Doporučovat alkohol je chyba
Jak naložit s novinovými titulky o víně, které jsou často navzájem v rozporu? Ptám se psychiatra Karla Nešpora, jednoho z nejznámějších odborníků na léčbu návykových nemocí. „Lékaři by se měli sjednotit na tom, co se objevilo v jedné publikaci Světové zdravotnické organizace: Jestliže lidé abstinují, měli by je v tom lékaři povzbuzovat. Doporučovat pití alkoholu ze zdravotních důvodů by byla chyba,“ vysvětluje Karel Nešpor.
Titulky z médií, které si často odporují- Pití alkoholu prokazatelně způsobuje sedm druhů rakoviny. - Mírné pití vína je spojeno s nižším rizikem vzniku cukrovky. - Červené víno je zdravější než bílé. - Bílé víno působí na prevenci srdečního infarktu a mozkové mrtvice lépe než víno červené. - Lidé, kteří pijí víno, žijí déle než abstinenti. - Neexistuje jediná seriózní vědecká studie potvrzující, že lidé, kteří pijí víno, žijí déle než abstinenti. - Červené víno obsahuje resveratrol, který příznivě působí na lidské zdraví. - V žádném případě neužívejte resveratrol v tabletách, vyvolává těžké postižení ledvin. - Ani jedna vědecká studie nepotvrdila příznivé účinky resveratrolu ve víně na lidské zdraví. To je zmatek, co? Ještě máte sílu číst? Říkáte si, že už si nikdy nedáte ani deci? Nebo si naopak jdete nalít, protože tušíte, že vás při čtení následujících řádků žádné radostné zjištění nečeká? No... nečeká. |
„Mýtus o zázračném alkoholu je komerčně výhodný. Lékaři jsou taky jenom lidé a mnozí si rádi přivydělají v marketingu. To jde i diskrétně, například finanční podporou určitého projektu či nadprůměrným honorářem za přednášku. Někdy to alkoholovému průmyslu nevyjde. Profesor Edwards napsal knihu, která se britským výrobcům alkoholu nelíbila. Nabídli proto značnou částku tomu, kdo knihu zkritizuje. To se nestalo, protože se to provalilo.“
No dobrá, ale co lékárny, kde se před časem začalo prodávat údajně speciální červené víno, které má blahodárné účinky na lidské zdraví?
Karel Nešpor pokračuje: „V lékárnách lze dostat všelicos, třeba sušenky, bonbony a čokoládu. Motivací zde jistě není láska k lidstvu, ale zisk. Nápad podnikatelů v lékárenství s vínem byl už příliš. Vyvolal značný skandál, což byl asi důvod, proč z toho sešlo. Dvě deci vína obsahují přibližně stejně alkoholu jako půl litru dvanáctky nebo půl deci destilátu, což je velký panák. Voda obsahuje 0,0 procenta alkoholu. Proto, vážené čtenářky a vážení čtenáři, pijte vodu. Ještě dodám, že nejsem v konfliktu zájmů, protože mě žádná vodárna neplatí.“
Pro upřesnění, přes internet je možné na stránkách mnoha lékáren včetně velkých řetězců stále dál běžně zakoupit červené víno, v němž je údajně vysoký obsah resveratrolu, tedy látky podle výrobce pro zdraví velmi prospěšné.
Resveratrol...
Lékárny nabízejí alkohol. Výrobce tvrdí, že víno je léčivé |
Tohle slovo se dostalo do módy. Antioxidant, o němž se píše, že je schopný blokovat vznik různých druhů rakoviny, prodlužovat život a podobně. A je v červeném víně. Takže všichni, kteří mají špatné svědomí z toho, že předešlý večer měli hodně rádi červené víno, říkají: „Hlava bolí, ale bylo to zdraví prospěšné, je tam přece ten resveratrol.“
Osm set Italů nad padesát let z oblasti vinic v Toskánsku souhlasilo, že se nechají pozorovat. Američtí lékaři je devět let pravidelně navštěvovali a zaznamenávali, co jedí, kolik pijí, dělali jim testy, kolik resveratrolu ve víně do těl dostávají. Za těch devět let 268 pozorovaných lidí zemřelo, přes 170 mělo kardiovaskulární nemoci a čtyřiatřiceti byla diagnostikována rakovina.
„Nepodařilo se prokázat žádnou souvislost hladiny resveratrolu v moči s rizikem úmrtí, srdečních chorob, nádorů ani zánětů. Pověst resveratrolu se ukazuje být dalším příkladem ničím nepodloženého tvrzení, které neobstojí před novými fakty,“ uvedl vedoucí studie Richard Semba v závěru pro odborný časopis Americké lékařské asociace.
