Profesor Michal Rygl

Profesor Michal Rygl | foto: David Neff, MAFRA

U některých vrozených vad je jasný genetický základ, tvrdí lékař Rygl

  • 7
I když se dětí s vrozenými vývojovými vadami rodí díky kvalitnější prenatální diagnostice čím dál méně, pořád je jich více než pět tisíc ročně. Profesor Michal Rygl, nový přednosta Kliniky dětské chirurgie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol, řeší každý den případy novorozeňat, která bojují o život.

Jaké jsou nejčastější vrozené vady, které se dají řešit chirurgicky?
Úplně nejčastější jsou vrozené vady srdce, které třeba v roce 2012 představovaly 33,2 procenta všech vrozených vad u chlapců a 44,2 procenta u dívek. Naše oddělení se ale zaměřuje zejména na vady trávicí trubice, kdy část trávicího traktu chybí, nebo je trubice neprůchodná, dále řešíme vrozené vady plic nebo bránice, vady ve vývoji břišní stěny a vady ledvin a močových cest.

A příčiny těchto vrozených vad?
U většiny přesnou příčinu bohužel neznáme. U některých vad je jasný genetický základ, třeba u cystického onemocnění ledvin, ale u většiny dalších může sice existovat nějaká genetická predispozice, ale k ní se přidávají další faktory. Například kouření v těhotenství o 30 % zvyšuje riziko vzniku rozštěpu rtu a patra nebo defekty končetin, především anomálie prstů na ruce. Kouření také zvyšuje riziko vzniku vady močového a pohlavního ústrojí, a to až o 20 %. U mladých drogově závislých žen, které užívají kokain, se zase rodí více děti s rozštěpovou vadou břišní stěny, tzv. gastroschízou.

Může vrozenou vadu způsobit i virové onemocnění, nebo nějaká infekce?
Určitě může, je to jeden z negativních faktorů prostředí. Jsou známy infekce plodu některými viry (např. viry zarděnek, planých neštovic, oparů), které mohou způsobit těžké poškození plodu. Například cytomegalovirová infekce, což je infekce virem, který je v populaci poměrně běžný, je pro vývoj plodu velmi nebezpečná. Ale obecně ji strašně moc lidí má (zhruba 50 %) a jsou zcela bez obtíží (cytomegalovirus patří do skupiny herpetických virů, stejně jako třeba virus oparu nebo virus planých neštovic; viry této skupiny po prvotní infekci zůstanou přítomné v těle a projeví se opět při oslabení imunity, pozn. red.). Ale pokud se bavíme o běžných infekcích, že třeba žena prodělá v prvních týdnech těhotenství lehkou virózu nebo chřipku, tak na to žádný přímý důkaz nemáme.

A co antikoncepce?
Nic takového také prokázané není.

Celý rozhovor najdete v novém vydání týdeníku Téma.