Nechápal totiž už ani jako dítě svou mámu, když ji i děti jeho táta bil, přiznal na konci natáčení. „Neuznávám chlapa, který vztáhne ruku na ženskou,“ řekl při závěrečném setkání Petrovi (27).
Eliška se na 10 dní vyměnila s Evou (48). Z bytu 1+kk v Jesenici u Rakovníka se ocitla v domě se zahradou v Boušicích se 60 zvířaty a místo svých malých synů (3 a 2) se měla starat o dospívající Marušku (17) a Marka (13).
Eliška s Petrem od Výměny očekávali, že se jejich vztah novou zkušeností buď utuží, anebo rozpadne. Hádky a rvačky jsou u nich totiž na denním pořádku. „Dokonce jsem na něj vytáhla nůž,“ přiznala Eliška a jednou Petrovi policie zakázala se na deset dní k domu jen přiblížit.
Petr: Občas si dáme pervitin
Při debatách s náhradní manželkou Evou se pak Petr svěřil, že když se kluci Elišce narodili, vůbec o tom nevěděl a nestaral se. „Pil jsem,“ řekl a připustil, že ani dnes mu drogy nejsou úplně cizí: „Marihuana mě zklidní, pervitin si dáme občas,“ vysvětlil Evě, když se po několika dnech spřátelili.
„Berou to, co brát nemaj, a pak se mlátěj, nic je nezajímá a mají svý italský chvilky,“ vyprávěl Evě Eliščin otec, který bere své vnuky každý den na procházku. „Dcera chápe, že by měli žít jinak, ale nemá vůli. My jsme se snažili dětem dopřát všechno, nouzi nikdy neměly.“
Petr na Elišku žárlí. „Věřím víc cizím lidem, než jí, nevěřím jí ani slovo,“ řekl Petr náhradní manželce a v druhé větě dodal, že se mají strašně rádi. „Milujem se, ale děláme si samé naschvály, nevím proč.“
Eva by ráda dětem uvařila pořádné jídlo, ale kluci zeleninu v polévce nejedí. Zato se nadšeně vrhají na housku se salámem. „Houska je tu něco jako hurá jídlo,“ komentovala to Eva a Petr vysvětlil, že obědy kluci mají. „Místo pantáty. On si je nebere a dává nám je pro děti.“
Výměna ještě nebyla ani v polovině a Petrovi už došly peníze. To Eva ho přiměla, aby zavolal svému bývalému zaměstnavateli a znovu u něj nastoupil jako zahradník. „Práce, co dostanu, nám zachrání vztah. Eliška se může mít dobře s jinejma klukama a já chci, aby se měla dobře se mnou. Už jsme byli úplně na dně - já spal v autě, ona po kámoškách s dětma,“ zavzpomínal.
Po pěti dnech si Eva přála, aby Petr koupil dětem bačkůrky, ale nakonec jim je koupila sama. Vyčetla mu, že na děti občas zbytečně zvýší hlas a přála si, aby chodil kouřit ven.
Sama si uvědomila, že by měla své děti víc brát jako parťáky. „Já ke zvířatům utíkám, jsou můj splněný sen, vyčistím si u nich hlavu. Ale děti mi samy od sebe nepomůžou. Jdou, jen když je požádám,“ měla čas přemýšlet.
Petr se rozhodl v garsonce vymalovat. „Eliška bude mít radost. Bude mít vymalováno a já půjdu do práce,“ těšil se na svou partnerku a televizní diváci snad mohli zahlédnout v životě problematické rodiny světlo na konci tunelu. Jenže pak přišel další šok.
„Tuhle polívku jsem papal v kriminále,“ rozpovídal se nad polévkou, když mu Eva uvařila tu, kterou prý má rád. „Je to šest let zpátky. Seděl jsem za autonehodu, při které umřel můj 18letý kamarád, kterého jsem znal od malička. Chlastal jsem - prej mi naměřili 4,5 promile. Musím platit odškodnění. Nejdřív jsem s tím nemohl žít. Málem jsem hned v nemocnici skočil z okna, měl jsem i psychiatra.“
Eva se sesypala z představy, že by její dítě někam jelo s takovým floutkem a zemřelo. „Je to strašný, nedá se o tom ani mluvit.“
V závěru Výměny pochopila, že by svou rodinu neměnila a že by k ní měla přistupovat s větší vděčností a ke svému životu s větší pokorou.
