Moničin partner Mirek čeká na soud. Je obviněn z toho, že z několika žen díky předstírané náklonnosti vylákal přes šest set tisíc korun. „Poškozené věděly, v jaké jsem situaci, že jsem byl trestaný, že nemám práci. Byla tam náklonnost, ale sňatek, lásku navždy, děti, nic takového jsem nikomu nesliboval,“ obhajoval se u soudu.
S Monikou, která má dvě děti z předchozího manželství a je rozvedená, si píší zamilované dopisy. Ona ho oslovuje Miráčku, on nešetří srdíčky s Amorovými šípy ani láskyplnými vyznáními. Oba se těší na miminko, už vědí, že se narodí holčička.
„Podnikala jsem, ale přestalo se dařit. Manžel se se mnou rozvedl. Není jednoduché se o všechno starat, řešit práci, dvě nezletilé děti a svoje nemoci, ale nestěžuju si,“ pláče, ale věří, že až se Mirek vrátí z vězení, bude líp. „Zdají se mi o něm pěkné sny, ne sexuální, ale třeba jak jdeme za ruku nebo jak se tu nečekaně objevil.“
Od Mirka to nemám
Jestliže až dosud si televizní diváci mysleli, že je Monika jen další oběť, která naletěla sňatkovému podvodníkovi, možná to přehodnotili v momentě, kdy se Monika svěřovala své kamarádce: „Co kdybych ti teď řekla něco, co jsem ti schválně neřekla,“ napínala ji. „V prvním trimestru mi doktor sdělil, že jsem HIV pozitivní,“ šokovala kamarádku i diváky. „A od Mirka to nemám. On mi řekl, že mě ani tak neopustí. Bál se, abych to neměla od něj, že by se za to nenáviděl, ale zjistili jsme, že on pozitivní není,“ vylíčila Monika situaci a dodala, že týden na to ji Mirek požádal o ruku.
Brzy po narození dcery čekal Mirka závěrečný soud. „Kontaktoval mě první přes seznamku s tím, že jsem krásná a že by mě na rukou nosil,“ vypověděla svědkyně a dodala, že byl hodně dobrej v sexu. „V ten okamžik byl pro mě něco jako Bůh. Pro takového člověka pak uděláte všechno,“ vysvětlila, proč naletěla a půjčila mu peníze, aby už pak nikdy neviděla Mirka ani peníze.
Recenze dokumentu Evy Tomanové: Začít znovu |
„Kam se ty peníze poděly?“ Zeptala se obžalovaného soudkyně. „To bych taky rád věděl. Hodně jsem investoval do špatných zábav, jednu dobu jsem propadl automatům,“ rozpovídal se a skončil hořekováním nad svým dětstvím. „Vlastní otec mě psychicky týral, vydíral, matka si potom našla jiného, s nímž jsem měl několik let spory, protože se u nás bytě roztahoval. Na jeho popud jsem se v osmnácti sbalil a odešel z domu.“
Šest let se pak podle svých slov snažil nějak přežívat, než potkal svoji současnou partnerku Moniku, s níž má dítě. „Zkusil jsem na ni taky, jestli by tam pro mě nějaká částka nebyla, ale jak se lidově říká, chytla mě za flígr s tím, že tudy cesta nevede,“ vypověděl a zároveň si vyslechl znalecký posudek, který ho vylíčil jako egocentrického, bez hlubšího citového zázemí, jako člověka, který jde za svým a ostatní neřeší. Mirek vyfasoval trest šest a půl roku odnětí svobody.
Zahraješ mu na notu a zobe z ruky
Režisérce Evě Tomanové, která Mirka ve vězení navštívila, se upřímně svěřil. „K těm ženským jsem neměl vůbec žádnej vztah, já si hleděl vždycky jen toho svýho. Já, já, tak jsem to měl celý život. Jestli má jiný člověk nějaké problémy? Mě to nezajímá! A že mi jedna půjčila asi osm set tisíc korun? No, když je blbá...sama dala, tak co. Proč by mně jí mělo být líto?“
Manželské etudy Hany a Heleny Třeštíkových |
Prozradil na sebe, že je dokonce pyšný na svou „schopnost“ přesvědčovat ženy, aby mu daly peníze. „Musíš mít dar manipulovat lidi a dostat si je tam, kam potřebuješ. Jen jsem poslouchal, co ten dotyčnej chce. Zahraješ mu pak na notu a zobe ti z ruky,“ prozradil své know how.
