Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Žaludeční vředy už se nemusejí operovat

  1:00aktualizováno  1:00
Ještě před 25 lety vládl vyšetřovacím metodám žaludku rentgen, žaludeční vředy se léčily klidem na lůžku a ne zcela účinnými léky. Mnoho lidí muselo být pro krvácení nebo perforaci vředu operováno a nemálo jich na komplikace zemřelo. Dnes je situace jiná.
Léky - (c) profimedia.cz/corbis

Léky - (c) profimedia.cz/corbis - Léky, prášky - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Vředové choroby byly dříve velmi časté a o jejich příčinách jsme z dnešního pohledu věděli opravdu málo.

Farmakologická léčba byla spíše neúčinná a jedinou nadějí byl pro mnoho pacientů chirurg, bohužel se všemi negativními důsledky.

V současnosti se výskyt vředové choroby významně snížil, známe její příčiny a dokážeme je bez problémů léčit účinnými léky a bez operace.

Pokrok v diagnostice a léčbě vředové choroby je velmi pozitivním příkladem spolupráce farmaceutického výzkumu (bez kterého bychom byli o mnoho let zpět), univerzitního i základního výzkumu.

Objev antisekrečních léků 
Vředy žaludku a dvanáctníku byly velkou hrozbou po staletí. Již dlouho bylo známo, že kyselina chlorovodíková je jedním z hlavních agresivních faktorů působících vředy.

Jako léky se používala antacida (neutralizující kyselinu) či látky, které kyselinu blokovaly jen nepatrně. Možností byly též chirurgické zákroky, kdy se přeťala část bloudivého nervu, zodpovědného za část sekrece kyseliny. 

V roce 1988 obdržel britský farmakolog sir James W. Black Nobelovu cenu za práce při objevu H2 receptorů a jejich antagonistů - H2 blokátorů. Tyto léky blokovaly vylučování kyseliny již velmi významně, ne však dostatečně.

Přesto jejich uvedení na trh v roce 1976 bylo začátkem revoluce v gastroenterologii. Lékaři dostali konečně účinnou zbraň proti vředům. Rapidně snížila výskyt komplikací i operací vředové choroby.

Na počátku 80. let byly tyto léky v naší (komunistické) zemi dostupné jen velmi omezeně, pro privilegované známé, přičemž jejich skutečná potřeba byla daleko vyšší. Dnes je lze koupit bez lékařského předpisu. 

Od roku 1967 započala švédská firma Astra vývoj léků blokujících vylučování kyseliny. Na konci tohoto snažení byla "zázračná" molekula omeprazolu, který blokuje tvorbu kyseliny daleko lépe a účinněji než zmíněné H2 blokátory.

Jestliže ty vedly k vyléčení vředu u šedesáti až sedmdesáti procent pacientů, omeprazol účinkuje téměř stoprocentně.

Uvedením omeprazolu a posléze dalších podobných léků na trh koncem osmdesátých let byla revoluce v oboru dovršena. Léky jsou zcela bezpečné a vyzkoušené na mnoha milionech spokojených pacientů. 

Objev Helicobacteru pylori 
Nové léky vyléčily vřed, ale ten se často přihlásil opět. Všichni si mysleli, že jej způsobuje kyselina, a proto se ji snažili zablokovat.

V australském Perthu pracovali v 70. a počátkem 80. let dva vědci - patolog J. R. Warren a mladý B. Marshall. Hledali v žaludku bakterii (proti víře většiny světa, že v kyselém prostředí nemůže žádná bakterie přežít), která by mohla být původcem vředů.

Objevu přála i náhoda a štěstí. Při pokusu o kultivaci vědci ponechali vzorky v inkubátoru o několik dní déle, než bylo běžné (byly Velikonoce). A po svátcích je čekalo překvapení - objevily se kolonie bakterie.

Sám Marshall se touto bakterií, která se dnes jmenuje Helicobacter pylori, nakazil, aby tak dokázal, že je příčinou zánětu žaludku. Nemýlil se.

Ukázalo se, že touto bakterií je infikováno několik miliard lidí - například v Africe je přítomna až u devadesáti procent lidí, u nás je podle posledních údajů napadena polovina populace. Ne u všech infekce působí problémy, ale právě tato bakterie je zodpovědná za většinu vředů žaludku a dvanáctníku. 

K léčbě vředů, do té doby zaměřené proti kyselině, se přidala antibiotika a u pacientů s úspěšnou léčbou se již další vředy neopakovaly. 

K infekci dochází u většiny lidí již v dětství. Cestou infekce jsou ústa, její příčinou však nemusí být horší hygiena. Může probíhat i nepozorovaně, ale člověk bez potíží a bolesti (s výjimkou těch, kteří měli nebo mají v rodině příbuzného s rakovinou žaludku nebo komplikovanou formou vředové choroby) se nemusí nechat na přítomnost helicobactera testovat.

