„Musíš si ulovit nějakého zajíčka! Teď je sezona, tak toho využij.“ Ne, to není útržek z konverzace dvou myslivců ve čtvrté cenové, ale finální rada mé kamarádky směrem k druhé, která se nám na jednom večírku nad proseccem svěřila s problematickým milencem. Ona sama, krásná pětatřicátnice, už nějakou dobu randí se starším pánem, který se poslední dobou stal… řekněme poněkud unaveným. A přestává jí stačit.
Zatímco ta druhá, zralá dvaačtyřicetiletá žena, si nějaký ten pátek doma hýčká o deset let mladšího přítele. Její tvář už zdobí pár vrásek, se šedinami bojuje pravidelně u kadeřníka. Ale má neuvěřitelnou životní energii, optimistický přístup ke světu i k životu a – jak sama říká – báječný a častý sex. A je s tím vším naprosto v pohodě.
Jsou ženy, které mohou mít nějakou krizi a snaží se tím dokázat, že nestárnou. A jsou také ženy, které mohou mít nastavení své osobnosti takové, že se chtějí o někoho starat.
Karel Chábavztahový poradce
Pro druhý příběh taky nemusím chodit daleko. Příbuzná si nedávno vzala o sedm let mladšího přítele. Když se mé děti na svatbě otevřeně podivovaly nad věkovým rozdílem novomanželů (je jí třicet dva, jemu dvacet pět), s laskavým a vědoucím úsměvem jim to vysvětlila: „Já jsem si ho vlastně vychovala.“ Znají se mnoho let a harmoničtější pár byste ve svém okolí hledali dlouho.
Současná společnost a partnerské vztahy v ní jsou v posledních letech mnohem svobodnější. Těžko říct, zda přibývá vztahů starších žen s mladšími muži, jedno je však jisté: není třeba se s tím nijak tajit. Ne každá žena ustojí „zajíčka“, ale když ano, rozplývají se nad neoddiskutovatelnými výhodami takového vztahu. Proč je randění s mladším mužem takové bingo?