Odjakživa jsem byla při pohledu na veškerou „gumovou“ obuv skeptik. Už jen představa, že odevzdám nohy plastu z bůhvíčeho ve mně vzbuzovala stejné emoce jako den strávený v pláštěnce na táboře. Sice jsem nezmokla, zato jsem byla mokrá z vlastních výparů.
První praktické prozření přišlo s takzvanými crocsy, obojživelnou příjemnou obuví na zahradu i plovárnu, které se dá vytknout snad jen to, že se hodí opravdu jen na zahradu a plovárnu. Na delší chůzi nejsou dost pevné, k civilnímu oblečení zase esteticky vydařené, byť hrají všemi barvami, což my běžci máme u bot obzvláště rádi.
Nové boty Vivobarefoot Ultra 3 ve mně vzbudily zvědavost vyzkoušet, co to obnáší zříci se prodyšné textilie (či kůže) i pohodlného tlumení. Důvěryhodnost osvědčené značky dala definitivnost mému „Ano, jdu do toho“.
Protože na „bosé“ chození nejsem zvyklá, zařadila jsem nové ultra trojky do svého života velmi pozvolna, vědoma si všech informací o problémech s plantární fascií a dalších vleklých zranění z přetížení rozmazleného těla (jak začít s běháním naboso prozrazuje fyzioterapeutka Kateřina Honová).
Oživení na všechny cesty
Vivobarefoot Ultra 3Do města, k vodě, na fitness i výlet hmotnost: 150 g drop: 0 mm cena: 1 980 korun klady:
zápory:
|
Ihned po vybalení mě boty, které srolujete stiskem jedné ručky podprůměrně rostlé ženy, zaujaly natolik, že jsem jimi doplnila kraťasy-tílko outfit a vyrazila tramvají do horkého města, což bylo vskutku příjemné. Lahodily oku i teplému počasí. Žádné klouzání na vlastním potu v botě nenastalo a chůze byla příjemně volná. Najednou jsem si uvědomila, jaký je to relax pro nohy oproti všem teniskám a střevíčkům, které nosím, a začala jsem zkoušet, na co všechno se mi tento doplněk botníku bude hodit.
Oblíbila jsem si je na řízení auta. Jestli si vybavujete, jaké je to řídit v zimě v pohorkách, tohle je pravý opak, cit pro pedály a volnost nohy je příjemná, ale hlavně: ventilátor puštěný do nohou hnal vzduch dírkami svršku přímo ke kůži.
Letní cestování po dovolených mi s Vivobarefoot Ultra 3 přišlo fajn. Při zastávce kdekoliv mi bylo jedno, zda sprchlo, mé boty promočené nezůstaly a rychle uschly. Sbalila jsem je kdykoliv s sebou, jsou lehké a skladné.
Nevím, nakolik je sůl v moři agresivní, ale boty za velký peníz by měly i něco vydržet. K moři jsem si na kamenitou pláž speciální boty do vody letos nepořizovala a dobře jsem udělala, i tuhle funkci Vivobarefooty zastaly výborně a ještě jsem na pláži byla fešanda. Nešetřila jsem je a otestovala jsem podrážku při vylézání po obroušených i ostrých skalkách na betonové molo. Nenápadná podrážka držela obdivuhodně a nezničila se.
Postupně jsem se v barefootech vydávala i na kratší procházky a nalezla kouzlo volnosti, kterou jsem znala z dětství proběhaného naboso. A nemusela jsem brát ohledy na to, na co (vosy) a do čeho (však vy víte) šlapu.
Vyzkoušeli jsme další značky minimalistické obuvi |
Kde jsou nějaké nevýhody? Tak jistě, šumavské ranní teploty blízko bodu mrazu v těchto botách neuvítáte. Jsou to obojživelníci na léto, jsou to vaši maséři plosek na cestách i posilovací stroje toho, o čem se vám ani nezdálo, že v nohách máte. Cítíte v nich nerovnosti, což kromě příjemného ohmatávání terénu znamená, že jeden správně trefený šutřík na jinak rovném asfaltu vám v mozku promítne celou hvězdnou oblohu i plné slunce naráz. Když to s nimi přepísknete, může vás taky pár dnů bolet klenba v nohou (i když jsem se šetřila, podařilo se mi to). A ony dírky, jimiž k vám příjemně proudí vzduch, vám pustí do boty i menší kamínky a prach. U chůze jsem takový stav zaznamenala výjimečně, ale dovedu si představit, že u agresivnějšího běhu to může být větší problém.
Vše má svůj čas. Chci dál rozvíjet své zanedbané a zhýčkané nohy, mé povadlé klenbě to jen prospěje. Ale i když jsou Ultra 3 určené také na běh, vyzkouším to, až budou mé nohy skutečně silné a připravené zvládnout to. Což kladu na srdce všem, kteří mají všemi těmi Eva pěnami, Boosty a vysokými dropy stejně rozmazlené nohy jako já.
