pravoruké používání. 

Lidé používají jen deset procent svého mozku
Jde o jeden z nejpopulárnějších vědeckých mýtů tohoto století. Ačkoli nikdo netuší, kde se objevil a z čeho vznikl, velmi rychle se ujal a úspěšně přežívá.

"Kdyby ovšem byla pravda, že používáme jen deset procent našeho mozku, potom by jeho malé poškození mělo jen minimální dopad na naše schopnosti a dovednosti," říká profesor Reza Shadmehr, neurochirurg vyučující na univerzitě Johnse Hopkinse.

"Ze zkušenosti však víme, že například pacienty s mrtvicí jen malé poškození mozku často naprosto vyřadí z běžného života. V mozku není ukryté žádné rozsáhlé prázdné skladiště, které bychom mohli v případě potřeby využít. Zcela jistě používáme celý mozek."

Mozek nikdy neodpočívá a je neustále aktivní. Dokonce i ve spánku, v jehož REM fázi vykazuje stejnou mozkovou aktivitu jako v bdělém stavu.

Autoři:






Nejčtenější

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

Zpěvačka Paloma Faith na Britain Q Awards (Londýn, 18. října 2017)
Moje děti budou genderově neutrální, říká zpěvačka Paloma Faith

Loni v prosinci se britská zpěvačka Paloma Faith (36) poprvé stala maminkou. S francouzským partnerem Leymanem Lahcinem (30) by chtěla mít další potomky....  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Ilustrační fotografie
Přejídání jako zabiják. Skrytě ničí i vaše játra

Znalec gastronomie Pavel Maurer radí: „Nejezte blbě!“ Lékaři by dodali: „A když už, tak se aspoň nepřejídejte.“ Obezita totiž ničí nejen klouby a srdce, ale...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Grafton Recruitment Praha
KOORDINÁTOR ZÁSOBOVÁNÍ/LOGISTIK, až 30 000 Kč

Grafton Recruitment Praha
Jihočeský kraj
nabízený plat: 25 000 - 30 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.