Vyrážíte poprvé na atletický ovál? Poradíme vám na co si dávat pozor

Vyrážíte poprvé na atletický ovál? Poradíme vám na co si dávat pozor | foto: TRIEXPERT, Rungo.cz

Vyrážíte poprvé na atletický ovál? Poradíme vám, na co si dávat pozor

  • 3
Jak měřit vzdálenost, jak počítat tempa i jaké boty obout. Přinášíme tipy a triky pro běžce, které čeká premiéra na atletickém oválu.

Atletická dráha je nerozlučný přítel všech běžců, kteří chtějí zapracovat na své rychlosti. Málokde v běžném provozu totiž naleznete dostatečně dlouhý rovný úsek bez provozu, kde budete moci nerušeně běhat rychlé úseky. Problém bývá i s měřením vzdálenosti, protože při krátkých rychlých úsecích se nedá spoléhat na GPS a na scénu se vracejí staré dobré stopky. Na následujících řádcích přinášíme několik rad a doporučení pro ty, kdo se chystají na dráhu vůbec poprvé.

Délka dráhy

Většina atletických oválů má standardní rozměr 400 metrů. Dráhy u základních škol nebo tam, kde není dostatek prostoru, se ale mohou svou vzdáleností lišit. Často se můžete setkat ještě s krátkým dvěstěmetrovým oválem, ale existují i ovály o vzdálenosti „tolik, kolik se nám sem vešlo“. Například u brněnského Sokolu je dráha o délce 290 metrů. Při první návštěvě se tak vždy raději zeptejte správce areálu na přesné rozměry, abyste následně nebyli nepříjemně překvapeni nečekanou vzdáleností nebo tempem tréninku.

Nezapomínejte také na to, že délka oválu se měří vždy ve vnitřní dráze. Budete-li běhat v některé z vnějších drah, pak si s každým okruhem naběhnete pěknou řádku metrů navíc. Pro představu, jak velký rozdíl vnější dráha udělá, se stačí podívat na start závodu na 400 metrů: běžec ve vnější dráze startuje téměř v polovině první zatáčky.

Rozvržení standardní dráhy je jednoduché. Rovinky mají sto metrů a stejnou vzdálenost budete překonávat i v zatáčkách. Vše je tedy symetrické, takže ani třístovky, pětistovky nebo šestistovky nebudou z hlediska orientace představovat žádný problém. Jediná komplikace tak spočívá v dlouhých více kilometrových úsecích, u kterých nesmíte zapomenout počítat odběhnuté okruhy.

Přesnost měření GPS

01:12 = 3:00 min/km | 01:36 = 4:00 min/km

01:13 = 3:03 min/km | 01:37 = 4:02 min/km

01:14 = 3:05 min/km | 01:38 = 4:04 min/km

01:15 = 3:08 min/km | 01:39 = 4:07 min/km

01:16 = 3:10 min/km | 01:40 = 4:09 min/km

01:17 = 3:02 min/km | 01:41 = 4:12 min/km

01:18 = 3:15 min/km | 01:42 = 4:14 min/km

01:19 = 3:18 min/km | 01:43 = 4:17 min/km

01:20 = 3:20 min/km | 01:44 = 4:19 min/km

01:21 = 3:22 min/km | 01:45 = 4:22 min/km

01:22 = 3:25 min/km | 01:47 = 4:27 min/km

01:23 = 3:28 min/km | 01:48 = 4:30 min/km

01:24 = 3:30 min/km | 01:49 = 4:33 min/km

01:25 = 3:32 min/km | 01:50 = 4:35 min/km

01:26 = 3:35 min/km | 01:51 = 4:38 min/km

01:27 = 3:37 min/km | 01:52 = 4:41 min/km

01:28 = 3:40 min/km | 01:53 = 4:44 min/km

01:29 = 3:43 min/km | 01:55 = 4:46 min/km

01:30 = 3:46 min/km | 01:56 = 4:49 min/km

01:31 = 3:48 min/km | 01:57 = 4:52 min/km

01:32 = 3:50 min/km | 01:58 = 4:55 min/km

01:33 = 3:52 min/km | 01:59 = 4:58 min/km

01:34 = 3:55 min/km | 02:00 = 5:00min/km 

01:35 = 3:57 min/km |

Proč dnes vůbec řešit délku dráhy, když prakticky každý má na ruce sporttester s GPS? Důvod je jednoduchý. Na takto malém prostoru a s tolika zatáčkami je vám GPS k ničemu. Signál může přeskakovat a výsledný záznam nikdy nebude dostatečně přesný. Už po několika okruzích se začne GPS záznam s realitou výrazně rozcházet a na relativně krátkém pět kilometrů dlouhém běhu není problém nabrat „navíc“ i několik stovek metrů.

Mnohem lepší než spoléhat na nepřesný záznam je používat obyčejné stopky společně s tabulkou pro přepočet tempa. V okamžiku, kdy budete vědět, že se jeden okruh na čtyřistametrovém oválu uběhnutý za dvě minuty rovná pěti minutám na kilometr, je snadné držet požadované tempo. To samé samozřejmě platí i pro ostatní rychlosti. Na všech oválech jsou navíc vyznačené mety po sto metrech, takže si můžete v polovině okruhu pravidelně ověřovat, zda jste se neodchýlili od požadovaného tempa.

Povrch

Drtivá většina oválů má dnes příjemný umělý povrch. Nejčastěji se setkáte s různobarevným tartanem, který je měkčí a pohodlnější, a na vysoce kvalitních stadionech je dokonce mondo, tedy stejný povrch, po kterém se prohání ti nejrychlejší atleti planety. Ve srovnání s tartanem je mondo mnohem tvrdší a lehce pruží, takže se nelekejte, když vás po prvním tréninku budou nezvykle bolet nohy.

Nejhorší možnou variantu představují ovály s hliněným nebo škvárovým povrchem, ale jestli nemáte po ruce jinou možnost, pak i takovýto ovál svůj účel splní.

I vytrvalec potřebuje rychlost: přečtěte si, jak ji získáte

Pokud pohlížíte na pokoření svého osobního rekordu, je dobré do pobíhání zařadit intervaly

Běžecké boty

Na trénink na dráze si s sebou vezměte obyčejné silniční boty. Speciální modely na dráhu se nevyrábí a atletické tretry jsou důležité především pro výkonnostní atlety. U rekreačního běžce by taková tretra napáchala více škody než užitku, takže se nemusíte bát, že byste s dráhařskými tréninky museli rozšiřovat svůj botník o další pár.

Máte-li možnost, pak na dráhu berte ty nejlehčí závodní boty, které vlastníte. Obvyklý trénink na oválu je totiž poměrně rychlý, krátký a navíc rozdělený krátkými pauzami. Závodní bota proto bude optimální z hlediska rychlosti a dynamiky a navíc má těsnější a lehce stahující svršek, což oceníte zejména při běhu do zatáčky, tedy v polovině času, který tréninkem strávíte.

Vítek Kněžínek

Vítek Kněžínek

Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert.