Tenhle prispevek

si vytiskavam a prilepim na nastenku, abych jednou za rok, kdyz jdeme s manzelem 'na pivo' a deti na nas koukaji, ze na tohle vubec nemame narok, necitila provinile. Nebo kdyz odvezu deti do skoly, uvarim, uklidim a pak mam hodinku volno a je mi to trapny, abych si sla zacvicit nebo se proste jen venovat sobe, kdyz manzel pracuje a ja se citim, ze 'nic nedelam' ... diky za tenhle clanek ... to mi pripomina moji 'lecitelku' u ktere jsem byla a ta mi porad jen opakovala, ze deti nasi lasku potrebuji VIDET a ne ze se honime do prace, pak na krouzky a po vecerech dalsi prace a pak honem uvarit uklidit... oni to nechapu, ale chapou, kdyz se s manzelem obejmeme a dame si pusu !!!!

Chapu to dobre,

ze bychom tedy partnery a tatinky deti nemely informacemi o detech obtezovat?

Re: Chapu to dobre,

mam kamaradku ktera pise na facebook kolikrat se ji miminko vykakalo a od ktereho doktora prisly ... tak co myslite, co slysis jeji manzel kdyz prijde z prace domu ... proste neprehanet, za 10 min mu to vsechno vyprdelit a pak hura neco vymyslet, at je sranda a pohoda !!!

uštvaná - možná, naštvaná - rozhodně ne...

Já se řadím mezi ty uštvané... obětované :D

- ale radši budu dětem taxikařit, než abych o ně přišla rukou nějakého úchyla... radši s nimi budu trávit maximum času a naučím je, aby s ním uměly hospodařit, než aby se mi poflakovaly bezprizorně, kdo ví, kde... a pak mi je v lepším případě přivedli domů "cajti" nebo hůř - jsem o ně přišla vlivem drog...

- vařím jim ráda, a neřekla bych, že to neocení - všichni radši jedí doma než kdekoli jinde :D - navíc nejsou nemocní, na rozdíl od dětí kamarádek, které děti krmí prefabrikovanými unibrumíky, unipřesnídávkami a unipříkrmy, unimekáčem apod...

- mít doma uklizeno je snad normální - já sama bych se ve špinavém, neuklizeném bytě necítila dobře... děti s manželem stejně tak...

A nevím, jak ostatní, ale já necítím uštvání/naštvání, když mám nabitý den, naopak mám ze sebe večer dobrý pocit, když se mi toho podaří vyřídit/udělat/splnit více najednou... naopak proflákaný den považuju za "zbytečný"...

Re: uštvaná - možná, naštvaná - rozhodně ne...

pořád se mi do toho článku nějak nevejde

vydělávání peněz. třeba na to, aby žena mohla jít na paličkování nebo si zaplatila hlídání, až půjde na rande hledat nápadníka.

a na rovinu, z platu 20 000 plus 3000 výživného se nežije ženě se dvěma dětma nijak dobře. A to odchází z domu po šesté (dítě dává do školky) a vrací se po páté. Nějaký prostor na vlastní rozvoj tady už moc nevidím.

Re: pořád se mi do toho článku nějak nevejde

Plat 20.000,-? A víte, že maminky dětí žijí i mimo Prahu?

Není lepší děti nemít?

Re: Není lepší děti nemít?

je

hezké

Pěkný článek, plně s autorkou souhlasím (a to jsem se z počátku chytala za hlavu, že to bude jeden z článků typu: takhle to dělám já, tak je to nejlepší)

Díky

osobně

Osobně je pro mne jako pro matku největší obět, když se musím zůčastnit besídky ke svátku matek. To úplně nesnáším., Že jsem matka je moje svobodné rozhodnutí a nechci, aby mne za něj někdo stavěl na nějaký piedestal. Hodinové pásmo dětí z MŠ je utrpení, na které se příjdou podívat zase jen maminky vystupujících ušišlaných děcek a ještě se nad nimi rozplývají. Kulturní hodnota žádná, dramatická výchova dětí také žádná ... Ale paní učitelky si vykáží činnost.

Re: osobně

děti maj radost, že se můžou předvádět (alespoň ty moje) a matky jsou dojaté, jak je šišla šikovnej(alespoň já)

stacilo citat

tmavym vytlacene...obet, novy tatinek a...preboha byt rodicom a matkou neznamena sa obetovat a zit tak, aby sme dokazali detom dat vsetko co je v nas najlepsie ..a o tom to je...ziadne poucky a clanky to ludi nenaucia..to treba citit..ani prachy, domy, supermakety, nove maminky, bohatsi ockovia ani znackove veci ani nic na svete to nikoho nenauci...

Já bych na rozdíl od většiny diskutujících řekl,

že je ten článek srozumitelný a pravdivý. V této rubrice výjimka.

Každej svý děti vychovává, jak umí,

jakej je sám, jakej je ho partner, jaký bylo jejich rodinný zázemí, a taky jaký jsou ty děti. Valná většina lidí svý děti miluje (ten zbytek tu rozebírat nebudu) a děla pro ně to, co instinktivně cítí jako nejlepší. A každej má ty instinkty a to "nejlepší" někde jinde. Můžete se snažit číst příručky jak vychovávat horem dolem, stejně vždycky sklouznete podle své povahy a přesvědčení do své přirozenosti, protože výchova a péče o dětí je dlouhodobá a nepřetržitá a nějaký uměle naroubovaný poučky a snaha jít proti své přirozené povaze rychle zase odběhnou.

A protože lidé jsou různé (ponejvíce blbé - nemazat, to je citát!), budou různé a ponejvíce blbé i způsoby výchovy a následně i děti.

A dále bych prosila, aby si kategorické soudy na téma výchova a péče o děti vyhradili lidé, před kterými stojí alespoň více než jedno vychované a dospělé dítě...

Re: Každej svý děti vychovává, jak umí,

Nemám děti, a přesto budu tak troufalá a dovolím si nesouhlasit. Člověk by se měl samozřejmě řídit instinktem, a přirozeným chováním podle sebe, ať už ve výchově, nebo jinde, ale měl by poznat, kdy už je to přes čáru.

..

Někteří rodiče se starají zkrátka až příliš, a není od věci, když se jim do toho čas od času někdo montuje a přispěje pohledem zvenčí, pokud aplikují tu "blbou výchovu". Myslím tedy u těch extrémnějších případů. Člověk je tvor omylný a mnohdy mu něco třeba nedojde a nakonec je rád, že mu někdo poradil. Třeba i příručka.