Prostor vás uvítá hudbou Hradišťanu a veselými řemeslníky v tradičních oděvech. Můžete sledovat šikovné ruce dráteníka, popovídat si o kraslicích anebo uplést vlastní pomlázku.
Rodina Frkova, kterou jsme na výstavě také potkali, se zabývá pestrou škálou řemesel. Manželé Frkovi vedou vlastní Výtvarnou dílnu lidových technik a řemesel.
Straky jsou jihočeské kraslice
"Už s babičkou a dědou jsem jako malá malovala vajíčka, hlavně jihočeské straky," vysvětluje paní Frková začátky své řemeslné činnosti. Jihočeské straky jsou kraslice, na které se nejprve nanese vosk, vajíčko se potom obarví a nakonec se vosk setře, takže malba zůstává bílá na barevném pozadí.
Paní Frková pak přešla ke zdobení obráceným postupem. Vosk nanáší na obarvené či bílé vejce. Malba tak zůstává plastická jako reliéf.
Na prodej i k obdivování nabízí rodina také kraslice malované cibulovým vzorem či kraslice zdobené slámou. Velmi křehce působí vrtané reliéfní kraslice. Dekorují se podobnou technikou jako perníčky. Barva se vytlačuje z kornoutku, takže vajíčko vypadá jako by bylo okrášlené krajkou.
I pro rodiny s neposednými dětmi má paní Frková nabídku – nerozbitné kraslice. Jsou menší, vyrobené z papírové vaty a zdobené stejně barvitě jako klasické kraslice. Mohou si s nimi hrát děti, anebo s nimi můžete ověsit osení, jarní větvičky a podobně.
K tradičním moravským kraslicím patří několik typů batikovaných kraslic. Technika zdobení němčanských kraslic pochází, jak již název napovídá, z Dolního Němčí. Jde o typické vzory, které se dnes už bohužel nahrazují moderní, jednodušší technikou. Typické vnorovské kraslice jsou například vždy doplněné o zelenou, černou a fialovou barvu.
Zimu odežene líto
Na vašem svátečním stole může tvořit ozdobu také tzv. líto nebo létečko. Je to vlastně věnec z kynutého těsta, do něhož se zapíchají nazdobené a svázané větvičky kočiček či špičky stromku. Líto přinášely do domu děti poté, co pustily po vodě smrtku jako symbol zimy. Líto má přinášet do vesnice léto, odtud také pochází název této ozdoby.
Kromě vajíček zdobí paní Frková také plovoucí svíčky, plete věnečky z planého vína a zdobí je krajkou. Nabídne vám i další dekorace, ať už jde o slaměné ptáčky, tradiční velikonoční jidášky nebo panenky z kukuřičného šustí.
Na Hrad s sebou Frkovi přivedli také svého syna, který přímo před vašima očima vyrábí tradiční štípané holubičky. Holubičky se zavěšují nad sváteční stůl a mají do domu přinést "Boží štěstí".
Štípají se ze smrkového dřeva, z jednoho či dvou kusů. Ty se nejprve vyvaří, aby se zbavily smůly a dřevo zůstalo vláčné, teprve potom přichází na řadu vlastní štípání a rozkládání jednotlivých vějířků.
Pan Frk mladší je původní profesí umělecký kovář. Techniku štípaných holubiček se naučil od lidového mistra, pana Kopřivy, a nyní je jedním z mála výrobců těchto tradičních holubiček v Čechách.
A co takhle drátování?
Jaroslav Frk vám svýma šikovnýma rukama ukáže, jak vznikají škrábané kraslice. Původním povoláním je technolog.
"Ze školy mě šoupli rovnou do těžkého strojírenství, nikoho nezajímalo, co bych chtěl dělat. Tak se tímto vracím k tomu, co mě baví," komentuje pan Frk svou cestu k lidovým řemeslům. Profesionálně se věnuje drátování, a to nejen vajíček. Vyrábí i repliky starších drátovaných výrobků – misek, váz a podobně. Používá k tomu tradiční techniku vazbu dráty, které se prý v Čechách již nikdo aktivně nevěnuje, ačkoli ji řada lidí umí.
Perníčky a pomlázka jsou tradicí
Mladá paní Frková se do rodiny přivdala a sama se také nadchla pro klasické techniky. Zabývá se zdobením perníčků, drátováním vajec či výrobou malinkých látkových ptáčků ve skořápce.
Jak uplést pomlázku ukazuje na výstavě lidový umělec Evžen Novák. Můžete si u něj prohlédnout košíky, misky a další proutěné nádoby, ale také skleněné vitráže. Pan Novák, zaměstnaný v Ústavu jaderného výzkumu, si ručními řemesly zaplňuje chvíle volna a báječně relaxuje.
"Dnes muži doma příliš nepletou, to spíše děvčatům hlavy. Ale dříve bývala košíkařina mužské řemeslo, protože vyžadovala větší sílu," směje se pan Evžen. Dnes už ale pletou i ženy. Vrba, ze které se neplete nic jiného než pomlázky, se musí máčet minimálně dvě hodiny, protože se uchovává v suchém stavu.
Výstava na Pražském hradě v budově Nejvyššího purkrabství končí již dnes, na Velikonoční pondělí. Otevřeno je od 9 do 17 hodin a můžete se tedy zde inspirovat a zakoupit nespočet drobných ozdob nebo si můžete některou z technik vyzkoušet a zasednout doma k vlastnoručnímu zdobení.
