JJ, znám tyto situace, ale od té doby co poslouchám rady z "Jste to, co jíte", kde neustále zdůrazňují, že když se jí špatně (vynechávají se sacharidy, nejí se pravidelně atd..), dochází právě k takový situacím, kdy se člověk neovládne a sní co mu přijde pod ruku..., tak už toto nezažívám, až jsem z toho notně perplex. Cítím se sytá, lehká, nemám problémy s únavou a pod. Nedělá mi problém jít v krámě okolo regálů s pochoutkama.... Pochopitelně souhlasím i s tím, co je i níže. Přemýšlet co nakupuji, zda kupuji kvalitní věci, někdy může být opravdu příčina v hormonech.. Opravdu doporučuji číst složení!!!!!

V životě je tolik lepších věcí než žrádlo! Ale tolik!

Nenechte se zmást, není to nemoc. Ale zlozvyk.

Špatně zažitý způsob nakládání s emocemi.

Zlozvyk, stejně jako třeba kouření nebo kousání nehtů. ;)

Hledejte lásku, pohlazení a porozumění u člověka, nikoli u jídla. Zkuste najít co nejvíce způsobů, jak se uklidnit, rozmazlit se, srovnat si myšlenky, které jsou pro Vás dostupnější a intenzivnější než přejedení se.

Užívejte si, že tomu nepodléháte.

Ale nikdy nepřestávejte být ve střehu.

Držím palce všem.

Hlavně nenakupovat "rodinná balení" čehokoliv. Co se jednou otevře...

S nárazovým přejídáním bojuji už od dětství. Je to pro mě důležité téma i proto že mě nyní výživa a trénink živí. (alespoň rozumím tomu, čím někteří klienti procházejí) Přihodil bych několik rad:

1. Zkontrolujte, zda není fyziologická příčina: Dobrý lékař by neměl na žravostí mávnout rukou. Může jít například o hormonální poruchu. Je lepší se nechat prohlédnout, než vemete v úvahu jiné faktory...

2: globální psychologické přičiny: Je dobré se pak zamyslet co člověka k takovému, defakto adiktivnímu vzorci chování vede. Co mu chybí, co mu to dává atd... Dost možná si uvědomíte věci, co by vás nenapadly.

3. Lokální psychologické příčiny: Tady se může ohromně osvěděčit si vzít čtverečkovaný papír, udělat si tam sloupečky podle činností souvisejících se životosprávou apod. a odškrtávat si podle dnů co jsem kdy (ne) dělal. Takže tam budete mít sloupeček pokud jse spali alespoň 7 hodin, pokud jste šli cvičit atakdále, atakdále. (a samozřejmě jestli jste dten den jedli rozumně). Je možné, že vás dost překvapí jaké výrazné korelace, které jse si neuvědomovali na vás vyskočí a jaké souvislosti vám v hlavě secvaknou. Namátkově u mě to strašně koreluje s krátkým spánkem a absencí sexu. Ve chvíli kdy si toto uvědomujeme, tak už nejsme tolik v moci psychologických procesů mimo naše uvědomění a je snažší se tomu bránit.

mám rád žranice

A nejhorší je to od 8 večerní

Tak to mě se špatným zažíváním naštěstí nehrozí, mě stačí sníst trochu špatné kombinace jídel a mám po přejídání :-))) Takže když kamarádky vyprávějí jak třeba snědly tabulku čokolády, na to pytlík brambůrek a završily do zmrzlinou, tak mě se zvedá žaludek jen když to slyším

Mně to také organismus nedovolí, bývá mi zle, bez Cholagolu se to neobejde, nemůžu si lehnout ani sednout a musím chodit. To se zapomenout nedá, takže pečlivě zvažuju, co si ještě můžu dát, abych to bezproblémovým způsobem strávila.

Stejně přísně mi tělo hlídá alkohol, stačí nepatrně přehnat a zvracím, navíc dobrá nálada vyvolaná alkoholem je později kompenzovaná značně depresivním stavem, proto piju alkohol jen občas. Obdobné to bylo s cigaretami v mládí, zkoušela jsem se stát kuřákem celá léta, ale tělo si to nepřálo.

Jediné, co mi organismus dovolí, je kofein a jiné stimulanty...

Tak to je naprosto přesné, bohužel vím, o čem je řeč...jsem také celoživotní štvanec.

Ten článek je i o mně. Je to hrozně těžké.