Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vztah se ženatým není sice morální, ale mnoha ženám naprosto vyhovuje

  15:17aktualizováno  15:17
Zní to tak nemorálně, přitom je to dobrá zpráva. Nepožádáš manželky bližního svého, jest psáno. O manželech ani slovo. Takže buďto muže, kteří psali Bibli, nikdy nenapadlo, že nastane taková sodoma gomora, nebo jsou ženy vyvolené, omluvené, svobodnější a lepší.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Berme teď možnost číslo dvě. Ostatně, jak známo, Bibli lze vykládat různě.

Nedávno mi volala kamarádka s báječnou nabídkou: "Pojeď se mnou na Seychely." Ráda bych, ale kolikpak to stojí? optala jsem se opatrně. "Vůbec nic, zvu tě." Podivila jsem se, protože o ní vím, že nemá ani korunu. "Teda spíš on," opravila se. Kdo on? "Můj ženáč," povídá kamarádka.

Teprve pak se mi dostalo kloudného vysvětlení. Její přítel je ženatý. A jelikož se cítí provinile, že se s mojí kamarádkou bojí jet na dovolenou, aby to neprasklo, snaží se jí to vynahradit. Učinil jí galantní nabídku: "Zaplatím ti dovolenou pro dva, vem si s sebou, koho chceš, když už jsem takovej vůl," řekl jí.

Na Seychely jsem nejela, ale nabídka mě vedla k dalším úvahám. Nemění se náhodou staré zlaté pravidlo od ženáče dál? Co když ne vždycky a ne každá a ne od každého? Když jsem se kamarádky zeptala, jak ho dokázala k nabídce přimět, odpověděla: "Když už jsem se zamilovala do ženatýho, nezbývá mi než v něm obratně podporovat pocit provinilosti a co nejvíc z něj vytřískat."

Nemyslela tím ani zdaleka jen peníze. Kamarádka se specializovala výhradně na šťastně ženaté muže. Byla s nimi šťastná. Nechávali ji dýchat.

Mezi námi děvčaty

Kde je ženská solidarita, budou namítat vdané paní. Ale opravdu to s ní souvisí? Aby bylo jasno, nepíšu o ženách, které odvádějí muže od rodin a snaží se, aby jeho ex obraly o majetek. Píšu o takzvaných nešťastnicích, které si začnou se ženáčem jakž takž férovým, s chlápkem, který má děti dospělé, s manželkou ho pojí vztah asi jako se spolubydlícím a nechce jí ublížit. A po pravdě řečeno, on už ji také moc nezajímá. Poukazuju na to, že i na vztah se ženáčem se lze dívat z jiných úhlů, než se traduje. Neboli že se nemusí trápit ani manželka, ani milenka.

Manželky a milenky

Prý to byli muži, kdo vymyslel obraz poslušné, přizpůsobivé, podrobené ženy-manželky neboli Evy a silného pána tvorstva neboli Adama. Jenomže podle staré hebrejské legendy měl Adam ženy dvě. Manželku a milenku, Evu a Lilith. Eva mu v bolestech rodila děti, byla hodná, Lilith zlá, Eva byla vdaná a Lilith svobodná, Eva měla rodinu, Lilith byla bezdětná. S Evou muž rozmnožoval rod a za Lilith prchal. Eva v Bibli zůstala a Lilith z ní byla vyloučena. Tyto dvě ženy byly vždycky v rozporu. Jenomže co když je to jedna a tatáž ženská duše? Co když každá žena v sobě má oba póly, světlý i temný, hospodyni i čarodějnici, matku i milenku, klid i divokost? Pak by jediný rozpor v sobě měl takzvaný ženáč. Ten, který utíká, který se mezi nimi zmítá. Třeba už konflikt mezi manželkami a milenkami nemusí být dávno tak vyhrocený, jak se po tisíciletí zdálo.

Vztah se zadaným mužem může mít spoustu kladů, pokud pořád nebudeme brát ženu jako kohosi toužícího po sňatku, společném životě a praní ponožek. Některé ženy hledají něco dočista jiného. Chtějí někoho, kdo jim nebude překážet. Nechtějí se vázat, netouží nikomu patřit a už vůbec by nesnesly, aby se o ně někdo staral. Protože dobře vědí, že takové věci nikdy nejsou zadarmo. Neboli že cena je vysoká.

Neříkám, že mít vztah se ženatým je správné, ideální, natož bohulibé. Říkám, že je to častý jev. A že některým ženám začal vyhovovat. Znám jich dost. Netouží chlapa rozvést. Co by si s ním pak počaly?

