„Do Výměny jsem nás přihlásila já,“ přiznala Jana, která žije s Daliborem a třemi dětmi na ubytovně v obci na západě Čech. „Jsme spolu 24 hodin denně,“ dodala. „A pak se hádáme,“ vysvětlil její přítel, který nepracuje. Žijí z podpory a rodičovského příspěvku, který Jana pobírá na ročního Kristiána. Kromě něj má ještě jedenáctiletého Rosťu a desetiletého Dana, navíc osmiletou Karolínku ve střídavé péči, ta se natáčení nezúčastnila.
„Nebaví mě to, že jsem bez práce, strašně se nudím,“ přiznal Dalibor. „Snažíme se, abchom s penězi vyšli do dalšího termínu, v mém plánu je nastoupit až v novém roce,“ objasnil plány.
Jana čekala od Výměny to, že si jí její partner bude více vážit a víc ji hladit, on by zase chtěl, aby přítelkyně uznávala, co říká on. „Chtěla bych k nějakému chlapovi, aby byl hodný a ne nějaký agresivní nebo alkoholik,“ zadoufala Jana.
Druhý pár tvoří Květa, která pracuje jako operátorka, a Filip, jenž je skladník. Obývají spolu pronajatý byt ve středočeské obci. Květa má osmiletého syna Michala, Filipův syn Oliver (12) s nimi trvale nežije, má ho v péči Filipova maminka.
Jana vychovává s přítelem Daliborem čtyři děti.
Jsou spolu necelý rok a mají velký problém. „No, já chlastám, hodně chlastám. Prostě jedu bomby,“ přiznal Filip. „Já jsem celkem tolerantní, ale čeho je moc, toho je příliš,“ dodala Květa, která byla zvědavá, jak na partnerovu příchylnost k pivu bude reagovat vyměněná manželka. Doufala, že Filipa srovná. „Já bych se potřebovala vrátit sem zpátky s tím, aby tolik nepil,“ přála si.
Pivní snídaně
„Filip má celý týden ranní, bude odcházet v 5:15 a domů jezdí většinou kolem 14:30,“ četla si Jana v manuálu, který našla v bytě, jenž se jí na první pohled zalíbil. „Filip je moc hodný chlap, ale má jedno velké ale, a to je pivo. Moc si ho o víkendu neužiješ, buď je v hospodě, nebo spí,“ dozvídala se dál.
„Ježíši, to jsem si nepřála takového chlapa, co chodí do hospody,“ vylekala se. Ovšem setkání s realitou bylo nakonec docela v pohodě. S Filipem se shodli, že ani jeden nepijí kafe ani čaj, ovšem nabízené pivo si také nedala.
„Nová manželka super, aj pivo mi dovolila,“ pochvaloval si Filip výměnu partnerek. Tušil zřejmě, že tady ho žádná vojna nečeká. V sobotu se vydal dobrovolně na nákup. „To Dalibor se mě takhle nezeptá, jestli něco potřebuji,“ divila se Jana jeho ochotě. Netušila ovšem, že cesta do obchodu je pro Filipa především záminkou, aby si mohl dát s kamarády pivo.
„Zatím je to úplně v klidu, já jsem maximálně spokojenej. Nikdo mě neprudí, mám doma pohodu, klídek, nová žena je hodná, od rána uklízí, potom něco navaří a bude to v pohodě,“ liboval si. „Květce to občas vadí, ale ona to věděla, že to pivo piju, mám ho rád. Já s alkoholem problém nemám, prostě si dám pivo,“ používal argument všech alkoholiků.
Venku bylo hezky, tak se rodinka vypravila na procházku. Cíl byl jasný: místní hospůdka. „Kdyby tady byla Květka, tak já se ve dvě hodiny seberu a sednu si tady,“ prozradil Janě Filip. Někdy se prý stane, že přijde domů až v neděli ráno. „Kdyby mi chlap přišel až v neděli, to bych asi nevydržela. To by mi vadilo,“ okomentovala to Jana.
V neděli ráno se Filip opět chystal do obchodu s tím, že potřeba koupit čerstvé rohlíky. Ve skutečnosti ho to táhlo na tradiční pivní snídani. „To já už jsem poznala, šel do krámu, aby si koupil lahváče,“ nadhodila Jana, která se nedala ošálit. „Já vím, jak to funguje, žít s alkoholikem. Také jsem to jednou měla a taky byl furt pryč. On mě hodně mlátil. Já bych s alkoholikem už nebyla,“ dodala.
Uběhly dvě hodiny a Filip nikde. Na návštěvu dorazila jeho maminka, která Janě vyprávěla, jak se stalo, že malý Oliver žije s ní. „Nezvládli ani první třídu, zanedbával ho tím pitím, tak jsem si ho vzala do péče já. Jsou oba dva moji nejvíc chlapi v životě, ale chtěla bych pro Filipa, aby měl konečně pořádnou rodinu,“ svěřila se.
