Způsobuje totiž náhlé zvýšení úrovně kofeinu v krvi, prudké stažení cév - a jako následek zvýšení tlaku a větší zatížení srdečního svalu. Na druhou a třetí kávu už reaguje organismus mnohem příznivěji.
Autoři článku doporučují citlivě reagujícím a nemocným lidem přejít na kávu bez kofeinu, nebo rezignovat na pití kávy vůbec. "Nebo by snad náruživí ´kofeinisté´ měli začínat svůj den až druhou kávou?" ptá se žertem doktor Stavros Glezos v řeckém listě Papaki.
Kofein má ovšem i pozitivní účinky. Kromě obvyklého povzbuzení dokáže například odstraňovat bolení hlavy způsobené únavou. Je to dáno tím, že pokud je člověk unaven, cévy v mozku se uvolňují a rozšiřují se. To vyvolává bolest hlavy. Kofein cévy stáhne a bolení sníží.
Nicméně proti bolesti hlavy vyvolané spasmaty (křeče, vůlí neovlivnitelné stahy) cév, což se děje například u sklerózy, káva ulehčení nepřinese - ba naopak.
Lidé s chronicky nízkým tlakem si odedávna dávají kávu na "zvýšení tlaku." Nicméně ve skutečnosti se tímto způsobem hladina krevního tlaku nezvýší - zvýší se jen jejich pracovní schopnost.
Káva účinkuje i na žaludek - v malém množství je ideálním prostředkem ke zlepšení trávení. Hrneček hořké kávy těsně před obědem zvyšuje chuť k jídlu, tonizuje práci žaludku a zvyšuje sekreci žaludečních šťáv.
Problematické je působení kofeinu na srdce. Zvláště současný příjem alkoholu, kávy a kouření často vyvolává zesílení činnosti srdce až k tachykardii (zrychlená srdeční činnost). Právě zrychlení tepu má milovníku voňavého nápoje napovědět, že by si kávu měl odpustit.