Uplynul půlrok. Monika měla radost, že miminko od ní virus nechytilo. Na druhou stranu válčila s penězi. „Ráda bych Mirkovi poslala do vězení balík, ale teď na něj nemám.“ Kamarádce si posteskla, že je na všechno sama, chybí jí partner, a to i v intimním životě. „Narodila jsem se ve znamení Panny a je zas ze mě panna,“ vtipkovala, a tak dlouho se pro pomoc upínala k vínu, až skončila u psychiatra. Ten jí diagnostikoval středně těžkou depresi.
„Myslela jsem si, že jsem smířená s tím že jsem HIV, ale nejsem. Vnímám to jako svůj trest. Ségra mi řekla, že se za mě stydí,“ rozplakala se. „Nemám nikoho, s kým bych všechno mohla probrat. Mám jen děti.“
Lékař jí jako akutní pomoc doporučil antidepresiva. „Nic si nevyčítejte, neřešte nic nového, než zvládnete tuhle krizi. Prášky však nekombinujete s alkoholem,“ varoval ji.
Už ho nikdy nechci vidět!
Moničina krize se projevila i ve vztahu k jejímu Miráčkovi. „Mám krizi, bojím se tvých dluhů, že nebudeš umět pracovat, a tak si říkám: na co vlastně čekám? Momentálně necítím ani tu lásku, kterou bych měla. Spíš děsný vztek, že jsi tam, kde jsi, a že to všechno zase musím zvládat sama. Už dlouho se mi chce tančit, ale nemám s kým, tak dnes půjdu asi sama,“ napsala mu do vězení.
Na jedné z návštěv se pohádali. Jejich roční holčička totiž nereagovala na výzvu: „pojď k tatínkovi“ a Mirek dostal strach, že o ni přijde. Tlačil Moniku, aby ho nechala zapsat jako otce do rodného listu. „Buď to uděláš sama, anebo to půjde přes soud,“ vyhrožoval.
„O co ti jde? Když není po tvém, vyhrožuješ a kopeš kolem sebe. Co jí můžeš nabídnout? Přišla bych na úřadě o peníze a když mi budeš něco posílat, budu to muset někde vykazovat a budu s tím mít leda problémy. Přišly mi domů nějaké tvoje dluhy, já nemám jistotu, že za mnou nebudou chodit exekutoři,“ vysvětlovala Monika a navrhla, že až se vrátí z výkonu trestu, vše spolu vyřeší. Mirek jí v hádce vyčetl, že jeho mámě volá opilá.
„Už ho nechci nikdy vidět, zavolám teď jeho mámě a řeknu jí to sama. Vymazávám je ze svého života. Dva roky na hov... Ale aspoň vím, na čem jsem. Je lepší se zařídit bez něj, dokud je pryč, protože by mě vždycky ukecal. Prostě je to sňatkovej podvodník, to je celé,“ uzavřela Monika s tím, že Mirka odhlásí z trvalého bydliště, které u ní má.
I když tvrdila, že ji chlapi nebaví, docela na ně přece jen nezanevřela. „Líbil by se ti, Maxíku, takovej tatínek?“ Nastalo období, kdy se svou nejstarší dcerou a druhorozeným synem řešila své nové objevy ze seznamky. „Vždyť jsi Mirka tak šíleně milovala!“ divil se syn, ale Monika už pozapomněla. „Mě to tak nepřijde. Ze začátku jsem s ním čekala dítě a myslela si, že se to dá bez něj vydržet. Teď jsem tady, on tam, a já tu musím všechno řešit,“ vykládala synovi.
