Co takhle se asertivně rozhodnout, že nebudu asertivní.

hh

doma to vse zacina?

pekny nesmysl je snazit se aplikovat nejaka pravidla asertivity na rodinne vztahy

Re: doma to vse zacina?

Myslíte? Já bych řekla, že na tom něco málo pravdy bude. Základní postoje a názory, jimiž se jako dospělí lidé řídíme, se utváří u dětí do cca šesti let, pak už se to pouze prohlubuje. Myslím si, že rodina je jedním z hlavních činitelů toho, jak se dnes chováme a projevujeme, avšak není jediným :)

Já bych vypnul prsa,

ale jak je pak zase proboha zapnu?

blabla

zajímalo by mě, jestli třeba někteří Němci taky místo čís říkají kéze.

Nebo jen u nás jsou hlupci, kteří v tom nenajdou rozdíl?

jo a zkuste ouistiti [wí – stí - tí] http://www.google.cz/search?q=oustiti

naučí se tenhle systém někdy hranatou závorku?

Zajímalo by mě, jestli třeba někteří Němci říkají kéze místo čís

Nebo jen u nás jsou hlupci, kteří v tom nenajdou rozdíl?

Jo a zkuste ouistiti (wí - stý -tý) http://www.google.cz/search?q=oustiti

Miluju tyhle návody :-)

Takže jinými slovy - chovejte se tak, jak požaduje společnost, zaměstnavatelé, nejrůznější návody atd. Staňte se dokonalými roboty. Jenže opak je pravdou - obnovte svoji důvěru, buďte cítící (ne přecitlivělí - to je dětinské), nevinní. Budete-li bojovat, nikdy nevyhrajete, protože každý boj je předem prohraný, protože jde jen o boj sám se sebou. A bojovat se dá celý život. Ano, druzí si k Vám dovolí pouze to, co jim umožníte - jenže bojujete-li sami se sebou, tak jim umožňujete, aby s Vámi bojovali, protože Váš přístup je boj :-)

Re: Miluju tyhle návody :-)

Paráda.Jenže i tohle je z nějaké příručky, viď?

nic nejde hned

Jaj, jak mě ale trvalo, než jsem přestala být hadr na podlahu, zkrátka opravdu platí, že druzí si k vám dovolí jen to, co vy jim dovolíte. Dlouho jsem neuměla někomu říct ne a div jsem se nepřetrhla jak v práci, tak v partnerství. Až mě to jednoho dne přestalo bavit, s přítelem, kterému jsem dobrovolně dělala služku a domácí puťku jsem opustila, v práci jsem otravnému kolegovi řekla, že je na čase, aby svou práci, za kterou je placený, začal dělat sám a že už mu s tím nepomůžu, protože mám své práce dost a bylo to. Jen s rodinou a mými nejbližšími mám stále potíže, udělala bych pro ně cokoli, né že by toho někdo z nich využíval, ale někdy ta přání splnit přece jenom nejde a já se stejně dál honím, občas tajím své skutečné pocity, protože je nechci zatěžovat svými problémy, no v téhle oblasti mám asi co dohánět...

Nejhorší

Jsou lidi, kteří toto nastudovali, používají to a myslí si, že jsou asertivní. Pak se dostanete do situace, kdy na vás chrlí tyhle "triky" a nemá to žádný efekt, protože prostě nemají přirozenou autoritu, požadují něco neoprávněně a nebo jde o typ neskutečný otrapa.

"těžiště postavy udržovat v dolní části těla"

To se dela jak? napada me leda nabrat svaly na nohou a zhubnout od pasu nahoru...

Re:

musíš přidřepnout. problém je, že pak nebudeš vypadat asertivně ale nasertivně. i s provedeným úkonem :-)

Nejlíp by bylo,

kdyby se asertivisti stýkali jen sami mezi sebou a ostatním dali pokoj.

Re: Nejlíp by bylo,

To by bylo právě nejhůř. Asertivní lidé jsou ti, kteří nám, mevyspělým můžou ukázat cestu jak prožít vyrovnaný a spokojený život. Asertivního člověka si musíš představit jako moudrého filozofa mluvícího klidným hlasem majícího pochopení pro chyby ostatních lidí. - Opravdu si nepřeješ takovéto lidi v životě? Myslíš, že je lepší, když se vzájemně střetávají například agresivní lidé s pasivními?

No jo

nebudu mluvit o sobě, když mám řísc co si myslím, nebo co chci tak se rozbrečím s tím moc nenadělám. Jak ale s lidmi, které mám ráda, ale  pletou si asertivitu s agresivitou. Nemůžu říct  nic, abych  pak nedostala spršku jízlivosti, nebo útočného jenání, které je prý jen můj pocit,  ale vím, že ostatní to cítí stejně. jen nemají chuť se s dotyčnou dostat do konfliktu, když jí řeknou pravdu a svých pocitech  přitom je to člověk, který má plnou hubu o tom jak všem kolem sebe říká pravdu a pravdu o sobě nenese dobře.

Re: No jo

no - oni lidi, co mají hubu plnou "pravdy kterou říkají všem do očí" jsou zhusta hulváti.

A jinak - pokud se nejedná o osobní vztahy, ale třeba o pracovní, tak tam, podle mě, mluvení o pocitech nepatří vůbec. Mluvení o myšlenkách či názorech má pak mnohem pevnější půdu pod nohama. Člověk se hned tak nerozbrečí, když má říct zcela neosobně a racionálně svůj názor na cokoliv. Pokud budete mluvit o lovu velryb z pohledu, co já vím, velrybí populace, ekosystému či ekonomik zemí, které jej provozují, nerozbrečíte se. Aspoň ne snadno. Pokud budete mluvit o lovu velryb z pohledu filmu "zachraňte Williho", pravděpodobně to skončí třesoucím se hláskem.