Pipi Modrá punčocha

Všichni známe termín starý mládenec, staromládenecký život. Doby, kdy se vztahoval na skutečně staré, odporné muže, jsou dávno pryč. Už hezky dlouho se pod tím skrývá obrázek chlápka, který si zakládá na svobodě, nechce se vázat a chce žít svůj život. A velmi rád ho nezávazně spojí s pěknou, nejlépe vdanou mladou paní, netouží ji rozvést, jen ji někdy vidět. Třeba ve středu večer od sedmi do deseti. Mladá paní má pro tohoto muže spoustu předností. Je příjemná, nechce, aby jí opravil poličku, a hlavně – určitě v deset odejde. A kolik teprve předností má starý mládenec?

Zarážející ovšem je, že čeština nezná pojem stará slečna, staroslečinkovský život atd. Leda bychom oprášili poněkud hanlivé označení modrá punčocha. A vlastně proč ne. Po vzoru obrozeneckých jazykotvůrců i já se opovažuji pro potřeby tohoto článku vytvořit nový pojem pro staroslečny – veselý, zlobivý, svěží a aktuálně potřebný – Pipi Modrá punčocha. Ostatně odjakživa tvrdím, že Astrid Lindgrenová ve své Pipi stvořila nejsvobodnější a pro ženské sebevědomí nejpovzbudivější literární postavu.

Dejme tomu, že Pipi Modrá punčocha je žena, které vyhovuje vztah s panem Ženatým víc než s panem Božským, a to hlavně proto, že tento si na ni nedělá nároky, nechce si ji vzít, není trapně romantický a je "pouze" příjemný, nechce, aby mu uvařila večeři, a stoprocentně do rána odejde. Tuto ženskou touhu lze ovšem považovat za nový jev soudobé společnosti, samozřejmě se týká jen určitého počtu žen a také jej lze jen určitému typu žen doporučit. Zcela nevhodnými adeptkami na ženáče jsou majitelky takzvaných tikajících biologických hodin, které se chtějí vdát nebo mít dítě. Těm radím, ať od ženáčů prchají na hony daleko.

Takový je život

Eva je rozvedená, má třináctiletého syna, na kterého je možná až nezdravě fixovaná. Dlouho nikoho neměla, připadalo jí, že už není schopná vztahu. Navíc syn na potenciální partnery žárlil a ona mu vždy dala najevo, aby se nebál, že na prvním místě má jeho. Navíc to tak opravdu bylo. Evu ve skutečnosti děsila představa, že by měla s někým žít, konfrontovat někoho se synkem, že by ten člověk mohl třeba mluvit do jeho výchovy. O té se Eva bavila jen s bývalým manželem.

Pak poznala Lukáše. Hned první večer se spolu zapletli a on jí řekl, že nechce lhát, že je ženatý a nikdy se nerozvede. Eva však neprchla na hony daleko. Lukášovo prohlášení ji nejenom nevyděsilo, ale dokonce potěšilo. Přestala se bát se s ním stýkat. Neměla totiž pocit ničeho zásadního, co by mělo trvat na věky, neměla hrůzu, že by dávala někomu všanc své dítě, že by Lukáš mohl mít právo ho napomínat nebo jí mluvit do života. Začali se občas vídat. Bylo jim hezky. Lukáš na ni netlačil, nic nechtěl a leccos platil. Navíc absolutně respektoval, že syn má ve všem přednost. A ona zase brala jako fakt, že se nemohou na ulici držet za ruku a že mu večer nemůže zavolat. Nikdy by to neudělala, nechtěla ubližovat jeho ženě ani mu rozbít rodinu. Byla prostě spokojená, nic víc, nic míň.

Ilustrační foto.

I když... pravda je, že by s ním někdy zašla do restaurace, do kina. Svěřila se mu se svým přáním a Lukáš šel do sebe. Vzal ji do kina. Celou dobu se ale otáčel, jestli ho někdo nevidí. Vzal ji do restaurace a ani ji nechytil za ruku. Mnohem horší bylo, že ho nemohla vzít mezi své kamarády, když dostala pozvání na hory, kamarádky jely s manžely, partnery a milenci, jen ona sama. Jedna z nich se jí ptala, proč si nikoho nenajde. Eva se jí svěřila. Kamarádka protočila panenky: "Ženáč! Nejhorší nápad tvýho života."

Nesouhlasila. Lukáš jí stál za to, aby leccos vydržela. Strávili spolu krásné tři roky. Pak zazvonil zvonec. Stalo se to, o čem spolu tolikrát žertovali: Lukáš ji dobře provdal. Evin syn totiž vyrostl, pupeční šňůra byla i s Lukášovým skromným přispěním přestřižena a ona potkala jednoho celkem milého a svobodného. Vzala si ho a Lukáš jí to schválil. Dokonce jí šel za svědka. S milým a svobodným jí je hezky. Ale stejně se Eva občas schází s Lukášem. Nechala si ho. Báječný chlap prostě je většinou ženatý a život není černobílý.

Vrátila se k němu

Tereze je dvaatřicet, pracuje jako grafička v počítačové firmě. Často cestuje, mluví třemi jazyky. Dlouho chodila s klukem z vysoké, ale asi před dvěma lety ji opustil. Tereze se nejdřív zhroutil svět. A pak se rozhodla, že se bude zabývat sama sebou. Začala na sobě pracovat. Brzy zapomněla, že na světě existují jistí pomalí, natvrdlí troubové. Muži. Každý den si šla zaběhat, zdravě jedla a vzdělávala se. Zkrásněla a zahájila skvělou kariéru. Nic jí nechybělo. V tu chvíli potkala Martina. Vzdělaného, noblesního chlapa jako skála.

Je to jako v obchodě

Terapeutka Klára Formanová žádný půvab na vztahu se ženatým mužem nespatřuje. Doporučuje spíše napravit manželství, v němž takový jev nastal. "Ale co když už spolu ti manželé mnoho let nekomunikují ani nežijí?" ptám se. Klára je šťastně vdaná a má tři děti. "Kdybyste se na to měla podívat nikoli z úhlu manželů, ale z pohledu milenky?" upřesňuji otázku. "Pro ni bych asi nějaký půvab našla, pokud na to celé má ta žena žaludek. Jestliže potkala člověka, se kterým zažije opravdovou lásku, ta jí projede jako blesk, pak je ochotná ho přijmout i s tím, že je ženatý. Ale nemyslím, že by to mělo nějaké výhody nebo půvab."

Psycholog Jan Šikl naopak nachází ve vztahu se ženáčem kladů dost. Zápory vyjmenovat nechce, jsou prý jasné a nezajímavé. "Vztah se ženatým mužem je bezpečný," říká. "Nehrozí tolik, že přeroste v něco, co žena nechce. Nebo i chce, ale zároveň se toho bojí. Pak má tendenci hledat vztah, který v sobě nese pojistku proti obavě či vnitřnímu konfliktu, který ta žena neumí vyřešit. Vztah se ženatým mužem je tedy vlastně bezpečnostní opatření. Ženatý chlap je prověřený a žádaný. Druhá žena potvrzuje, že ten muž je v pořádku. Vytváří jeho cenu. V pozadí může být těžkost z volby. Na podobném principu funguje nakupování v obchodě: často sami nevíme, co chceme, ale fakt, že to chtějí druzí, nás ujišťuje, že to je to, co potřebujeme."

Vůbec neřešila, že je ženatý. Okouzlovalo ji, že se neptá, kam jde a s kým, že mu nevadí její zahraniční cesty. Naopak ji ve všem podporoval, radil, hodně toho věděl. Ale nastal problém. Ne, netoužila ho mít doma. Jenomže právě tím způsobila, že se jí jednoho dne zeptal: "Poslyš, co kdybych odešel od své ženy? Chtěl bych s tebou žít." Zděsila se. Velkou rychlostí ze vztahu vycouvala. Přestala mu zvedat telefony, neodepisovala na esemesky, neotvírala. Čekal před domem, dokud se nevrátila z práce. Byl pohublý, bledý. Ani to s ní nehlo. Zničil to, co mezi nimi milovala. Svobodu. Rozešli se. Tereza se později odstěhovala do Londýna. Potkala tam ženatého muže, který po ní nic nechtěl. Zůstali spolu jako dva samotáři. A pokud nezemřeli, žijí spolu dodnes. Každý zvlášť.

Třetí případ dámy, která se tahá se ženáčem. Jmenuje se Alice. Zdenka potkala v době, kdy jeho manželství už bylo dávno jen formální. Jenomže tahle Alice se zamilovala a po čase zatoužila po "všech těch věcech": chtěla se vedle něho probouzet, dívat se na jeho obličej oteklý spánkem, chtěla mu prát, vařit, uklízet. A jak už to tak u ženatých mužů bývá, narazila. Najednou se ukázalo, že jeho formální manželství je ve skutečnosti jeho obranná zeď, kterou si vystavěl, aby už nemusel. Aby měl pokoj. Lze říct, že svoji ženu svým způsobem miloval, nebo spíš to, že mu vytvářela jakousi automatickou ochranku, mohl se na ni donekonečna vymlouvat.

