Vyberte si nejlepšího lékaře

  • 6
Každý má možnost najít si dobrého lékaře či nemocnici. Musí však počítat s tím, že pátrání po nich není vždy jednoduché. Rozdíly v kvalitě jednotlivých lékařů jsou někdy propastné. Posoudit správnost léčby je pro pacienta obtížné.

Obrátit se na nejbližší ordinaci je sice to nejjednodušší, ale ne vždy nejlepší řešení.

Pacientky nejsou hloupé
Každý má právo výběru lékaře. Lékař může pacienta odmítnout, jen když je přetížený. Volba toho nejlepšího lékaře však není někdy snadná ani pro lékaře samé.

"Já když jdu k zubaři, tak se také může snadno stát, že se nechám zmást tím, jakou má nablýskanou ordinaci, perfektní kravatu a jak se tváří profesionálně. A přitom mi může zuby dost poničit," říká ortoped Pavel Dungl.

Zeptat se na tom správném místě se však může kdokoli. Renomovaní odborníci zpravidla mají přehled o tom, jak na tom jejich kolegové jsou.

"Většinou se v rámci oboru známe. A zhruba také vím, komu bych se nesvěřil. Celkem ochotně pacientům kontakt na odborníka, kterému důvěřuji, dávám," říká předseda České kardiologické společnosti Michael Aschermann.

Tím nejčastějším zdrojem informací je však bezprostřední pacientovo okolí. Každý má příbuzné a známé, kteří mají své zkušenosti.

"Pacientky nejsou hloupé. Samozřejmě vnímají, jak se lékař chová, jestli si na ně udělal dost času, jestli jim vše vysvětluje, jestli je ohleduplný. A řeknou si to mezi sebou. Žádný z lékařů by to neměl podceňovat," říká gynekolog Jaroslav Feyereisl.

Najít odborníka, který má dostatečné zkušenosti, je obzvláště těžké pro lidi, kteří trpí vzácnější nemocí. Někdy se může jejich problému věnovat v republice i jen jediný lékař. Ten pak o dané nemoci má dostupné informace, často píše články, je zapojen v klinických zkouškách nových léků.

Základem úspěšné léčby je důvěra mezi lékařem a pacientem. Pokud se vám váš lékař nezdá, jen těžko s ním navážete ten správný stav. Pak je lépe se poohlédnout jinde.

Když je čas poohlédnout se jinde
"Řada pacientů zůstává z podivné setrvačnosti u lékaře, který jim nevyhovuje. Je to ještě stále takový přežitek z dob komunismu. Vždyť je přece normální, že když někde nejsem spokojen, tak jdu jinam. A nikdo by se neměl bát své výhrady lékaři říci," doporučuje Jiří Šimek, vedoucí Ústavu lékařské etiky 3. lékařské fakulty UK.

U lékaře, ilustrační foto.