"U některých žen roztočí i drobný zákrok kolotoč estetických úprav. Počáteční radost a pocity uspokojení jsou po určité době vlažnější a u některých žen mohou přerůst v pocity nespokojenosti. Může pak dojít k depresím a pocitům beznaděje, že se přes veškeré snahy očekávaného efektu nedočkaly," dodala primářka Psychiatrického oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem.
Podle Staňkové dokonce někteří plastičtí chirurgové vyžadují před opakovanými zákroky i psychiatrické vyšetření.
Odpovědi psychiatričky najdete ZDE |
Plastická chirurgie je v nebývalém rozmachu a nechat si vylepšit obličej je už skoro stejně tak snadné, jako si jít do supermarketu nakoupit. Laserové a plastické operace, estetické zákroky či botox jsou jednou z cest, jak si zvýšit sebevědomí a vlastní spokojenost.
Někdy k tomu stačí třeba i malá změna. Ale snaha zbavit se nedostatků se může změnit ve zběsilou touhu po dokonalosti. U některých žen roztočí někdy i drobný zákrok kolotoč estetických úprav. Nechají si třeba upravit poprsí a pak si začnou více všímat dalších nedostatků.
Fóbie z vrásek
Příliš mnoho estetických úprav může u některých žen vést k depresím a pocitům beznaděje, že přes všechny snahy se očekávaného efektu nedočkaly. Víc než deset procent z nich se pak obrací o pomoc na lékaře.
Žena může například trpět fóbií z vrásek, kdy i malé, jemné vrásky okolo očí narůstají do neuvěřitelných rozměrů. Fóbie přitom postihuje i mladé dívky, které mají obavu, aby nevypadaly předčasně starší.
Pak jsou tu ženy, pro něž pohled do zrcadla den co den přináší stále děsivější obraz vlastní ošklivosti. Diagnóza zní dysmorfofobie. Jde o těžko vyvratitelnou obavu z vady vzhledu, který se jeví ostatním jako normální. Typickým projevem je neustálá kontrola vzhledu u zrcadla, výrazné líčení a v neposlední řadě vyhledávání dermatologů a estetických chirurgů.
Hrozí i sebevražda
Pacienti trpící touto nemocí se většinou uzavírají před světem do sebe a kvůli tomu, jak vypadají, pomalu ani nechtějí vycházet z domu. Jen určité procento z nich podstupuje estetické zákroky, které ovšem nikdy nepřinesou uspokojení, ale naopak ještě větší zoufalství a bezmoc. V extrémních případech mohou vyústit v sebevraždu.
Zdenka Staňková má dlouholeté zkušenosti s léčbou depresí, kterou může vyvolávat i nespokojenost se svým vzhledem, a zároveň s aplikací botulotoxinu a výplní.
"Oba obory se dobře doplňují," tvrdí doktorka Staňková. "Jako psychiatr jen neposloucháte, co pacient říká. Pozorujete jeho neverbální projevy - to, jak gestikuluje, jaký výraz má jeho obličej a jak dbá o svůj vzhled. To je nesmírně důležité, zejména u pacientů s depresí. I když někdy nelze ovlivnit okolnosti, které depresi vyvolaly nebo způsobily, je možné ovlivnit celkový výraz pacienta, a tím i jeho náladu."
MUDr. Zdenka StaňkováAbsolvovala Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy a je držitelkou mnoha odborných certifikátů z různých oblastí psychiatrie. V současné době ukončuje několikaletý výcvik v tzv. Ericksonovské hypnóze. |