Happy end
Po pár letech ve vězení položila režisérka Mirkovi otázku, jak se za tu dobu změnil. „Člověk se nezmění do detailů. V rámci možností chci být svou lepší formou, mám svoji hlavu a jdu si za tím, co chci, zbytek mě nezajímá. Kdyby nic jiného, tak budu chytřejší. V každém případě kdybych do něčeho takového šel, tak do toho nepůjdu pro pár drobnejch, ale už za pořádnou částku, a dneska je těch příležitostí taky docela dost,“ přiznal.
O to kontrastněji působil další obraz dokumentu ze soudní síně, kde Mirek přesvědčivě vysvětloval, proč požádal o podmíněné propuštění. „Narodila se mi dcera a nechci dělat nic, co by způsobilo, že bych mohl o rodinu přijít. Chtěl bych mít rodinný život a začít splácet dluhy,“ dušoval se a soud mu vyhověl.
Ještě v autě na cestě z vězení domů panovalo v autě dusno. „Představa, že budeš doma každej den, mě děsí, nejsem na tebe zvyklá, nemám pocit lásky a nevím, jestli si budeme rozumět,“ vmetla mu Monika do tváře, ale Mirek byl v klidu. „No nebudeme, ale kvůli dceři chci být venku.“
„Jen kvůli dceři, a kam se poděla láska ke mně? Ty jen omíláš každýmu, co chce slyšet, abys dosáhl svýho. Pro mě je ta podmínka vlastně dobrá, že nad tebou bude nějaký bič. Jinak seš vychca... až na půdu,“ obula se do něj a televizní diváci už nejspíš vztahu nedávali valnou naději.
K velkému překvapení však Mirek začal doma pomáhat. Staral se o dceru, našel si práci a rok od svého propuštění pravidelně splácel dluhy. S Monikou se rozhodli začít znovu a dál žít už bez kamer. A tak si jejich svatbu užili televizní diváci už jen na závěrečných fotografiích.
Co si myslíte o vztahu Moniky a Mirka?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 1. července 2020. Anketa je uzavřena.
Režisérka: Monika byla zamilovaná
Režisérka Eva Tomanová
Co jste si o dvojici myslela, když jste se prvně dozvěděla jejich příběhy?
Neznala jsem je jako dvojici. Znala jsem Moniku řadu let před tím, než se dala s Mirkem dohromady. Když spolu začali chodit a postupně se z něj vyklubal sňatkový podvodník, byly jsme spolu v kontaktu jen telefonicky. Potom ho zavřeli do vazby, aby neovlivňoval svědky. Krátce před tím se Monika dozvěděla i o své nemoci a Mirkovi byla vděčná, že ji možná v nejtěžší životní chvíli podržel a zůstal s ní. Chtěla mu to nějak oplatit a snažila se pomoct i komunitě nakažených, ve které se najednou ocitla. V tu chvíli vznikl nápad na film.
Mirka jsem poprvé viděla až ve věznici ve Vinařicích. Vzpomínám, že tenkrát mně moc přesvědčivý nepřipadal. Přišlo mi, že Monika je naopak zamilovaná až moc a nevidí realitu.
Věřila jste, že spolu vydrží a zůstanou, nebo jste to považovala za vyloučené?
Mám ráda silné příběhy, které utáhnou film, a věřila jsem, že toto je ten případ. Věděla jsem, že Monika je velmi silná žena, která natáčení zvládne. Neřešila jsem, jestli jim vztah vydrží nebo ne, pro film mi to bylo vlastně jedno. Až někdy v průběhu natáčení jsem si uvědomila, že spolu nějak fungují, že i film líp drží díky jejich vzájemnému vztahu. Viděla jsem, že toho spolu prožili strašně moc – nemoc, soudy, dítě a mnohaleté odloučení, což by každý vztah nevydržel. Museli jsme počkat, až Mirka propustí, abychom s určitostí mohli říct, jak se jejich vztah bude dál vyvíjet.
Víte, jak se dvojici daří od ukončení natáčení?
Po propuštění z vězení si na sebe museli znovu zvykat. Potřebovali čas sami pro sebe, protože jejich vztah měl stejnou šanci dál pokračovat, jako se rozpadnout. Byli jsem všichni rádi, že oba film viděli a autorizovali. Jsou stále spolu a jak budou žít dál, je jejich věc.
