Do Jablonce se maďarsko-slovenská rodina přestěhovala před šesti lety. „Ženským musíš velet, jsou to lišky, nevěřím jim. A když je necháš velet, tak to můžeš rovnou skočit z okna,“ dozvěděli se diváci hned v úvodu natáčení s odůvodněním, že tohle je prostě romská tradice.
Silvia (32) přiznala, že cílem Výměny manželek je, aby se manžel trochu osamostatnil. „Je hodně zvyklý, že ho obskakuji,“ uvědomuje si. Když se pak na jejím místě ocitla „gadžovka“ Jana (32), navíc povoláním asistentka pedagoga zvyklá velet, hádky se daly čekat.
Hoď se do klidu, radil Imrich
„Jsem trošku fajnovka, čekal jsem hubenější,“ ošklíbal se hned po přivítání Imrich (35) a Jana na sebe s kritikou také nenechala dlouho čekat. „Prachy to nevydělává, doma to nepomůže, s holkou se to neučí, akorát hulí, sedí, nic nedělá,“ zjistila po pár dnech, ale na druhou stranu byla ráda, že si uvědomila, jak moc je pro ni její Karel důležitý. „Mám všechno. I když ječí na děti, což mi vadí, ale než mít doma tohle..,“ přemýšlela nahlas.
„To ve všem doma velíš? A je ten tvůj vůbec chlap? Má pinďoura?“ Provokoval Imrich.
Jana si od výměny slibovala, že si odpočine. Prvních pět dní se nezastavila a „jela“ podle manuálu, od snídaně, úklidu, vypravování a vyzvedávání mladší dcery ve škole, po vaření. Imrich jen spal a kibicoval. Jedinou jeho starostí bylo si dojet do Liberce pro pokyny, aby mohl nastoupit brigádu. A nestíhal, protože obvykle prospal celé dopoledne. „Na všechno má hafo času, bodejť by ne, když nechodí do práce,“ komentovala situaci Jana, která se ho snažila přimět k zodpovědnosti. „Hoď se do klidu,“ dozvěděla se v lepším případě.
„Dneska jsem vytočenej, takže to se mnou bude hodně špatný. Nic se mi nedaří. Včera neumyla pánev, na všechno tu se..,“ vysvětlil divákům s cigaretou v puse z postele.
„A já svému manželovi vyčítala, že pořád spí! Na Imricha nemá. Pochopila jsem, jak jsem byla doma malicherná, úplná slepice. Přijedu domů a omluvím se jim za všechno. Ale aby sis něco uvědomil taky ty,“ obrátila se na Imricha. „Já si to neuvědomím, já pojedu dál svoje,“ prohlásil upřímně.
Po pěti dnech se Jana těšila, že chod domácnosti se bude řídit jejími pravidly. Zakázala kouřit v bytě a zavelela, že si Imrich jeden den vyzkouší dělat podle manuálu všechno to, co dělá jeho žena. „Nebudu pomáhat, chtěl bych, ale neumím to. Chci ležet doma a spát,“ dočkala se Imrichovy bezelstné odpovědi.
I Jana zpytovala svoje svědomí. „V Imrovi vidím sebe. Když jsem přišla doma z práce, vzala jsem si telefon a byla třeba čtyři hodiny na internetu. Docela masakr. Byli jsme na něm všichni, já to synům vyčítala, ale dělala jsem to samý. Děti jsou odrazem svých rodičů, a to mi nedocházelo.“
„Ženský jsou chudáci, mají s námi utrpení,“ uvažoval Imrich nahlas v den, kdy opravdu postupoval podle manuálu. „Máte dost, ženy,“ prohlásil. Své ženě vysekl poklonu před kamerou a k Janě dodal: „Mohla se narodit jako chlap, měla by klid.“
Jana se učí s Glorií a Imrich je ruší.
Imrich se Silvií a dcerami žijí v Jablonci nad Nisou.
