Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Z vegetariánky milovnicí masa? Co páchají ženy z lásky

  • 13
Zamilovaná žena se dokáže ze dne na den proměnit ze zapšklé čarodějnice v hodnou vílu se srdcem na dlani, z líné tlusťošky v nadšenou sportovkyni a ze zatvrzelé vegetariánky v milovnici krvavých steaků. Dokázala by jistě dojít na Měsíc pěšky, kdyby tam byl vyvolený jejího srdce. Otázka je, jestli to opravdu stojí vždycky za to.

Nepatřím zrovna mezi velké optimisty, ale bez jakékoliv ironie věřím, že láska (a epidurál) patří mezi poslední skutečné zázraky, které ženám na světě zbyly. Navzdory všem pokusům vědců o vysvětlení této erupce emocí na základě chemických reakcí zůstává láska tajemná, silná a všemocná a popírá i fyzikální zákony. Rčení, že láska hory přenáší, není dle mého názoru nikterak nadsazené.

Ahoj, tak jsem tady!

Daně bylo pětadvacet, když se seznámila s třicetiletým Srbem Zlatanem. "Chodili jsme spolu půl roku, když začala válka v Jugoslávii. Za dalšího půl roku se Zlatan rozhodl, že se vrátí domů do Bělehradu. Měl strach o svoji rodinu. Chvíli jsme si ještě psali, ale pak jsme se dohodli, že vztah na dálku nemá smysl," vzpomíná Dana na svoji velkou lásku.

První měsíc byl peklo, druhý nebyl o nic lepší, a když se ani ten třetí nedostavoval pocit smíření a vyrovnání se s osudem, jak slibovaly zkušené kamarádky, rozhodla se Dana udělat radikální krok. Ze dne na den si sbalila věci a odjela do Bělehradu za svou láskou.

Ilustrační foto.

"Že tam v té době zuřila válka, jsem vůbec neřešila, jediné, co mě zajímalo, bylo zase vidět Zlatana. Vlastně ani nevím, co jsem od té cesty čekala. Prostě jsem si řekla, že budu alespoň vědět, na čem jsem," vypráví Dana, která se rozhodně nepovažuje za dobrodružku. Cestu válečnou zónou v době, kdy ještě neexistovaly mobilní telefony ani běžně dostupný internet, přesto zvládla bez jediného zaváhání nebo pochybnosti. Se Zlatanem si ve finále padli do náručí a krátce nato se vzali.

Řekni, že mě miluješ, a já půjdu...

Po chemickém koktejlu, který zamilovanost způsobuje, vidí podle vědců muži i ženy stejně rozmazaně, přesto jsou to častěji ženy, které jsou kvůli svému miláčkovi schopny změnit účes, adresu, nebo kompletně svůj život. Jako možné vysvětlení se nabízí fakt, že ženské tělo je přichystáno a přizpůsobeno na to, nosit a porodit dítě, a celý ženský organismus je tedy na rozdíl od toho mužského připraven na řadu změn, s čímž souvisí i psychika.

Ačkoliv se rozdíl mezi mužskou a ženskou rolí stále více vyrovnává, jsou to stále více ženy, které následují svého vyvoleného třeba až na kraj světa a vzdávají se kariéry i pohodlí, aby šly za hlasem svého srdce.

Sedmatřicetiletá Lucie Zaki se kvůli své lásce rozhodla vyměnit slibnou kariéru a život v Praze za podstatně menší komfort v cizí zemi. Před nástupem do nové práce na pozici kreativní ředitelky jednoho vydavatelství se odjela ještě zrelaxovat na dovolenou do Egypta. S Gesserem to nebyla sice láska na první pohled, ale přesto stačilo čtrnáct dní, aby si po svém návratu začala zjišťovat, co potřebuje k práci průvodkyně v Egyptě. Měla štěstí. Jedna velká cestovní kancelář sháněla zrovna urgentně delegátku na fakultativní výlety a nabídla Lucii, že může do Hurgady do týdne odjet.

Rozum a cit

O romantické lásce na první pohled sní každá žena, psychologové před ní varují. "Dnes máme totiž nesrovnatelně více možností, co se týče výběru partnera. Dřív bylo jasné, že si vezmete souseda, který má větší pole. Teď se ale ženy rozhodují samy za sebe, nejsou na mužích tolik závislé, co se zabezpečení a ochrany týče. Moderní žena souseda s polem nepotřebuje, partnera si může vybírat nejen podle materiálních a racionálních hledisek. Zatímco dřív rozhodovala při výběru více racionalita, dnes vybíráme také podle emocí a citů, a tady číhá nebezpečí. Nadávkovat emoce a rozum ve vztahu tak, aby byl výsledek harmonický a vyhovoval oběma stranám, není jednoduché," varuje psycholožka Marta Boučková, která vášnivá vzplanutí rozhodně nevidí jako dobrý začátek fungujícího vztahu a doporučuje zůstat nohama na zemi.

Ilustrační foto

"Přes ty růžové brýle samozřejmě vypadá všechno krásně, ale když pak vyblednou, není dobré zjistit, že jsem se podřídila partnerovi úplně ve všem. Já tomu říkám nevěsit všechno na jeden hřebík, nechat si své přátele, koníčky, svůj osobní prostor, protože jinak vám pak nezůstane vůbec nic," dodává psycholožka, v jejíž praxi je zklamaných žen, které najednou zjistily, že kolem nich po rozchodu zůstalo vzduchoprázdno, víc než dost.

Mimochodem jak dalece žena podlehne emocím, závisí také na období, ve kterém se zamiluje. "Pokud se spojí touha po dítěti se zamilovaností, tak je to skutečný nářez," popisuje pragmaticky tento stav Marta Boučková. Upřímně, ne že by to tedy ve zralejším věku bylo o tolik lepší. Stejně silným hnacím motorem může být totiž strach ze samoty.

Vocaď pocaď...

Moje kamarádka Majka mi před lety vyrazila dech, když si k obědu bez mrknutí oka objednala steak. Do té doby, než potkala svého Otíka, byla totiž zatrvzelá vegetariánka a radši byla tři dny o hladu, než aby se dotkla omáčky, ve které se omočil kousek masa. Nepomohly domluvy rodičů, přátel, a dokonce ani doktorů. Pak stačilo pár poznámek od Otíka a bylo vystaráno.

Paní Věra se zase seznámila se svým manželem na medicíně. Když spolu začali chodit, navrhl budoucí manžel svojí Věrce, že by nebylo dobré, aby oba pracovali ve stejném oboru, a že by naopak bylo dobré, aby si vybrala jiný. A ona se skutečně svého snu o bílém plášti vzdala a šla alespoň na zubařinu. Její manželství trvá dvacet let.

Poslouchá se to pěkně, ale psychologové před příliš velkými ústupky a oběťmi varují. Každý by si měl podle nich hlídat hranice a vnímat signály, které naznačují, že požadavky či zvyky protějšku zasáhly do našeho chráněného území. "To, že díky lásce zvládnu každou překážku, je takové zaklínadlo, kterému lidé rádi věří, ale pro život je silně kontraproduktivní. To jsou takové ty představy typu: On trochu pije, ale společně to překonáme. Skutečnost je většinou taková, že se zázrak nekoná a dotyčný pije dál, zatímco se jeho milá trápí," vysvětluje Boučková. Láska podle ní sice zůstává citem, který dokáže skutečné zázraky, ale zkrátka: vocaď pocaď...