I jeho léčba může přinést negativa. Žaludek lze vyšetřit jednoduše endoskopem nebo pomocí tzv. dechového testu. 

Rozvoj endoskopie 
Před lety ještě nejmoderněji vybavená klinika disponovala ohebnými trubicemi, na jejímž konci lpělo oko lékaře, který tak viděl až do žaludku. Dnes je zcela běžnou součástí endoskopických center videoendoskop, kdy se všichni dívají na obrazovku, a nikoliv do přístroje. Rozlišovací schopnost videopřístrojů je velká, existují i zvětšovací přístroje.

Endoskopie měla zprvu za cíl diagnostikovat onemocnění žaludku - přístroj se ústy zasune do jícnu a dále do žaludku, po průchodu vrátníkem lze vyšetřit větší část dvanáctníku. Při vyšetření se již tehdy odebíraly vzorky.

Velkým pokrokem však bylo zavedení léčebných metod - zvláště při krvácení z vředu se skrze endoskop zavede malým kanálkem pomůcka, např. injektor s jehlou, tepelná sonda nebo klip (něco jako kolíček), které dokážou většinu krvácení zastavit. Jinými slovy, většina krvácení z vředů se nyní diagnostikuje i léčí pomocí endoskopu bez nutnosti operace. 

Nebezpečná antirevmatika 
Nejen kyselina a helicobacter jsou "velkými škůdci". Mohou jimi být i tzv. nesteroidní antirevmatika. Tyto léky užívá a kupuje kdekdo (na bolesti hlavy, kloubů apod.). Nejznámějším je aspirin.

V USA umírá ročně kolem 16 000 pacientů na komplikace vředů, které tyto léky způsobí. Nepůsobí vředy všem, kdo je berou, ale je třeba zvýšené opatrnosti, užívat co nejmenší účinné dávky a rizikové osoby by měly používat žaludeční ochranu - například výše zmíněný omeprazol. 

Věda vyvíjí nové, stejně účinné léky, které nebudou působit vředy. Tyto léky (tzv. coxiby nebo aspirin doplněný jinou ochrannou molekulou) jsou již zčásti dostupné, byť se řeší otázka jejich případných nežádoucích účinků na srdce.

Vývoj takových "netoxických" léků je velmi významný zvláště ve světle zjištění, že nesteroidní antirevmatika mají silný protirakovinový účinek. Budou tak možná vhodná k dlouhodobému užívání u osob s vyšším rizikem zhoubných nádorů. Takové léčbě se říká chemoprevence a může být v budoucnosti velmi atraktivní.

Autoři:






Nejčtenější

Vínová rtěnka na přehlídce Marca De Vincenza.
Tmavá rtěnka je i pro vás. Zkuste extra lesk i sametově matný vzhled

Rtěnky v tmavých odstínech byly ještě nedávno na přehlídkách i v obchodech spíš výjimka, natož abychom je běžně potkávali na ulici. Během pár let se z nich...  celý článek

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

Gabrielle Unionová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Devětkrát jsem potratila. Dítě pořád chci, říká herečka Unionová

Americká herečka Gabrielle Unionová (44) se s manželem Dwaynem Wadem (36) snaží delší dobu o potomka. Devětkrát podstoupila umělé oplodnění, ale pokaždé...  celý článek

ilustrační snímek
Tři přesvědčení, která získáme v dětství, a neseme je až do dospělosti

I když si to občas nechceme připouštět, naše dětství mělo nepochybně velký vliv na to, jací lidé se z nás později stali. Podle odborníků v dětství vznikají tři...  celý článek

Muži tanga milují, ženy jim příliš nefandí. Důvodem je to, že nejsou úplně...
Tanga přestala být sexy. Ženy dávají přednost rafinovanějším střihům

Už žádný diskomfort a „ypsilon“ vykukující zpod lemu džín. Místo toho pohodlí a elegance. Šňůrková tanga nahradily střihy, jenž zadek alespoň trochu zahalují....  celý článek

Další z rubriky

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent (Los Angeles, 20....
Břichomluvci nemluví břichem. Tajemství úspěchu je v mozku diváků

Dvanáctiletá vítězka soutěže Amerika má talent znova nadchla svět pro břichomluvectví – prastarou techniku, která ve skutečnosti s břichem nemá nic moc...  celý článek

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut
Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut

Nestíháte rande, pracovní schůzku nebo hodit děti do školy? Máme pro vás tipy na účesy, které budete mít hotové do 5 min... celý článek

Květákové pečené placičky
Květákové pečené placičky

Zdravá dobrota na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.