Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Výběr nemocnice? Ano, ale ne vždy

  0:01aktualizováno  0:01
"Můžete si vybrat jakoukoli barvu auta, jen když to bude černá," sliboval svým zákazníkům Henry Ford. V českém zdravotnictví pak často platí podobné pravidlo: "Můžete si vybrat jakoukoli nemocnici, jen když to bude ta spádová."

Každý má právo na svobodnou volbu lékaře, a tedy i zdravotnického zařízení, kde chce být ošetřen.

"V zásadě by měla každá nemocnice přijmout kohokoli," říká docent Jiří Šimek, přednosta Ústavu lékařské etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Má to však háček. "Nemocnice může pacienta odmítnout, když je přetížená. Jenže co to znamená 'přetížená', není nikde jasně definováno," vysvětluje Šimek. A právě tento limit možnost výběru silně zužuje.

Na kliniku bez problémů
Možná trochu paradoxně nebývá problém dostat se na špičkovou kliniku. "Ještě nikoho jsme neodmítli," říká například profesor Jan Pirk, přednosta kardiocentra pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

"Chce-li pacient k nám, zavolá na naši ambulanci a dostane termín. Chce-li přímo ke mně, zavolá moji sekretářku a opět dostane termín. Neodmítáme nikoho," hovoří v podobném duchu přednosta neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice profesor Vladimír Beneš.

V takovém zařízení lékaři pacienta dostanou z nejhoršího, případně ho operují. S tím, že by zde někdo strávil delší čas, se však příliš nepočítá. A tady už začíná problém. Člověk, kterého trápí množství chronických potíží, si většinou může o volbě nemocnice nechat jenom zdát.

Zbývá mu jediná - ta spádová, tedy nemocnice v místě, kde bydlí. "Takzvaná spádová nemocnice nemůže člověka ze svého území odmítnout vůbec, i kdyby musela kvůli němu zřídit provizorní lůžko," říká Šimek.

Nejhorší je to s léčebnami
Nejhůře jsou na tom ti, kteří potřebují hlavně ošetřovatelskou péči. Léčebny dlouhodobě nemocných jsou přetížené prakticky všechny. "Tady si vybírat nelze - šance na přijetí je jen v té spádové, a to ještě leckdy po dlouhém čekání," uvádí Šimek.

Situace není lepší ani v nestátních sociálních zařízeních. "Tlak na volná lůžka je obrovský, každý týden máme deset, někdy i patnáct žádostí. Uvolňují se tak dvě či tři místa. O přijetí rozhoduje komise, která zasedá každý týden," říká sestra Konsolata, vedoucí Domova sv. Karla Boromejského v Praze-Řepích.

Pro řadu rodin to může znamenat bezvýchodnou situaci - péči o babičku nebo dědečka nezvládají, ale v nemocnici je nechtějí. "Pak je řešením zavolat o víkendu nebo v noci sanitku a nechat příbuzného převézt na internu s tím, že se jeho zdravotní stav náhle zhoršil. Pokud jej tam přijmou, příbuzní už nejsou povinni jej převzít zpátky do své péče. Zní to možná drsně, ale pro mnoho rodin je to skutečně ten poslední krok, ke kterému je vede naprosté vyčerpání. Oni sami musí odhadnout své síly," vysvětluje Šimek.

Kam mě vezete?
Vybírat nemocnici si také příliš nemůže ten, kdo si z domova zavolá sanitku. "Velká většina našich výjezdů je do bytů k lidem, kterým se doma zhoršil zdravotní stav. S těmi pak jedeme rovnou do spádové nemocnice. Nikde jinde nám je totiž nepřijmou," říká mluvčí pražské záchranky Marek Uhlíř.

Denně se podle něho stává, že nemocnice odmítne pacienta s tím, že její spádová oblast končí třeba na druhé straně ulice. To s sebou přináší další komplikace. Stává se také, že člověk je v péči odborné kliniky, znají ho tam, má tam kartu s výsledky všech vyšetření, ale když se mu udělá zle, tak jej přes jeho protesty záchranka odveze do spádové nemocnice. "Tam poznají, že jde o specializovanou záležitost, a stejně ho další sanitkou pošlou tam, kam chtěl původně," popisuje jiný případ Šimek.

Hledání toho správného lůžka je tím horší, čím níže na sociálním žebříčku pacient je. Své o tom vědí například ti, kteří se starají o lidi bez domova. "Právo na svobodnou volbu lékaře existuje, ale ne pro bezdomovce," říká Libuše Fučíková, zdravotní sestra z neziskové organizace Naděje.