Celých deset dní lomila Jana nad Imrichem rukama a zároveň přemýšlela i o svém prchlivém Karlovi. „Už tři roky mu říkám, aby si došel k odborníkovi. Nechce, protože prý není blázen. Já jsem si tady uvědomila svoje chyby a doufám, že on si na druhý straně uvědomí ty svoje. Miluju ho a nechci od něj odejít, ale zároveň nechci, aby děti žily v neustálém řevu.“
Hádky v Jablonci se točily kolem Janiny návštěvy sousedky, kolem kuřete na paprice, které podle Imricha nemá být růžové, ale i kolem opravy kuchyně. „Už chápu, proč nemá žádnou práci. Protože kromě spaní neumí nic,“ konstatovala Jana, zatímco Imra „zpíval jinou písničku“: „Kdyby mi žena udělala takové kuře na paprice jako ty, tak ji zbiju v posteli tak, že nebude chodit tři dny na záchod.“
Poslední tři dny, kdy musel zastat svou ženu, Imricha podle jeho slov úplně zničily. „Bez ní bych asi neuměl existovat,“ přiznal a i Jana si svého Karla znovu začala víc vážit. „Byla jsem si jím hodně jistá, ale člověk partnera nemůže brát jako samozřejmost, nesmí. Vím, že chci jeho a ne to jeho řvaní, to je to, co bych chtěla, aby změnil.“
Přestaň na mě ječet, ječel Karel
Zato Silvia si od manžela a dcera v Jirkově u Karla a dvou synů odpočinula. „Tady se nudím, kluci jsou samostatní, každý si sám všechno přichystá, kluci si sami udělají úkoly... to ti moji doma jsou na mě závislí,“ zjistila záhy a dodala, že na servis, který všem poskytuje, je už za těch společných 17 let zvyklá. „Když manžel ráno vstane, má připravenou snídani - jogurt a sušenku. Mně už to přijde jako samozřejmost. Naše komunita je taková, že žena dělá všechno pro rodinu. Já si nestěžuju, jsem zvyklá, vyhovuje mi to, miluju je,“ vysvětlila divákům.
Je to manželka, ne uklízečkaNáročného podnikatele umravnil manžel z Výměny  V prostorném domě je perfektně uklizeno. |
Konflikt v Jirkově nastal jen jednou, a to když Karel nepřiměřeně vyjel na své nevlastní syny. „Přestaň na mě ječet,“ křičel dokola na staršího Matěje (11), který už byl dávno jako pěna a Silvia pochopila, že Janka měla v manuálu pravdu, když psala, že Karel občas zničeho nic vybouchne.
„Když mě něco začne štvát, začnu křičet někdy až moc, že se i děti bojej a pes zaleze do boudy,“ přiznal Karel a Silvia na kamery souhlasila s Janou, že by se měl jít léčit. „Nechtěla bych žít s chlapem, který by řval na moje děti.“
Kromě křiku Silvii také vadilo, že je každý člen domácnosti zalezlý ve svém pokoji na mobilu nebo internetu a nic společně nepodnikají. „Já ráda trávím čas se svými dětmi, proto jsem máma, že chci trávit čas se svými dětmi,“ divila se a po pěti dnech, kdy měla rodině velet, si přála, aby kluci vydrželi jeden den bez internetu a telefonu.
„Výměna mi dala to, že se chci víc věnovat dětem a všechno v klídku, možná by to i nějakou odbornou pomoc chtělo,“ uvědomil si Karel po deseti dnech a při závěrečném setkání obou párů to své ženě přiznal. Na téma, kdo je psychopat a kdo by se měl léčit, se Jana s Imrichem znovu a naposledy pohádali.
„Konečně doma. V Jablonci vyšlo slunce. Budu jí pomáhat,“ nechal se slyšet Imrich, když se mu Silvia vrátila domů. „Ať je chlap, nemusí nic dělat, já to udělám,“ slzela šťastná Silvia.
V Jirkově se po výměně rozhodli fungovat víc jako rodina. „Už kvůli dětem to za to stojí,“ slzel Karel.