Vyšlo najevo, že zprávy o skvělých účincích resveratrolu byly založeny na pokusech ve zkumavkách, u myší a u hmyzu. Neexistuje však žádná studie týkající se lidí, která by toto potvrzovala. Když srovnáme, jaké dávky resveratrolu se v pokusech použily, je to, jako by člověk vypil denně několik set litrů vína, aby jeho organismus nějaký účinek resveratrolu zaznamenal. Jenže co s tím, když by dotyčný do té doby umřel na otravu alkoholem?
Pravidelně? Ano! Ne!
Mnohem příjemnější je kliknout si třeba na stránky s názvem kardiochirurgie. Lékaři tam mají dokonce fotografii lahvinky vína a vinné révy. Rozebírají jev zvaný francouzský paradox. Tak se říká tomu, že Francouzi jedí hodně tučné věci, pijí hodně vína, přesto je v tamní populaci mnohem nižší výskyt akutních srdečních příhod než v jiných zemích. Jinými slovy jde o dopřávání si dobrot, ale v malých dávkách a pravidelně.
7 věcí, které možná nevíte o víně |
„Obecně se má za to, že víno je pro lidské srdce prospěšnější než jiné alkoholické nápoje. Vědci dokonce tvrdí, že i poměrně velké množství vína je pro srdce zdravé, pokud ho člověk pije skutečně pravidelně,“ uvádí se na stránkách kardiochirurgie, která je nazývá profesionální edukací a její redakční radu tvoří lékaři.
Jde o stejné názory, jaké má kardiolog Milan Šamánek, propagátor střídmého pití vína: „Dojem, že častější pití vína je zdravější než jednorázové, přinesly dvě základní studie. Obě zjistily, že nejmenší riziko infarktu myokardu měly osoby, které pily každý den nebo alespoň pět až šest dní v týdnu, nejlépe večer. V současné době už není pochyb o příznivém působení alkoholu, nejlépe vína, na kardiovaskulární onemocnění jako infarkt myokardu, cévní mozkové příhody ischemického typu, hypertenze a diabetes mellitus.“
Pan doktor ovšem ve všech článcích a knihách zároveň uvádí, že u mnoha jiných než kardiovaskulárních nemocí se příznivý účinek alkoholu neprokázal, a vždy mluví o střídmé konzumaci. To podle něj znamená muži denně dvě dvoudecky vína, ženy jednu. A připomíná, že čím víc se pije, tím horší to je. Jenže to už je celkem jedno, protože tento dodatek v souvislosti s jeho citacemi bývá málokde, a tak mnoho lidí má pocit, že víno je dobré pít pořád, v jakémkoli množství a hlavně pravidelně.
Vinařství citace z knih a článků Milana Šamánka a Zuzany Urbanové o příznivých účincích vína na naše zdraví radostně převzala na své stránky. Zato znalci, kteří se zabývají pomocí lidem závislým na alkoholu, radost z oslavování pravidelného popíjení nemají, a to ani u propagace popíjení značně střídmého.
Monika Plocová provozuje soukromé sanatorium, v němž si klienti odvykají od závislostí. Ona sama si závislostí na alkoholu prošla. „Osobně bych pravidelnost vylučovala. Jakákoli pravidelnost v pití je nebezpečná. I popíjení malých dávek může být cesta k závislosti. Typický příklad? Žena se cítí unavená a těší se, jak si každý večer dá sklenku nebo dvě vína. Říká, že je má na uvolnění a že se na ně těší. Mnohdy právě tato touha po uvolnění přechází do problémů obřích rozměrů. Jestliže se někdo přímo těší, až si otevře lahev vína, je to velice špatné.“
Sama má jasno: „Ze své zkušenosti říkám, normální je nepít. Jenže u nás je společenské mínění nastaveno opačně. Pití se bagatelizuje. Mnozí říkají, že pijí méně než ti, které vidí kolem sebe. Je těžké podívat se pravdě do očí. Problém s nadužíváním alkoholu je u nás obrovský, ale nemáme chuť si to přiznat. Jednodušší je ho nevidět.“
Bezpečná dávka
Z vinného opojení nás ještě víc srazí znovu Karel Nešpor. „Jak působí malé dávky alkoholu, to není otázka pro kardiology, ale pro epidemiology. To je jiná disciplína a pracuje odlišnými metodami. Většina špičkových epidemiologů popírá pozitivní efekt alkoholu. Materiály, na něž se fanoušci popíjení odvolávají, trpí nejméně dvěma chybami. Často mezi abstinenty řadí i ty, kteří přestali pít ze zdravotních důvodů nebo pijí v tazích a mezi nimi abstinují.