Eliška: Žiju teď, zítra to nějak dopadne
Evu, trenérku psů, na farmě s desítkami zvířat v Boušicích vystřídala Eliška, která není doma v garsonce nic zvyklá dělat. Její náhradní manžel Scilárd je automechanik, a tak se předpokládalo, že veškerá starost o všechna zvířata bude na Elišce. Rodina ale nenechala nic náhodě a Scilárd si vzal pro jistotu z práce volno.
Deset dní tu v plné práci uteklo Elišce jako voda. Napřed byla nadšená z koní, ale brzké vstávání jí nevadilo a Scilárd si ji docela pochvaloval. „Zdá se mi pracovitá, ale potřebovala by impulz ke změně,“ řekl.
Postupně Elišku zdejší tempo zmáhalo. „Scilárd se od rána nezastaví, nesedne si. To my doma nic neděláme,“ stýskala si a čím dál víc se těšila na svůj klid u televize a na Petra.
„Beru příspěvky na bydlení a na děti, celkem mám 7 600 korun. To není tak hrozný, nakoupím i maso do mrazáku, zaplatím nájem tři tisíce, tisíc elektriku zálohy a tři nám zbývají na jídlo. Musím hned nakoupit, jinak už by jsme neměli vůbec co jíst. Jsme na tom špatně, ale dá se to přežít,“ vysvětlovala Scilárdovi svou situaci, a když za nákup v Boušicích náhradní manžel zaplatil 1700 korun, vzpomínala, že na tak velkém nákupu byla naposledy s maminkou před pěti lety.
„S Petrem mám dvě děti, a ať je takovej nebo makovej, musím to s ním vydržet, a tak mu pořád dávám nové a nové šance. Ale já taky nejsem nejlepší. Nejsem zvyklá chodit do práce, protože jsem šla ze školy rovnou na mateřskou a taky nevím, jestli je na mě spoleh, až budu chodit do práce,“ omlouvala Eliška svého Petra a přiznala, že žije ze dne na den. „Žiju teď a zítra to nějak dopadne. Že bych to měla změnit, do mě hustí máma, všichni kolem. Vím, že to myslí dobře, ale nechci se o tom pořád bavit...“
Po pěti dnech si přála zažít jeden odpočinkový den. „Ze začátku jsem vstávala, abych se ukázala, ale už mě to fakt nebaví,“ přiznala. „Barák ani zvířata nechci. To raději s dětma a s Petrem zalezu do toho svýho kumbálu a jsem spokojená,“ uvědomila si.
Petr jí už po týdnu odloučení chyběl. „Vůbec nevím, jestli mě bude chtít, ona mu určitě vyvařuje,“ obávala se a předsevzala si, že se bude doma víc snažit. „Poslední rok jsem jenom spala a nic pro rodinu nedělala. A taky ho hodně provokuju: kopu ho a mlátím a on mně pak nandá. Nemůžeme být bez sebe, našim cílem je být spolu,“ připustila s tím, že si uvědomila, že i ona se musí změnit. „Taky můžu přijít o děti a to si ani nechci představovat. Musím se začít snažit já,“ předsevzala si.
Scilárdovi zase došlo, že by se o zvířata nechtěl starat každý den. „Evu podpořím, pomůžu jí, ale říkám, že 80 procent práce musí udělat ona. Těžko bude do hospodářství někoho z nás ostatních nutit, když k tomu nemáme vztah,“ uvědomil si.
Změníme se, slíbil mladý pár
Při závěrečném sekání se vlastně oba pár shodly. Eva mladému páru vyčetla stravovací návyky, jenže ty vyplývají z toho, že rodina nemá peníze. „Musím nosit peníze,“ pochopil Petr. „A já budu ráda vařit,“ slíbila Eliška.
Eva se zase dozvěděla, že její dcera Maruška, která si s Eliškou rozuměla, čeká, až jí bude 18 let a odejde z domova, protože se nechce starat o zvířata. I Scilárd nahlas přiznal, že je rád, že chodí do práce a nemusí se o zvířata starat každý den.“
Eliška s Petrem přiznali, že se k sobě nechovali vstřícně a slíbili si, že se změní. „Vždyť my jsme stejní,“ konstatovala Eliška, zatímco zkušený pár je nabádal, aby udělali pro své děti maximum. „A spíš se asi odstěhujeme. Jiné prostředí, jiní lidi, to nám taky hodně pomůže,“ uzavřel Petr.
