Kristýna, Marek a Pavel žijí ve dvoupokojovém bytě v Liberci. Partneři se často hádají, hlavně kvůli penězům, protože zatímco Kristýna pracuje jako cukrářka, Pavel si jako malíř pokojů přivydělává jen příležitostně, a tak počítají každou korunu. Kromě toho Pavel na Kristýnu žárlí.
„Krize trvá od třetího měsíce, co jsme spolu,“ uvedla Kristýna na začátku a přiznala, že to ona přišla s nápadem přihlásit rodinu do Výměny manželek. Už na začátku nevidí budoucnost jejich vztahu růžově.
„Jediné, co by mě zvedlo ze židle je, že by nosil peníze domů a měli by vztah s Markem, který nemají. Jsou na sebe zlí. Kdyby přišel s tím, že mi bude věřit a nebude tolik žárlit. Vím, že je to těžký, protože když jsme spolu teď chvíli nebyli, tak jsem měla známosti.“
Pavel naopak na začátku doufal, že se Kristýna v nové rodině „trochu srovná a uvědomí si, jaké chyby dělá.“
Byla i v bezvědomí
Místo Kristýny přijela z plzeňského kraje do Liberce čtyřnásobná maminka Jarka (34). „Přál bych ti, abys chytla nějakého rapla, aby sis uvědomila, že být flegmatik, je občas fajn,“ loučil se s ní její partner Martin (40).
Přesně to se stalo, jak Jarka v Liberci zjistila po pár dnech. Jako první ji zarazilo, že Pavel do oběda vyspává a vůbec nechodí do práce. „V noci hraje hry a pak přes den jenom leží. Já bych ho asi kopla do pr....,“ popsala situaci divákům. Mezitím vypravila Marka do školy, vyvenčila psy a chtěla se pustit do úklidu. Vysavač však pustit nemohla, aby Pavla neprobudila, mop na vytírání nenašla.
„Mopy nesnášíme,“ vysvětlil jí Pavel s tím, že raději vytírají hadrem. Po drobných neshodách, kdy si Pavel nepřál, aby mu Jarka prala a věšela prádlo, nebo když Jarka zavřela jejich psy každého do jiné místnosti, aby nedělali binec a Pavlovi se to nelíbilo, atmosféra v Liberci houstla.
„Moje psy neřeš. Můžou po bytě, kde chtějí. Pes před smrtí leží na místě,“ napomínal ji a na kamery vysvětlil: „Mám problém s tím, aby mi někdo kázal, nejsem ničí pes, abych za svůj názor dostával vynadáno,“ řekl a Jarce vysvětlil, že Týna miluje Marečka tak moc, že ho rozmazluje.
„Nikoho nebaví se hádat. Za ty roky jsem se naučil se sebrat a vypadnout. Nekomunikovat je pro mě často jediné řešení,“ odhaloval Pavel postupně své zažité stereotypy.
Že se dospělí doma hádají, se Jarka dozvěděla i od šestiletého Marka. „Hádají se, že mamka nemá peníze a Pavel nechodí do práce. Občas je na ni zlý, ubližuje, mlátí ji, je to často,“ přiznal kluk a Jarka zuřila: „Já bych ho podřízla jak husu, kdyby na mě hrábl, ještě před děckem, to je pro mě nářez!“
Aby si potvrdila, jak to v její náhradní rodině opravdu chodí, domluvila si schůzku s Kristýninou mámou. „My to víme, Kristýna si kolikrát stěžovala, že ji měl údajně škrtit na posteli a mlátit. Popisovala mi poslední situaci, kdy upadla do bezvědomí a on ji měl dávat umělé dýchání,“ vyprávěla. Proč s ním dcera pořád je, nedokázala vysvětlit: „Nevím. Ona mi pak řekne: Já jsem ho k tomu vyprovokovala...“
Doma se pak Jarka Pavla na fyzické násilí zeptala, ale Pavel nechtěl nic slyšet. „Její názory mě absolutně nezajímají, to je pro mě ztracený člověk, lhář. A měla by jíst ty prášky, co jí předepsal doktor a víc mě nezajímá. Ona do našeho vztahu nevidí. Nebudu nic řešit.“
Jsi rodinná poradkyně?
A když Jarka trvala na tom, že by v diskuzi na téma ráda pokračovala, práskl dveřmi a odešel. Vrátil se s jasný verdiktem: „Mě to nezajímá, já pro tebe s Márou odteď neexistujeme, budu si pro něj chodit sám a ty si dělej svoje věci. Místo aby sis to tady odklepala na pohodu, tak tady hraješ kino a akorát z nás uděláš debily. Jestli mi chceš něco říct, napiš si to na papírek a sněz to,“ zuřil, ale Jarka se bránila: „Přestaň tady bouchat dveřma,“ stupňovala se hádka.
