Co je podle vás hlavní problém dnešních potravin?
Že naprosto ztrácíme přehled o tom, jak a z čeho jsou vyrobené, jestli jsou zdraví prospěšné. Řídíme se jen tím, zda jsou chutné. Je fajn mít silný kuřecí vývar v kostce nebo v instantním pytlíku. Nezapomínejme ale, že jde o průmyslový výrobek. Univerzální chutí se výrobce zavděčí většině. Ale víme něco o surovinách, které masové šťávě dodávají její chuť?
Čtěte v pátečním týdeníku TémaProč člověk reaguje špatně na potraviny, které jíme od nepaměti? A na čem závisí, že někomu současná pšenice nebo „novodobé“ mléko vadí a jinému ne? |
Na obale je ale přeci vždy uvedeno složení. Nad kvalitou potravin bdí stát. Nikdo by si nedovolil dávat do jídla přísady, které by mohly negativně ovlivňovat zdraví.
Jenže debata o jejich nezávadnosti je vedená chybně. Existují zkoušky, které mají testovat jedovatost určitých látek. Co nám říkají? Že určité množství těchto látek, konzumovaných po určitou dobu, nezpůsobuje žádný problém. Nikdo vám ale neřekne, jaký dopad to bude mít na náš organismus, pokud je budeme konzumovat desítky let nebo celý život. Vyzkoušet to nejde. A nikdo vám také neřekne, jestli na některé z nich nevzniká individuální nesnášenlivost. V takové statistice totiž jedinec celkem snadno zmizí.
Narážíte na závadnost některých éček?
Samozřejmě. Problém je, že náš organismus se nemůže smířit s jakoukoliv cizí látkou. Vždy se ji snaží vyloučit. Hlavními aktéry této obrany jsou fagocyty, buňky rozmístěné po celém těle, které vetřelce pohltí a tělo se jich pak zbaví například močí nebo potem.
A je po problému?
Bylo by. Jenže fagocyty toho mají na starosti víc. Likvidují i mikroorganismy, které na nás dnes a denně po miliardách útočí. Zneškodňují i přírodní látky, které sice nejsou škodlivé, ale do organismu nepatří, například pyly z rostlin a stromů. Je to obrovsky výkonný systém, který pracuje každou setinu vteřiny našeho života. Pokud by chvíli vynechal, skončíme v nemocnici. A stravou plnou cizorodých chemických látek tento systém zatěžujeme.