Alice se dost naplakala. Pak se rozhodla, že se s ním rozejde. Ani necekl, nepřemlouval ji. Alice nezůstala sama dlouho. Potkala jednoho svobodného, začala si s ním, ale cosi tam nefungovalo. Asi to bylo její srdce. Rozešla se s ním. Potkala pak dalšího svobodného a pak ještě dva nebo tři a pokaždé to dopadlo stejně. Alice zjistila, že s nimi nemůže žít. Nechápala proč. Až jí to konečně došlo. Miluje Zdenka. Zkrátka to tak je a cokoli jiného není důležité. Vrátila se k němu. Pochopila, že nikdo není dokonalý a ženatí muži vůbec ne. Ale že jsou případy, kdy to vadit nemusí.

Horká linka

Začínám obvolávat kamarádky a dávám jim onu nemravnou otázku. "Spatřuješ nějaké klady na vztahu se ženatým chlapem?" A vidím reakci, kvůli které jsem nevěděla, zda tento článek napsat. "Ne. To nemá žádné výhody. Je to jenom smutný. Ženská se trápí a on jí slibuje, že se rozvede."

"Ale vždyť to věděla od začátku, ne?" ptám se, protože mi tato námitka připadá podobná, jako by člověk začal chodit s kulhavým, a pak byl naštvaný, že pořád kulhá.

Vytáčím další číslo. "Ženáči mají spousty výhod!" zasměje se tato kamarádka. "Například je randění s nimi rajcovní, člověk nikdy neví, kdy ho manželka zabije. To je vzrušující, dobrodružný. Je v tom adrenalin. Vlastně je to krádež. Jsem tak trochu kleptomanka," směje se.

A co na skryté půvaby vztahu se ženatým říkají jejich ženy?

Často zažily vztah s ženatým také, ale moc to nevyprávějí. Ostatně další přitažlivostí ženáčů je, že většinou nechtějí a nemohou svým zadaným partnerkám ničit jejich oficiální svazky. Ale co vdané paní říkají, když jde o jejich muže?

Žofie je vdaná dvacet let. Když zjistila, že její muž nedá dohromady francouzsky ani větu, přestože stále intenzivněji navštěvuje kurzy francouzštiny, probrečela noci. Pak začala žít svůj život. Na rozdíl od něj skutečně začala navštěvovat kurzy francouzštiny, pracovala na sobě, změnila účes a zkrásněla. Naučila se chodit sama do kina i na koncerty a odjela dokonce sama k moři. Odpočinula si jako s ním nikdy ne, a nebýt jisté hořkosti, byla by naprosto spokojená. Pociťovala vlastně stejnou hořkost jako manželova milenka. Ale na rozdíl od ní se pachuti zbavila. Když jí manžel zdrceně oznámil, že má milenku a čeká s ní dítě, přišlo jí ho až líto. Odjela k moři podruhé, a když se vrátila, manžel nebyl odstěhován, jak se domluvili. Seděl v křesle ve stejné pozici, jako když odjížděla, a brečel, jenomže neměl do čeho, chyběly mu kapesníky. Podala mu papírový, který nikdy nepoužíval, a řekla mu, že jestli chce, tak může zůstat. Že to dítě nějak skousnou. Protože dítě za nic nemůže. Jsou spolu dodneška.

Věrnost se nenosí

Dnešní doba je dobou singlů, samotářů, osamělých rváčů. Možná to není v pořádku, ale je to tak. Způsobili jsme si to jistou otevřeností, větší svobodomyslností. Možná to způsobil blahobyt, v Africe mají opravdu vážnější problémy. Třeba i u nás, v lepší části světa, se vrátí tendence ke starým, osvědčeným modelům, že ekonomická krize napraví krizi soužití.

Ale zatím není věrnost nejrozšířenějším rysem doby. Tak proč se nepokusit pohlédnout této skutečnosti do očí? Proč se mimomanželskými vztahy jen trápit, když mají tolik kladů. Vždyť i většina manželství se po čase stává svazkem dvou osamělých lidí.

Klady a zápory vztahu se ženatým mužem

HALINA PAWLOWSKÁ, spisovatelka, scenáristka:

Klady

Halina Pawlowská 1. Sex – klasický si milenec užívá doma, s milenkou praktikuje své sny, jeho manželka je totiž na ně příliš slušná!

