Kromě rodinného jména se Neela odmalička odlišovala od českého průměru svou snědou pletí, zděděnou po indické mamince, a během studií pak i tím, že je žena. "Muži mívali problém mě vidět jako kolegyni a bavit se se mnou o vědeckých věcech. Prostředí v Praze na fakultě koncem 80. let bylo hodně dominováno muži." Snad i proto trvalo 13 let, než se Neela vrátila do Čech.
"Všechno, co jsem kdy dělala, od molekulární biologie až k větrné energetice, má zelený základ," říká Neela Winkelmannová. "Odmalička jsem tíhla k přírodě, zajímala mě botanika, ekologie. Chtěla jsem pochopit, jak to všechno funguje, jak vzniká život. Proto jsem se rozhodla studovat molekulární biologii. Po dvou letech jsem si ale začala říkat, že mi to nestačí.
Do toho přišla revoluce. Otevřely se nové možnosti a já jsem věděla, že potřebuju ven. Mám také neevropské kořeny, tak bylo pro mě důležité, abych se postavila na vlastní nohy a zorientovala se i sama v sobě. Když se mi podařilo získat stipendium do USA, byla jsem ráda; konečně jsem mohla volně dýchat. Nikdo se tam na mě nedíval jako na cizorodý ženský objekt, ale jako na člověka a rovného partnera.
Pak jsem se vdala, odstěhovala jsem se za manželem do Německa, narodila se mi dcera. Živila jsem se především výukou jazyků, pak jsem ale pocítila, že potřebuju zpátky k tomu zelenému. Zjistila jsem, že v Německu jsou velmi daleko v obnovitelné energetice, o níž se v Česku málo ví, a že je to nová, pokroková věc, za kterou se můžu postavit. Tak jsem v roce 2002 založila poradenskou kancelář zabývající se obnovitelnými zdroji a větrnou energetikou a začala s osvětou směrem do Česka. Nakonec mě to přivedlo zpátky.
Proč větrná energetika? Na rozdíl od té fosilní, tedy od uhlí, ropy a zemního plynu, a od jaderné, je obnovitelná energetika postavená na využívání přírodních zdrojů, které jsou k dispozici kolem nás, a při výrobě energie neprodukuje oxid uhličitý. Je tedy mnohem šetrnější k životnímu prostředí. Větrné elektrárny jsou pro mě viditelným symbolem technologického pokroku, a navíc jsou krásné - připomínají mi origami, japonské jeřáby pro štěstí.
Rodiče by asi rádi viděli, kdybych zůstala ve vědě, ale není to můj svět. Věda mě pořád zajímá, ale potřebuji se věnovat bezprostřednější práci pro své okolí. Věřím, že dědeček by se na mě nezlobil. Jsem na své kořeny hrdá a snažím se žít tak, abych dělala něco užitečného."
Kromě energetického poradenství pracuje Neela jako asistentka senátora Martina Mejstříka. "Oceňuji jeho snahu vypořádat se s komunismem. V Německu trvalo 20 let, než se společnost denacifikovala. Snad k tomu dozrajeme taky."
| Neela Winkelmannová-Heyrovská Vnučka Jaroslava Heyrovského se od dětství angažovala v ochraně přírody, potom vystudovala molekulární biologii a genetiku. Živila se také výukou jazyků, dnes se věnuje obnovitelným zdrojům energie a je asistentkou senátora Martina Mejstříka. |
