Jestli nám to které jídlo chutná či nechutná je spíše záležitostí genů než naší chuti či dobrovolné volby, tvrdí britští vědci, jejichž výzkum citovalo BBC.
Experti z Kings College v Londýně srovnali stravovací návyky tisíců dvojčat. Zaměřili se přitom především na jednovaječná dvojčata, která mají stejnou genetickou výbavu, a vědci tak jejich srovnáním s dvojvaječnými dvojčaty mohli zjistit, které ze stravovacích návyků a chutí jsou vrozené a které získané.
Naprogramováni na maso
Výzkumu se zúčastnilo víc než tři tisíce dvojčat ženského pohlaví mezi 18 a 79 lety. Ty potom podle jejich chuťových preferencí rozdělili vědci do pěti různých skupin.
Výsledky své studie publikovali v magazínu Twin Research and Human Genetics a dokázali v nich, že jednovaječná dvojčata mnohem častěji sdílela stejné stravovací vzorce, jako je například záliba v kávě či česneku. Zřetelná genetická podmíněnost chutí se prokázala u 41-48 procent respondentek.
Profesor Tim Spector, který výzkum vedl, říká: "Velmi dlouho se předpokládalo, že je to naše výchova a sociální prostředí, které ovlivňuje naše chutě a stravovací návyky." Tým výzkumníků však upozorňuje na to, že výsledky výzkumu dokazují, že například kampaním zaměřeným na zdravější stravování je připisován mnohem větší efekt, než jakého jsou schopny dosáhnout. "Například lidé, kteří mají v genetické výbavě oblibu masa, jsou ke kampaním propagujícím ovoce a zeleninu téměř rezistentní."
Špatná zpráva pro rodiče
Profesorka Jane Wardle z University College říká, že výsledky tohoto a podobných výzkumů dokazují, že genetické vlohy mohou skutečně ovlivňovat to, která jídla máme rádi a která nikoli.
"Je pravděpodobné, že konzumace jídel, jejichž oblibu máme podmíněnou geneticky, spouští v těle chemickou reakci, která je pro mozek zdrojem uspokojení," říká profesorka. "Lidé předpokládají, že to, jaké mají chutě a co rádi jí, je podmíněno nejrůznějšími faktory působícími v průběhu života, ale zdá se, že to není pravda."
Špatnou zprávou jsou však výsledky výzkumu pro rodiče, kteří se snaží naučit své děti jíst neoblíbené potraviny. Vědci tvrdí, že se jim sice možná podaří ovlivnit jejich stravovací návyky, dokud s nimi žijí ve společné domácnosti a nemají na výběr. Nejpozději v průběhu dospívání se však děti vrátí zpátky k jídlu, které mají "naprogramované" v genech.
