Zjevení Gongga: běžel jsem extrémní závod kolem čínské hory

Bylo v tom hodně exotiky, něco chaosu a improvizace a hodně výšek. Pavel Paloncý si s kolegy a kolegyní střihl náročný závod, jemuž dala jméno monumentální hora Gongga.
Extrémní závod v Číně: Gongga 100 km International Mountain Trail Challenge

Extrémní závod v Číně: Gongga 100 km International Mountain Trail Challenge | foto: archiv autora

Když mi po návratu z mistrovství Evropy ve skyrunningu a z Matterhornu přišel od Číňanů e-mail s předmětem Gongga 100 km International Mountain Trail Challenge, nevěnoval jsem tomu zvláštní pozornost. Asi nějaká další čínská stovka – běhavá, horká a pekelně konkurenční, jak to v Číně bývá. Jak jsme však postupně zjišťovali o tomto závodu další informace, začalo to vypadat na skutečné dobrodružství, opravdová pecka.

Běží se ve východním Sečuánu, už cesta do Kangdingu byla hotové dobrodružství – malé letadlo tam létá jednou denně a letiště se nachází ve 4200 m.n.m, je to třetí nejvýše položené letiště na světě. Parametry závodu k tomu ladily. Průměrná nadmořská výška stokilometrové trasy byla kolem 4 200 metrů a nejvyšší bod přesahoval 4900 metrů. A hlavně - Gongga! Hora, která celému závodu dala své jméno, měří 7556 m.n.m. a v mapě působí jako zjevení. Široko daleko kolem kopce a vrchovina s výškou čtyř až pěti tisíc metrů a najednou, jak kdyby spadla z nebe, Gongga. Takové informace dávaly tušit dobrodružství, jaké jsem ještě nezažil. Od začátku byli jasní dva účastníci zájezdu – já a Filip Šilar. Později se k nám přidal Dan, Kristýnu nepustily pracovní povinnosti. Po mnoha e-mailech se na poslední chvíli podařilo domluvit, že s námi poletí Andrejka jako fotografka. Přiletí tak o dva dny později, ale to se zvládne.

Z výšky jsem měl velký respekt, velkou část července jsem sice strávil ve výšce – soustředění v Livignu, Ice Trail Tarrentaise jako mistrovství Evropy ve skyrunningu i následný výstup na Matterhorn z italské strany do toho krásně zapadaly. Deset dní před Čínou jsem ještě vyrazil na pozvání německého týmu na Irontrail do Švýcar, ale tohle bylo výškou o level výš.

Místo letu jsme tak do závodního hotelu ve 2500 m.n.m zvolili několikahodinovou zvolna stoupající cestu busem, a ta sama o sobě byla zážitkem. Cestou jsme potkali prakticky všechny dopravní prostředky, včetně tanků. Večer jsme se šli proklusnout do tří tisíc, další den si dali trek do 3 500 m.n.m., nenašli jsme však plánovanou odbočku za rekonstruovaným klášterem a plánovaný běh se tak změnil v trekking ve značně hustém a totálně mokrém porostu. Aklimatizační pobyt jsme zakončili výběhem/výšlapem prvních 17 km trasy závodu do 4 100 m.n.m. (a zpět). Potkali jsme pořadatele, jak nakládají CP1 na poníky a expedičním stylem vyráží již dva dny před závodem zbudovat tábor, také jsme narazili na první sníh, pastevce a jaky. Tehdy nám došlo, s jakým závodem máme co do činění. Bude to výprava, dobrodružství. Pětatřicet kilometrů ve výšce mezi třemi a čtyřmi tisíci se na nás podepsalo - vrátili jsme se jako z výpravy z hor, červení, ošlehaní, unavení, nateklí a celkově vyhoukaní. Další (a poslední) den před startem jsme si krásně odpočinuli a celkově hodnotím, že jsme aklimatizaci zvládli na výbornou, o moc lépe jsme to udělat nemohli.