„Vůbec za mnou nelez, nemluv na mě. Jdi do prdele,“ běsnil Pavel. „Co se furt ptáš na mě? Co si myslíš? Že jsi rodinná poradkyně, že sem přijedeš a budeš rozebírat můj vztah s Týnou? Ty jseš magor, nic ti do toho není, jdi si vypít kafe.“
Když Jarka podotkla, že na ni by její chlap nikdy nesáhl, vysmál se jí: „Asi bys potřebovala, jestli se takhle doma chováš. Já jsem taky z vesnice, ale takovýhle lidi tam nemáme.“ To už se náhradní manželka doopravdy naštvala. Sbalila si kufry, na poslední noc odjela spát do hotelu a Výměnu ukončila.
„ Z Pavla jde strach, je to agresor. Čekala jsem, že mi jednu pleskne. Týny je mi líto a doufám, že jí Výměna otevře oči, že s takovým chlapem nemůže být,“ prohlásila a dodala, že přesně to chtěl manžel, aby zažila. „Abych zjistila, že mám doma hodného chlapa, který se o nás umí postarat. Že je pořád v práci proto, abychom my se mohli mít dobře, takže si ho za to budu vážit. A už nebudu doma řvát.“
Pavel se mezitím připravil na Kristýnin příjezd. „Všechno jsem uklidil, Mára si k večeři poručil kuřátko s hranolkama. Výměna mi dala moc, jsem rád za to, jaká je Týna, i když dostávám ceres. Furt lepší než taková, jako byla Jarka, tu bych doma nesnesl. Přál bych si, abychom to s Týnou zkusili od začátku jinak, líp,“ usmíval se do kamer.
Mamka smutek zahání uklízením
I když Kristýna z Liberce vyměnila svou malou domácnost s jedním dítětem za třípokojový byt se čtyřmi dětmi v Lestkově, na práci si nestěžovala. Sice měla na starost i desetiměsíčního Honzíka, ale s ním ji hodně pomáhala nejstarší patnáctiletá Ester. Ostatně ta své rodiče do Výměny manželek přihlásila. Přála by si, aby se rodiče méně hádali.
„Taťka není moc doma, a když je, tak třeba dvě hodiny a pak jde za kamarády a my s mamkou na výlet,“ svěřily se Kristýně děti s tím, že táta argumentuje, že se s kamarády nevidí stejně jako s námi. „Mamku taky štve tátovo chvilkový pivo. Odejde ve čtyři odpoledne a vrátí se druhý den ve dvě a pak se nás snaží dárky, ale tím nespraví to, že není doma,“ popsali situaci Ester (15), Jaroslav (13) a Jana (9).
Podle nejstarší dcery je máma na všechno sama. Táta Martin pracuje jako svářeč. „Táta mámě asi taky doma chybí. Je na všechno sama, zařizuje nám věci do školy, učí se s námi a ještě se stará o Honzíka. Myslím že je máma smutná a snaží se to zahnat uklízením. Asi jí to uklidňuje,“ řekla Ester. „A pak, když má svůj blbej den, vytočí ji malá věc a začne ječet na všechny.“
Kristýna byla v novém domově příjemně překvapená, jak děti fungují. Tři starší mají doma své povinnosti, ráno se vypravují do školy a Ester se stará o všechny a o všechno. Martin se však víc do chodu domácnosti zapojit nehodlal. „Myslí si, že mě zapřáhne, ale to ona si má zkusit, jak se žije se čtyřmi dětmi a ne abych se měnil já,“ řekl divákům.
Nech mámu!
Na jednu stranu bylo Kristýně dětí líto, když nabyla dojmu, že jim táta chybí, ale na druhou se u nich doma cítila dobře, a tak na povrch postupně vyplouvaly její trable s Pavlem.
„Co Pavla znám, tak nikdy neměl peníze, nikdy pořádně nepracoval, takže jsem měla dvě práce a Markovu chůvu dělal on. To já měla doma koule. On maximálně zavolá své mámě a ta mu pošle peníze,“ svěřila se Martinovi, který prohlásil, že bude raději pořád v práci, jen aby měl děti zabezpečené.
