Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vzal si mě, ale nechal si i Janu

  • 66
Seznámili jsme se v práci. On úspěšný podnikatel, já nová sekretářka. Znáte to, nejdříve kafíčko, potom obědy, přidaly se večeře... No a už to věděla celá firma.


Nebyl ženatý, jen dlouho žil s přítelkyní Janou. Nepřipadalo mi to důležité. Dokonce mi přišlo fér, že se s ní hned nerozešel, že se ji na to snažil nejdříve připravit.

Chodili jsme spolu rok a on stále bydlel u Jany. Přišla jsem do jiného stavu. Skákal radostí. Rozhodl, že se vezmeme co nejdříve a hned, jak se vrátí z dovolené, zařídí nám společné bydlení.

Na dovolenou odjel se svou přítelkyní. Tvrdil, že je to už dávno zaplacené a nejde to zrušit. Také by zkazil dovolenou nejen jí, ale i kamarádům, kteří měli jet s nimi.

Co jsem měla dělat? Věřila jsem mu. Když se vrátil, opravdu nám sehnal podnájem. Byla jsem šťastná. Konečně jsem měla vlastní domácnost. Nespal doma každý den, říkal, že přítelkyně má psychické problémy a nemůže ji nechat samotnou.

Týden po naší svatbě odjel s Janou na hory. Slíbil, že jí tam o nás konečně řekne. Teď, když si čtu, co jsem právě o sobě napsala, stejně jako vy, si teď o sobě myslím, že jsem byla neuvěřitelně hloupá a důvěřivá. Nevím, jestli jsem ho tak milovala nebo to způsobilo těhotenství, ale mozek mi nemohl správně pracovat. Všichni mi říkali, že jsem se zbláznila. Pustím svého manžela na dovolenou s bývalou přítelkyní? A byla vlastně bývalá?

Když se vrátil, všechno fungovalo. Tvrdil, že se rozešli. Často jezdil na služební cesty, ale dobře se staral o mě i o dítě. Jiřinka se narodila předčasně, ale doktoři ji pomocí inkubátoru dokázali zachránit. Teď jsme už doma a v pořádku.

Před týdnem mne navštívila kamarádka a říkala, že viděla auto mého muže před domem jeho bývalé přítelkyně. Nemohla jsem tomu uvěřit. Určitě tam byl jen na návštěvě. Včera večer nepřišel domů. Volala jsem kamarádce a ona se jela podívat před Janin dům. Jeho auto tam stálo. V pět ráno jsem popadla Jiřinku a jela se tam také podívat. Stálo tam. Zůstala jsem sedět za volantem svého auta jako přikovaná. Nevěděla jsem, jestli mám zazvonit, nebo odjet. Jiřinčin pláč mě vrátil do reality. Odjela jsem domů. Musím se rozhodnout pro nějaké řešení. Co mám dělat?

1. Mám ho okamžitě vyhodit a požádat o rozvod?

2. Mám mu dát příležitost, aby mi to vysvětlil?

3. Mám dělat, že nic nevím?

4. Co kdybych navštívila Janu a zkusila si s ní vše vyříkat?

PORAĎTE MI PROSÍM ZDE