Filip si nedokáže odpustit svou víkendovou „snídani“ s kamarády u místního obchodu.
„Když mi bylo 23 roků, tak Oliho matka opustila s tím, jestli ho pohlídám. Dala mi ho a už si pro něho nikdy nepřišla,“ vzpomínal Filip, který se tehdy ze dne na den musel o dítě postarat. „Našel jsem si novou partnerku, ta se se mnou potom taky rozešla, a to už bylo úplně to poslední. Začal jsem chlastat a kašlat i na toho Olíška. Není mi to líto, že ho má mamka, ale že ho nemám já,“ dojal se nad svou situací. Byl prý dokonce na léčení, ale k pití se zase zakrátko vrátil.
Teď tady velím já
Když Jana převzala v rodině vedení, přednesla Filipovi své návrhy. V pátek chtěla jít na diskotéku a do obchodu bude odteď chodit sama, Filip pít nebude. „Já to určitě přijmu, hlavně z toho důvodu, že chci, aby to tak pokračovalo i dál,“ kasal se vyměněný manžel. „Chtěl bych, aby táta nechodil na pivo. Chtěl bych u něj bydlet, a dokud chodí do hospody, tak to nepůjde,“ vyjevil své přání také jeho syn.
Bez alkoholu byl ovšem Filipovi den s Janou dlouhý. „Je takovej tichej, není s ním taková sranda, jako když se napije,“ komentovala Filipovu abstinenci Jana.
„Nevím, jak to vydržím. Na pivo nemůžu a ještě s ní trávit celé odpoledne, asi půjdu spát v sedm,“ plánoval Filip. „Je to trošku i útěk, protože dneska mi přijde taková úplně jednoduchá,“ dodal na adresu Jany. „S takovouhle ženskou já bych být nemohl, to bych asi za chvilku skončil v blázinci.“
Rodinka také vyrazila s míčem na hřiště, což kluci kvitovali s povděkem. „Naposledy jsme byli asi před dvěma třema rokama,“ přiznal Oliver. „Asi budu chodit častěji, ti kluci to potřebujou,“ přiznal zatím abstinující Filip.
Došlo i na diskotéku v Českém Brodě. Tady dostal výjimku a mohl si dát pivo. A ne jedno. „Zatím se moc nebavím, hodně myslím na Květušku, strašně moc se na ni těším. Chybí mi, ani jsem to nečekal, že to bude až tak kruté,“ dodal.
Na samotném konci výměny došlo i na hádku. Míša se vypravil za babičkou na druhý konec vesnice a Jana mu to dovolila, protože špatně pochopila, že nejde k Filipově mamince přes chodbu. Filip byl doslova vytočený a pořádně ji seřval.
Květa je se svým partnerem spokojená, jen by podle ní měl méně pít.
„Za těch deset dní jsem si uvědomil, že o Květušku nechci nikdy přijít. Je to to nejlepší, co mě mohlo potkat. A doufám, že mě podrží v tom, abych tolik nepil a že se mnou vydrží napořád. Já ji strašně moc miluju,“ svěřil se.
„Já jsem si uvědomila, že mám úplně skvělýho chlapa,“ kontrovala Jana. „Vím, že nepracuje, ale on by se takhle nikdy nezachoval.“
Šok na ubytovně
„To je nějaká ubytovna,“ zděsila se Květa po příjezdu na místo. „No to ne! do pr.. To jsou jako společný sprchy? Mně je normálně špatně,“ lekla se, než zjistila, že v bytě Jany a Dalibora je vlastní sociální zařízení. „Kočárek, úplně se klepu. Malý dítě, to jsem nechtěla,“ dodala.
V manuálu se také dočetla: „Přítel je nezaměstnaný, ale hledá práci. Je trochu výbušnější povahy. Když se mu něco nelíbí, dává to najevo křikem...“ To Květu zarazilo. „On je jako nemocnej, nebo proč nepracuje? A z čeho žijou?“
Nejmladší Kristiánek byl zrovna v nemocnici, a tak za ním Dalibor odjel. Květa byla sama se zbývajícími dětmi. Ráno ovšem vypadla elektřina. „Museli jsme vzbudit půlku ubytovny, abychom mohli svítit, ale jsou tu milí lidi, nikdo neprskal,“ přiznala Květa.
Vyměněné manželce se zdálo, že je v rodině něco jinak než v manuálu. „Co děláte takhle běžně o víkendech?“ ptala se kluků. „Najíme se, jdeme ven na procházku, třeba na tři hodinky a pak se vrátíme domů, koukáme všichni na televizi, hrajeme nějaký hry, něco si povídáme,“ popisoval nejstarší Rosťa. O telefonu ani tabletu nepadlo slovo. „Bože, proč se ti lidi přetvařujou?“ divila se.