Víno a sport: pravda, na kterou jste se báli zeptat |
Druhým nedostatkem je, že nelze spoléhat na to, co vám kdo řekne. Moderní epidemiologické studie využívají genetiku. Je rozdíl v tom, když někdo tvrdí, že alkohol nepije, a když ho nemůže pít z genetických důvodů. Víte, kde je nejvyšší úmrtnost na srdeční nemoci?“ klade otázku Nešpor a hned odpovídá: „V zemích bývalého Sovětského svazu. Jednou z příčin je právě vysoká spotřeba alkoholu.“
Nešpor je přesvědčen, že trend stavění vína do pozice čehosi zcela neškodného, ba přímo do pozice „medicínka z lékárny“ může hodně škodit těm, kteří by měli ze zdravotních důvodů abstinovat úplně. To jsou ti, kteří berou různé léky, například i běžné léky proti bolestem: lidé vyššího věku, kteří častěji padají a způsobují si úrazy. Lidé, kteří se hůř ovládají a mají sklony k impulzivnímu nebo nebezpečnému jednání.
Čtěte ve čtvrtek
Ve čtvrtečním Magazínu DNES najdete velký rozhovor s Jakubem Vágnerem. Populární rybář, cestovatel a dobrodruh se zúčastní televizní StarDance. Jak umí tancovat? Čtěte v příloze MF DNES Magazín+TV
Takže Karel Nešpor naposledy k současnému trendu pravidelného pití po malých dávkách: „Jedinou indikací alkoholu je otrava metylalkoholem. Co se bezpečné dávky týče, budu citoval práci britských autorů z prestižního odborného časopisu Lancet. Ta zpochybňuje jakýkoliv příznivý efekt malých dávek alkoholu. Uvádí, že ve vztahu k nádorovým onemocněním je bezpečná dávka alkoholu nula. To se týká žen ještě víc než mužů, riziko rakoviny prsu zvyšuje už jeden decilitr vína nebo malé pivo za den. Bezpečná dávka je nula i s ohledem na úrazy. Tak by se dalo pokračovat.“
Jak se v tom všem zmatku orientují ti, kteří žijí s vínem v nejtěsnějším kontaktu? Ti, kteří jsou lákadlu vystaveni neustále, protože se jím živí? Evu Pelikánovou, která pracovala v několika vinařských podnicích, je odbornicí na vinařský marketing a zakladatelkou spolku Mladí vinaři, tahle otázka rozesmála. Kolik tak vinaři běžně vypijí vína?
„V průběhu kampaně, to znamená při sběru hroznů, jejich zpracování a práci ve sklepě, vinaři málokdy skutečně pijí. Průběžně ochutnávají, ale protože mají sklepy plné vína v různých stadiích výroby, k vínu přičichnou, poválí na jazyku, aby dokázali ocenit senzorické vlastnosti a třeba odhalili vady, a potom ho vyplivnou bez polknutí,“ vysvětluje.
Vinaři víno plivají i při degustacích: „Jinak by denně padesát i víc vzorků neochutnali.“
Jsem z toho smutná, čekala jsem veselé historky o bujarém životě na vinicích, jenže ten je asi minulostí. „Jsou samozřejmě výjimky, tedy strýcové, kteří pijí víno od rána do noci, ale to je příklad, kterému reklamu dělat nechceme. Je to špatně pro organismus i celé vnímání oboru,“ vypráví Eva Pelikánová.
Jsi borec, abstinuješ?
Vinaři se neválejí po vinohradech. Resveratrol nefunguje. Bezpečná dávka alkoholu neexistuje. Pardon, někdo jiný bude tvrdit, že existuje. Doba, kdy si moje generace pod pojmem víno nepředstavila nic dalšího než Ostravský kahan, je pryč. Všude je spousta lákadel, vinotéky na každém rohu.
A zkuste říct ve společnosti, že si dneska nedáte žádný alkohol. Neuslyšíte: Ty jo, tak to jsi dobrá. To jsi borec, abstinuješ? Tak to ti držím palce. Uslyšíte: A proč? Jsi nemocná? Přece mě neurazíš a se mnou si dáš...
Pít střídmě a každý den? Někdo říká, že je to dobře, někdo špatně. Někomu to nevadí, jiný se tím řítí do maléru. Zkrátka víno je to téma, které docela výstižně vyjadřuje, jak je těžké vyznat se v současné přemíře informací.