2. Dává vám prostor pro vlastní koníčky.

3. Většinu nocí chrápe někde jinde.

4. Nemusíte mu prát.

5. Nemusíte mu vařit.

6. Nemusíte s ním jezdit každý týden na chatu.

7. Nemusíte se s ním dělit o majetek po vašich rodičích a nemusíte ho živit.

8. Můžete kašlat na jeho matku.

9. Nemusíte splácet společnou hypotéku.

10. Když umře, tak se o tom vůbec nedozvíte.

Zápory

1. Když v noci musí domů.

2. Když si každý dárek radši nechá u vás.

3. Když vám telefonuje a jeho hlas rezonuje, protože nerušeně mluvit může jen ze záchodu...

4. Když nosí nemožné hadry, protože jeho žena nemá vkus.

5. Když je jeho žena hubenější než vy a on vám to prozradí.

6. Když je jeho žena skvělá kuchařka.

7. Když se provalí nevěra jeho manželky a on je z toho celej špatnej...

8. Když se s ním setkáváte jen v noci a u vás doma.

9. Když je mu úplně fuk, že potřebujete vymalovat.

10. Když umře, tak se o tom vůbec nedozvíte...

JAN SAUDEK, fotograf:

Klady

Jan Saudek Ženatý chlap, přesycený nechutným kucmochem manželské lásky, na jiné dámě řádí jak urvanej ze řetězu (taky že je), ale nesmíte mu poškrábat záda: to by měl doma malér.

Zápory

Svobodného muže můžete drásat dle libosti, zůstane i přes noc, ale ráno vyjí celou ledničku. Jenže alespoň se nesvěřuje, že mu žena nerozumí.

Vztah se ženatým mužem

MICHAELA PAVLÁTOVÁ, režisérka:

Děti noci - Martha Issová, Michaela Pavlátová a Jiří MádlTen vztah je jako vše zakázané: velmi vzrušující pro milenku a velmi zraňující pro podváděnou ženu. Je smutné, když se rodina rozbíjí, ale věřím, že někdy to tak prostě musí být. Věta "Je to silnější než já" je strašlivě banální, ale někdy opravdu nelze nic jiného dělat a nový vybojovaný vztah bývá pevnější a krásný. Moje babička a její druhý muž takto rozbili svá první manželství (dědeček se prý do babičky zamiloval na své vlastní svatbě – babička byla nejlepší kamarádkou jeho novomanželky). Jejich společný život byl nádherný – prostě byli si souzeni. I když babička měla celý život výčitky svědomí.

OLGA SOMMEROVÁ, režisérka:

Olga SommerováVztah je to nádherný, dobrodružný, ale k ničemu, zhusta jen k pláči. Je na něm vzrušující nedostupnost vyhlédnutého mužného hrdiny, obdařeného zkušenostmi, někdy postavením, a tudíž penězi. Co miláčkovi nejvíc schází, je rozhodující – chybí mu čas, který je základnou pro rozvíjení vztahu. Kradené čtvrthodiny, půlhodiny, hodiny jsou podobné adrenalinovému předávání kontrabandu a tím jsou chvatné polibky, rychlé milování, kradmé pohledy na hodinky. Obrovskou ceninou takového vztahu jsou sliby – chyby. Muž slibuje, většinou pod tlakem, že se rozvede. Ach jo! Dívence se řinou po tváři slzy, přerušované neurotickými pohledy na mobil. Notorické milovnice většího počtu ženatých mužů stráví patnáct let svého žensky produktivního života čekáním na zázrak, ten se nekoná. Z vlastní zkušenosti dlužno dodat: pokud se zázrak rozvodu koná a vznikne nová rodina, posílená překonáváním překážek zakázaného vztahu, je třeba slavit. Ale tento zázrak je tak vzácný, že by dívenky měly s mateřským mlékem nasát zásadu: ŽENATÍ MUŽI PŘÍSNĚ ZAKÁZÁNI.

Autoři:






Nejčtenější

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

Svatava Maradová, šéfka Pozemkového úřadu
Šéfka pozemkového úřadu: Myslela jsem si, že v roce 2017 budeme dál

Dvacet let byla manažerkou v soukromé firmě. Ve čtyřiceti udělala Svatava Maradová životní kotrmelec: vystudovala dvě vysoké školy, porodila třetí dítě a stala...  celý článek

Výměna prstýnků při obřadu je prastarý zvyk, který se objevil už ve starém...
Příběh Vandy: Přítel se chce ženit, ale já o svatbu nestojím

S přítelem máme hezký harmonický vztah. Jsme spolu už tři roky a zatím jsme jeden na druhém neobjevili nic, co by nám zásadně nevyhovovalo. Oba jsme tolerantní...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?
Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?

Před pár lety si všichni pořizovali micelární vodu, výrobci ale zašli ještě dál. Zázračné micely, které vážou všechny ne... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.