Další překvapení Květu čekalo při úklidu. Nenašla vysavač. Podle synů se rozbil. „A jak tu vysáváte?“ „Normálně, koštětem,“ odpověděl Rosťa. „Já teda nejsem žádná fajnovka, ale u koberce, po kterým mi leze roční dítě, a ještě takovym hnusnym koštětem, to jsou věci který nepochopím,“ ohrazovala se Květa.
Zlobila se také, když zjistila, že kluci kašlou na přípravu do školy, doma jim s tím nikdo nepomáhá a žákovské jsou plné poznámek. „Já taky na něco zapomenu, neříkám, že jsem stoprocentní matka, ale dopr... on je nezaměstnanej, ona doma na rodičáku,“ zamýšlela se.
Když došlo na to, že v rodině převzala Květa velení, byl první na řadě vysavač. „Není problém,“ odvětil Dalibor. Chtěla také do Rokycan, na nákupy. A další přání znělo, aby nejstarší Rosťa doma neseděl jen u mobilu. „Ty pak nevnímáš, co se ti řekne, nejsi schopnej odpovědět celou větou, pak se desetkrát doptáváš, tak odevzdáš telefon Daliborovi,“ rozhodla. Ten souhlasil, chlapec ovšem ne.
Podle náhradní manželky Květy má Dalibor odlišný vztah k vlastnímu i nevlastním synům.
Na nákupech Květu šokovalo, že Dalibor vůbec nekoukal na ceny. „Jsou to lidi, který když mají peníze, tak teď je mám, teď je utratím. Nepřemýšlejí nad tím, že za 14 dní, za tři týdny budou potřeba,“ děsila se. „Prostě to je peklo, chci domů,“ stýskala si.
Další problém nastal s mobilem. Rosťa tvrdil, že neví, kde je, aby ho nemusel odevzdat. Došlo i na scény a vztekání. „Řekla bych, že to trošku hraničí se závislostí,“ utrousila Květa. „Hysterie, záchvaty, já bych ho seřezala, smrada malýho.“
Druhý den Dalibor mířil na pohotovost do Plzně, bolely ho prý zuby. „Je to útěk,“ konstatovala Květa. „Tady v tý rodině chybí režim a nějaký mantinely, řád,“ zlobila se pak s tím, že Dalibor dělá rozdíly mezi vlastním a nevlastními dětmi.
I vycházka ukázala rozdíl mezi realitou a manuálem. Podle něj rodina chodí často do lesa, ale Dalibor přiznal, že tam nikdy nebyl, děti prý tak osmkrát.
„Mně těch deset dní dalo, že můžu bejt vděčná za to, co mám doma,“ zamyslela se Květa. „Já bych chlapa nevyměnila ani za nic na světě. On pije, ale je normální, o děti se postará, do práce chodí. Dalibor do práce nechodí, o děti se nepostará, tady není žádnej režim.“
Také Dalibor byl rád, že výměna skončila. „Uvědomil jsem si teď od čtvrtka, že mi Jana chybí. Patříme k sobě a žádnou ženskou bych za ni nevyměnil,“ prozradil.
Výměna názorů
Na otázku Jany, jak se jí u nich doma líbilo, Květa odpověděla: „Já jsem byla deset dní na ubytovně, dobrý, každej nějak bydlí, ale nezvládla bych žít váš život. Nedovolila bych to, aby mi chlap nedělal. Ten by jel jak namydlenej blesk,“ prozradila. „Děti, Daneček s Rosťou, jsou odstrkovaný. Dalibore neříkej mi, že to není pravda! Ty máš Kristiána a tím to pro tebe končí, vy vůbec nefungujete jako rodina.“
„Víš, co je tvoje největší chyba? Že nemáš práci,“ přidal se Filip s kritikou Dalibora. „První, co ho donuť, ať si najde práci. To je to nejdůležitější, to vám upevní vztah,“ otočil se Filip k Janě. „Já to nemyslím špatně, já třeba chlastám, já to přiznám, ale mám práci...“
„No, jak to probíhalo u nás? Filip a alkohol,“ využila změny tématu Květa. „Jo, pil pivo, ale dva nebo tři dni byl bez toho,“ řekla Jana. „Neříkám, že si pivo nedám, ale nepojedu takové bomby, jako jsem jel,“ slíbil Filip, který na konci natáčení požádal Květu o ruku.
„Děkuju za vaše názory a slibuju taky mojí přítelkyni, že to změním, budu brát vlastní i nevlastní děti dohromady, tak jak to má Filip,“ přidal se se svým slibem i Dalibor.