Ale Číňané nezvládali, co slíbili. Buď to bylo pozdě, nebo to nebylo vůbec. Například jídlo – mělo být zajištěné v rámci ubytování. Což o to, jídlo tam není drahé, ale koupit si něco, o čem víte, co jíte a že vám z toho nebude špatně, je poměrně náročné. Mně přidělili startovní číslo 007, tak jsem chvíli přemýšlel, jestli Číňané ví něco, co nevím, ale nakonec největší pozornost poutala Andrejka. Mezi pořadateli došlo k výraznému komunikačnímu šumu a Andrejku nevedli jako fotografku, ale prostě ji přihlásili na závod. A Číňani dělají vše pořádně – se startovním číslem 001 tak z ní udělali jedinou zahraniční závodnici a největší favoritku na 100 km. Tajemnost ještě umocňoval fakt, že přiletěla až den před startem. Zkoušeli jsme to ještě změnit, ale po chvíli dohadovaní byl jejich závěr jasný – je pozvaná, musí běžet. Stačí, když poběží 50 km, ale poběží.

V pět ráno jsme všichni na startu ve 3 160 m.n.m.. My tři s elitními Číňany a nadmořskou výškou, Andrejka s kratičkou aklimatizací a časovým limitem. Vybíháme po nám známé cestě, kde jsme běželi předevčírem. Stokilometrový i padesátikilometrový závod startují současně a jak je čínským zvykem, Číňané okamžitě vypálí kupředu. Jenže tady je výška velice rychle vrátí zpět. Rozbíháme s Filipem vláček, postupně jdeme před většinu Číňanů, kterým moc nevoní tma a místy kamenitá pěšina. Na první kontrole na 14,5 km ve 3 900 jsem asi za 1:40. Následuje prudší místo, kde prostě jdeme a dodýcháváme. Přichází sníh, objevují se stany pastevců, kolem jakové, paráda. Krajina získává konečně takový ráz himalájského podhůří.

Stoupáme dále a postupně mi dochází dech. Jednak spíš jdu, než běžím, a z obav o to, co se mnou výška udělá později, jdu raději s rozvahou. Jsme naprosto zahaleni v mracích, ale vypadá to, že by stačilo 50 - 100 metrů výše a budeme nad nimi. Tedy ve druhém kopci by mohla být vidět Gongga! Cestou do sedla ve 4 660 m.n.m. mě předběhnou dva Číňané, ale jak se převalím přes sedlo, zkouším z kopce klusat a překvapivě to jde.

Držím se v kontaktu s Číňany a na 37. km ve 4 200 m.n.m., kde máme první depo a kde se odpojuje padesátikilometrová trasa, je předbíhám a dál si běžím sám. Je fajn, že jsem je předběhl, ale čeká mě 27 km de facto po rovině (na celém úseku klesáme jen do 3 800 m.n.m.) a moc nevím, jak s tím naložit. Cesta je široká, mírně bahnitá, ale běží se dobře. Pořád jsem ale ve výšce nad čtyři tisíce metrů a mám respekt se do toho pořádně opřít. Snažím se pomoct si, jak to jde. Zkusím se inspirovat u ostatních. Chtěl bych použít přístup Radka Brunnera, který když předbíhá své soupeře, navléká je jako korálky. Jen kolem není nikdo, koho bych navlékl ani s kým bych srovnal rychlost. Až těsně před občerstvením na 64. km mě dobíhá první Číňanka. O Dong Li všichni víme, jak je dobrá a že končí celkově kolem 5. místa. Mně se podařilo se prokousat ze 14. na 10. A když se jí chytnu, mohlo by to být dobré.

Dobré to není, procházím si menší krizí, začíná druhé (a poslední) stoupání a ona jde ještě s jedním Číňanem přede mě. Zkusím si vypůjčit taktiku Honzy Bartase, který se ptá ostatních, jak se jim běží, a těší se z toho, jak si stěžují. Super, ale neumím se Číňana ani zeptat jak se mu běží, ani nerozumím jejich stížnostem. Tentokrát si budu muset poradit sám. Číňani mi neutíkají moc, a když se cesta zvedne do serpentin, trpíme všichni. Nejde mi to, trpím, v každé zatáčce se opírám o hůlky, ale přesto jdu zase před ně. O pár serpentin pode mnou vidím, jak Číňanka lehá. Trasa se ještě vyostřuje, jdeme volným terénem a ve 4 900 m.n.m. přecházíme do trailu. Sláva, tady se Číňané vůbec nechytají, a tak se mi daří se od nich odpoutat. Překvapivě i v této výšce se dá klusat.

