Ke zdravotnímu hledisku ale patrně nepřihlížela módní značka Yves Saint Laurent, která v říjnu v Paříži předvedla futuristické boty z kovu se stužkami až ke kolenům. Podrážky nahradila tenká kovová tyč, která spojovala podpatek se špičkou. Modelky vypadaly, jako by chodily po laně, napsal francouzský list International Herald Tribune. Publikum prý bylo fascinováno a zároveň pohoršeno.
"Vysoké podpatky přetěžují přednoží, povoluje se kvůli nim vazivo, noha se "rozjíždí" a vzniká takzvané příčné plochonoží," řekl pražský ortoped Petr Geřábek. Kromě toho, že se deformuje celé chodidlo, jsou důsledkem vysokých podpatků podle něj také vybočené palce a jiné defekty. "Ideální jsou dva až čtyři centimetry vysoké podpatky, víc ne," dodal.
V kontrastu s vysokými botami však nezavrhl nízké rovné boty, takzvané balerínky. "Pokud nohu nijak neomezují, není důvod, proč je nenosit. Je to, jako by člověk chodil bos. Nesmí však být sešněrované, aby nohu neškrtily, a hlavně se musí nosit na zdravých nohou," podotkl.
Nízké balerínky naopak nedoporučila ortopedka Květoslava Richterová z pražského Centra prof. Čecha. "Škodí oba extrémy. Jak nošení vysokých bot, tak i rovných bez podrážky. Podrážka musí být pružná a musí tlumit tvrdé nárazy," uvedla. Při nošení vysokých podpatků se podle ní přetěžuje přední část nohy, proto nesmí být podpatky tak vysoké. Ženám doporučila stejně jako Geřábek maximálně čtyři centimetry, mužům dva. Podrážka by podle ní měla být silná minimálně jeden centimetr.
