Je to závazek nejen pro samotného chovatele, ale i pro celou rodinu, případně i okolí.
"Zvíře je zákonem charakterizováno, pro někoho nepochopitelně, jako věc, ale je to proto, aby za ni mohl být z hlediska zákona její majitel zodpovědný. A jelikož jde o věc živou, je s ní potřeba zacházet samozřejmě odlišně, než s věcí neživou," vysvětlil mluvčí.
Jedním dechem připomněl, že hlavně je potřeba se umět o zvíře postarat. To znamená zajistit mu odpovídající podmínky. Není to jen dát živočichovi nažrat a uklidit po něm výkaly.
"Chce-li tedy někdo někoho obdarovat na Vánoce zvířátkem, měl by se s obdarovaným předem domluvit, zda o dárek stojí. Pakliže ano, budou-li mu s chovem nápomocni i jeho nejbližší," vypočítává Duben.
Jedině tak lze podle něj předejít každoročnímu povánočnímu "odložení dárku" do útulku pro opuštěná zvířata.
Pokud se rodiče rozhodnou vyhovět žadonění své ratolesti o pejska, kočičku či morče, měla by se nejprve celá rodina zamyslet a pak pro začátek budoucímu chovateli navrhnout, aby si o chovu něco přečetl.
"A poté lze doporučit začít chovat nějakého méně náročného a přesto atraktivního živočicha, například nějakého drobného hlodavce či levnějšího ptáčka nebo rybky. Po krátké době pak všichni zjistí, zda má cenu ve vlastnění, v lepším případě chovu živočichů, pokračovat," uzavřel mluvčí veterinářů.