Od 75. km mě čeká už jen seběh – nejprve prudký, kdy na 10 km klesáme kilometr a na dalších 20 km jen 200 m. To je v podstatě rovina, probíhá vesnicemi s tibetským osazenstvem. Povzbuzují střídavě čínským pokřikem „Čá-jo!“ a tibetským pozdravem „Tašidelé“, když naháním Číňana před sebou a prchám před tím za sebou. A ve stejném pořadí jsme doběhli i do cíle – 10. místo.

Běžecky terén nebyl nic těžkého, ale výška a prostředí udělaly svoje. Celé vesnice pastevců stály u cesty a neúnavně nás povzbuzovaly – několik hodin ve sněhu, v dešti a možná i ve tmě.

Když se nad vším zpětně zamyslím, asi jsem měl z výšky přílišný respekt. Na mnoha místech, hlavně rovinatých úsecích, jsem se bál běžet rychleji, přitom to překvapivě šlo. Měl jsem obavu, co se mnou výška udělá. Zkušenost s takovou výškou se mi v budoucnu bude hodit a 10. místo je super úspěch, ale v naší výpravě byli jiní hrdinové: Andrejka a Filip.

Filip k tomu přistoupil jako střelec, jako k obyčejné stovce – buď a nebo – a doběhl si pro výborné 3. místo. V cíli dostal od tibetského mnicha šálu jako výraz respektu. Já sám bych smeknul buff, kdybych nějaký měl.

Výborně si s nečekanou situací poradila i Andrejka. Přiletěla fotit a na místě se dozvěděla tohle. Ne, že by vůbec neběhala, ale přece jen třináctikilometrové výběhy kolem Šumperka a přílet den před závodem nejsou ideální příprava. A s tímhle běžet svou první padesátku – v terénu, v Číně, v takové výšce, pane jo. Vymysleli jsme realistickou taktiku, které se disciplinovaně držela a trasu zvládla s přehledem v limitu (a bylo to padesátka jak z praku). Úspěch výpravy podtrhl Dan solidním 20. místem.

Závody v Číně jsou vždy zážitek, ale tohle bylo skutečné dobrodružství. Teď jednak už trochu vím, jak v takové výšce běhat, hlavně to ale byl krásnej terén a moc rád se sem vrátím – s delší aklimatizací a více objevování. Tím si však nikdo z nás nemůže být jist vzhledem k tomu, jak Číňani žonglují s termíny a místy závodů. Ještě měsíc a půl před tímto závodem neměl nikdo ponětí o tom, že se něco takového koná. Tak se opět nechám překvapit.

Pavel Paloncý

30let, absolvent MFF UK v Praze, obor fyzika povrchů a ionizovaných prostředí

Se sportem začínal jako orientační běžec, dnes se věnuje ultravytrvalostním závodům – jak sólovým disciplínám jako je skyrunning a ultratrail, tak také týmovým disciplínám – multisportu a adventure racingu, kde má roli navigátora. Závodil na mnoha místech světa, často se zahraničními týmy.

Autor:
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena si vysnila plastiku prsou v Turecku, život se jí změnil v horor

25. března 2024  7:59

Třiatřicetiletá Stephanie Briggsová z Velké Británie roky šetřila na operaci, po které měla mít...

Intersexualita pro mě byl šok, říká žena bez ženských pohlavních orgánů

28. března 2024  8:45

Alyssa Ballová byla od mala vychovávána jako dívka. Ve skutečnosti ale úplnou dívkou nebyla. Pravdu...

KVÍZ: Oslavte den učitelů. Poznejte známé kantory a procvičte si znalosti

28. března 2024

Den učitelů se letos potkal s prázdninami, a k tomu ještě s přípravou na velikonoční svátky. Jestli...

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Otékaly a modraly mi prsty. Onemocněla jsem systémovou sklerodermií

28. března 2024

Vždy jsem byla aktivní, jezdila jsem na výlety, fotila a plně se věnovala své práci. Před sedmi...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...