Denně se potýká s tím, jak těžké je pro její klienty sehnat lůžko. "Nikde je nechtějí. Často pak chodí po městě ve stavu, v jakém by kdokoli jiný byl dávno málem na jednotce intenzivní péče," uvádí. "Přitom naprostá většina našich klientů je pojištěna. Měli by tedy mít právo na stejnou péči, jakou dostávají ostatní lidé," dodává Fučíková.

Jak zvolit správnou nemocnici

Musíte do nemocnice? Pak vězte, že nutně nemusíte jít do té nejbližší, zvláště pokud její pověst není nejlepší. Přinášíme rady, jak si vybrat tu správnou.

Vybírejte si pečlivě
Pamatujte, že máte právo na svobodnou volbu zdravotnického zařízení. Můžete se obrátit na jakoukoli nemocnici bez ohledu na místo svého bydliště. Ta vás může odmítnout, jedině když je v daném oboru její kapacita přetížená.

Nebojte se na cokoli zeptat
Většina pracovišť nemá co skrývat. Jen lékaři nejsou zvyklí, že se lidi o výsledky jejich práce zajímají. Nestyďte se zatelefonovat příslušnému primáři nebo ještě lépe, obraťte se na něj e-mailem. Pokud nebude mít čas sám se vám věnovat, alespoň vám poradí, koho konkrétně oslovit.

Zeptejte se svého ambulantního specialisty
Kardiologové většinou dobře vědí, komu by se oni sami chtěli svěřit na srdeční operaci, ortopedové mají představu, od koho by si nechali udělat náhradu kyčelního kloubu. Často doporučí přímo konkrétního lékaře.

Zbytečně neváhejte, volte nemocnici včas
Pokud vidíte, že se váš stav zhoršuje, nenechávejte výběr zdravotnického zařízení na poslední chvíli. Počítejte s tím, že čekací doby se pohybují od několika týdnů (operace očí) do několika měsíců (ortopedické operace).

Myslete dopředu
Starší lidé by si měli připustit myšlenku, že jednou třeba ztratí soběstačnost. Vybírat si domov důchodců či podobné sociální zařízení by měl člověk ještě v plné síle, dokud je schopen si svou volbu prosadit. Žádost o umístění tam může ležet třeba deset let. Když se místo uvolní a vy je ještě nechcete využít, nic se neděje. Své místo na pořadníku tím neztrácíte.

Autoři:



Nejčtenější

Rodina přišla o dům, synům hrozí dětský domov. Pomozme jim

Štěrbovi se svými čtyřmi syny

Adam (11) chce být farmářem, i když od naší návštěvy už možná raději filmařem. Když jsme u nich ve starém řadovém domku...

Jsi koště. Ty zase liberecká nula. Janu ve Výměně musel zachránit štáb

Výměna manželek: Napadení a zásah štábu!

Roman (46) je koště, alias budižkničemu, a Jana (32) zas liberecká nula, zaznělo tentokrát v televizní Výměně manželek....



V mužském těle byla nešťastná, dnes má krásná Erin ňadra i lásku

Poprvé poznala Jareda ještě jako Aaron. Dnes s ním Erin prožívá lásku svého...

Narodila se jako chlapec jménem Aaron, ale už od tří let věděla, že do klučičího těla nepatří. Před dvěma lety se...

Trpěla anorexií: Věděla jsem, že umírám, ale nedokázala jsem jíst

Michala Jendruchová v Rozstřelu

Anorexie, bulimie, ale i ortorexie jsou závažná psychiatrická onemocnění, která postihují stále více lidí a dokonce i...

Šest mýtů, které možná brání k získání vysněné postavy

Ilustrační fotografie

Existuje mnoho mýtů z oblasti zdravého životního stylu a fitness. My jsme vybrali jedny z nejrozšířenějších, které už...

Další z rubriky

Anorexie ničí sportovkyně, modelky i obyčejné dívky. Léčba je obtížná

Ilustrační fotografie

Anorexie je závažné psychiatrické onemocnění, které může postihnout kohokoliv bez ohledu na věk nebo pohlaví. Naposled...

Sebevraždu spáchají v Česku tři lidé denně, nejčastěji v pondělí

Ilustrační fotografie

Náchylnost lidí řešit problémy sebevraždou znepokojovala vědce už před 150 lety. T. G. Masaryk o tom dokonce napsal...

Syn má juvenilní idiopatickou artritidu, diagnózu odhalili až za půl roku

Matěj se snaží stále rehabilitovat.

První náznak toho, že se synem Matějem není něco v pořádku, jsme zaznamenali v jeho dvou letech při cvičení. Diagnózu...

Test 6 rtěnek, o kterých se nejvíce mluví

Test 6 rtěnek, o kterých se nejvíce mluví

Arome.cz Škála barev je stále stejná, ale na čem by kosmetický průmysl vydělal, kdyby ji každý rok trochu nepomíchal a neudal nov...

Najdete na iDNES.cz