Strach z neznámého či nepředvídatelného je ze všech strachů ten největší. Nemáme-li nad událostmi kontrolu, nemůžeme-li je ovlivnit, nevíme-li, co přijde a na co se připravit, rozbliká se v mozku pocit nejvyššího ohrožení. Potřebu jistoty, a tedy i řádu a dodržování pravidel, máme v genech. Souviselo to kdysi i s životem v pravěké tlupě a nutností spolupracovat, bez toho by náš jinak bezbranný prapředek ve světě dravějších, rychlejších a silnějších predátorů nepřežil. Nejvyšším trestem bylo tehdy vyobcování z tlupy, to znamená ztráta jistoty... Mozek se nám od té doby moc nezměnil, nejistota nás dodnes ničí.
