Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vředy mi našli v pěti letech. Léčili je šlehačkou

aktualizováno 
Odmalička mě trápily časté bolesti břicha, bývala jsem často unavená a bledá. A na Štědrý den jsem v obrovských bolestech musela do nemocnice. Paní Janina napsala další kapitolu našeho seriálu Můj boj s nemocí.
Vředy jsou dědičné onemocnění

Vředy jsou dědičné onemocnění | foto: Profimedia.cz

Všechny moje zdravotní problémy vyvrcholily právě o Vánocích, kdy mi bylo pět let. Můj žaludek neustál tradiční štědrovečerní pokrm: smaženou klobásu. Určitě jsem si na nich pochutnala a radovala jsem se nepochybně i z dárků. To už si ale tolik nepamatuju.

Zato se mi nikdy nevymažou z paměti chvíle potom. Ležím na posteli, mám obrovské křeče břicha a po čele se mi rojí kapky ledového potu. Kolem nejprve pobíhají rodiče a pak přivolaní lékaři.

Pomohly prášky ze Západu

Strávila jsem mnoho dní v dětské nemocnici, kde díky skvělému primáři celkem brzo objevili na můj věk netradiční onemocnění. Vředy.

Pro předškolní dítě to v té době znamenalo spoustu dní v nemocnici, žádné sportování, dietu. Mamka i taťka mě neustále hlídali a místo na tábory jsem musela jezdit na dlouhé pobyty do lázní.

Po dvou letech se problém opakoval. Jediná léčba v tehdejším socialistickém Československu spočívala v odpočívání a každodenním pití šlehačky (což ani žlučník malého dítě neunese).

Rodiče se rozhodli požádat naše příbuzné na Západě o pomoc. Byli to oni, kdo mi pak posílali prášky, jejichž cenu vždy minimálně z poloviny zabralo clo, což má matka pokaždé oplakala. Ale pomohly.

Předčasně jsem dospěla

Až do osmnácti let jsem nesměla sportovat, musela jsem hlídat každé jídlo a řešila i spoustu dalších problémů, které mi ale díky tomu, že jsem je měla od dětství, vlastně připadaly normální.

I to, že jsem byla nucena předčasně dospět, být svědomitá a spolehlivá, nejvíce sama k sobě. Protože když jsem nebyla, bylo mi velmi zle.

A vím, že na toto období vzpomínám ráda jen díky neuvěřitelné péči svých rodičů a lidí kolem sebe, kteří mi dokázali vytvořit pocit klidu a normálnosti v mém nenormálním životě.

V pubertě se rány zacelily

A pak mi puberta dala jeden velký dar. Vředy samy zmizely a i jizvy se zacelily. Začal normální život.

Ale stejně se dál hlídám. A chudák lékař mých dětí, k němuž jsem chodila s každým jejich bolením bříška. Měla jsem strach, neboť vředy jsou dědičná choroba.

Nyní už vím, že jsem vlastně měla velké štěstí. Ač jsem si prožila dětství takové, jaké bylo. Nyní mohu žít normální život a to je úžasný dar. Myslím, že právě díky těm létům odříkání a bolestí si toho dokážu vážit.

Vážení čtenáři, článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 Kč. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci.

Autoři:



Nejčtenější

Rodina přišla o dům, synům hrozí dětský domov. Pomozme jim

Štěrbovi se svými čtyřmi syny

Adam (11) chce být farmářem, i když od naší návštěvy už možná raději filmařem. Když jsme u nich ve starém řadovém domku...

Jsi koště. Ty zase liberecká nula. Janu ve Výměně musel zachránit štáb

Výměna manželek: Napadení a zásah štábu!

Roman (46) je koště, alias budižkničemu, a Jana (32) zas liberecká nula, zaznělo tentokrát v televizní Výměně manželek....



Zbavila se nevzhledného nosu a je konečně šťastná. Už nemusí nosit ofinu

Fotky z profilu pro Báru nejsou žádný problém. Pomohla jí plastická operace.

Velký nos byl pro Báru po mnoho let symbolem utrpení. Až operace jí pomohla začít nový život a získat nikdy nepoznané...

V mužském těle byla nešťastná, dnes má krásná Erin ňadra i lásku

Poprvé poznala Jareda ještě jako Aaron. Dnes s ním Erin prožívá lásku svého...

Narodila se jako chlapec jménem Aaron, ale už od tří let věděla, že do klučičího těla nepatří. Před dvěma lety se...

Trpěla anorexií: Věděla jsem, že umírám, ale nedokázala jsem jíst

Michala Jendruchová v Rozstřelu

Anorexie, bulimie, ale i ortorexie jsou závažná psychiatrická onemocnění, která postihují stále více lidí a dokonce i...

Další z rubriky

Trpěla anorexií: Věděla jsem, že umírám, ale nedokázala jsem jíst

Michala Jendruchová v Rozstřelu

Anorexie, bulimie, ale i ortorexie jsou závažná psychiatrická onemocnění, která postihují stále více lidí a dokonce i...

Sebevraždu spáchají v Česku tři lidé denně, nejčastěji v pondělí

Ilustrační fotografie

Náchylnost lidí řešit problémy sebevraždou znepokojovala vědce už před 150 lety. T. G. Masaryk o tom dokonce napsal...

Kvůli barvě očí téměř oslepla. Modelka varuje před nebezpečnou operací

Modelka Nadinne Bruna kvůli plastické operaci očí málem přišla o zrak.

Je jí dvaatřicet, na Instagramu ji sleduje skoro 200 tisíc lidí. A má zrak devadesátileté ženy. Nadinne Bruna si za to...

Využijte pro svoji krásu tuzemskou kosmetiku

Využijte pro svoji krásu tuzemskou kosmetiku

Arome.cz I když kosmetický trh ovládají nadnárodní giganti, čím dál více získávají na popularitě lokální kosmetické firmy. Tento ...

recenze-a-hodnoceni-vyrobku
recenze-a-hodnoceni-vyrobku

Nevíte si rady jaký koupit kočárek, nebo který prací prostředek je nejlepší? Podívejte se na zkušenosti jiných maminek.

Najdete na iDNES.cz