„Jsem naivní, já věřila, že on se o nás postará. Navíc žárlí, jakmile vidí jméno chlapa, zuří a já nic nezmůžu. Mám doma peklo, když se bráním, jsem pak dolámaná. Pokud se nepůjde někam léčit s agresí, tak to nebude dobrý nikdy,“ tekly Kristýně slzy a Martin se zděsil: „Je hodná, je taková drobotina a všechno musí zařizovat sama, to je hrozný.“
Aby ji potěšil, vzal Kristýnu mezi své kamarády a všechny děti poslal k babičce. Noc byla dlouhá, domů přišli až nad ránem a druhý den vyspávali.
„Napíšu smradům, že už můžou přijít,“ bezděky poodhalil Martin, že není zrovna ryzí rodinný typ. Ester, která tu noc každé dvě hodiny vstávala k plačícímu Honzíkovi, si mezitím divákům ironicky povzdechla: „Bylo to strašně super.“
Ke konci pobytu se ozvalo Kristýnino zranění ruky. „Dva dny před Výměnou jsem mu řekla, že deset dní na změnu mu stačit nebude. Bylo vidět, že se mu to nelíbí. Pak u nás natáčel štáb a jakmile všichni odešli, rafli jsme se. Proč že jsem říkala, že spolu nebudeme. Proč jsme tedy do výměny šli, ptal se. A pak mi skončila ruka v okně,“ vyprávěla a dodala, že i malý Marek už Pavlovi jednou řekl: „Ty zm.de, nech mámu.“
Kristýně se pak syn svěřil, že už Pavla nechce, protože že je na ně zlej a že se ho bojí. „Ten kluk si to nezaslouží. A já naivní kráva jsem pořád věřila, že se změní,“ rozplakala se a dál přemýšlela nahlas: „Když se teď po těch deseti dnech potkáme a bude mě chtít políbit a obejmout, tak vím, že to nebude doma tak hrozný, jako kdyby se mě nechtěl dotknout. Jakmile začne větu slovem takže, tak je pr.ser. Kdybych si v tu chvíli trvala na svém, tak létám vzduchem. Tvrdil mi, že by se změnil, kdyby měl svoje dítě. Nedám mu dítě, abych byla pak totální troska do konce života.“
Odcházím, peníze si běž vyšlapat!
„Mám ho rozbít?“ zeptal se Martin své Jarky na Pavla, jen co se po deseti dnech poprvé objali a řekli si pár slov. „Teď ne, je to krypl zas....,“ odpověděla Jarka, a když se všichni usadili kole jednoho stolu, odvyprávěla závěrečnou hádku, kvůli níž výměna skončila o den dříve.
„Jako máma od čtyř dětí ti můžu říct, že kdyby za mnou přišla dcera, že jí její manžel ubližuje, že jí mlátí, tak ho podříznu jak kachnu a někde ho zakopu,“ apelovala na Kristýnu a dodala nejtěžší kalibr: „A v tomhle vyrůstá Mareček.“
„Proč jsem tu pořád špatný já, ale okolnosti proč se to děje nezmiňuješ,“ ohradil se Pavel, ale Martin ho usadil: „Vždyť to děláš, ty, vole! Ty máš něco, čím si chceš omluvit, že biješ padesátikilovou holku?“
„Když je člověk psychicky na dně...ale kdybych jí naložil jako chlapovi, tak tady už není. U nás se střídají chlapi jak na běžícím pásu, prej dětskej koutek v Německu,“ řekl než se zvedl a ještě před odchodem z místnosti Kristýně poručil: „Říkej pravdu a nedělej ze mě debila.“
„To si asi myslí, že jsi tam šlapala,“ vysvětlil Martin překvapené Kristýně a Jarka znovu opakovala: „Sbal mu kufry a pošli ho do prd.... Tenhle chlap utýrá tebe, utýrá Marečka.“
Jedním dechem pak dodala, že si uvědomila, že má doma zlatýho chlapa a bude si toho teď hodně vážit. „Na druhou stranu doufám, že i on si uvědomil, že nemůžu dělat mámu, tátu i chlapa dohromady.“
„Přijedeme domů, sbalím si věci a odcházím, my dva už si nemáme co říct, nebudu s herečkou a manipulantkou. Ty mě tak psychicky týráš, že jsem z tebe už v hajzlu,“ oznámil Pavel Kristýně. „Jeď si domů třeba vlakem, mám tě na praku, jsi póvl, jak tvoje matka,“ pohádali se ještě venku před odjezdem domů.
A jak řekl, tak udělal. Na odchodu se ho ještě Kristýna zeptala na Marečkovy peníze. „Ty ti pak pošlu, pořád jen peníze. Běž si je vyšlapat,“ práskl Pavel dveřmi a Kristýně se ulevilo. „Doufám, že se už nevrátí a nebude tu za hodinu ťukat na okno, jak to dělá vždycky,“ dodala ještě k televizním divákům.
