Vesecká: Pořád se mě ptají, proč nejsem vdaná

Renáta Vesecká (45) se do povědomí veřejnosti dostala jako žalobkyně dvou známých kauz – manželů Stodolových a vraždy Roma Absolona.

Lidské vztahy prověří krizové situace, tvrdí Nejvyšší státní zástupkyně | foto: Milada ČištínováMF DNES

Renáta VeseckáKdyž vloni v říjnu nahradila v křesle šéfky Nejvyššího státního zastupitelství Marii Benešovou, ukázalo se, že si svou cestu razí nejen v práci, ale i v soukromém životě. Svého přítele, se kterým žije dvacet let, si nikdy nevzala. A na rozdíl od naprosté většiny žen v jejím věku nemá děti. Přesto tvrdí, že by jí život naplněný jen prací nikdy nestačil. Na rozhovor do své pražské kanceláře dorazila brzy ráno navzdory tomu, že jela z Brna a že den předtím fotila v Praze pro ONU DNES dlouho do noci.

Za kolik zvládáte cestu do Brna?
Záleží na situaci. Když nejsou komplikace, tak za hodinu a půl až dvě.

Proč se nepřestěhujete do Prahy?
Sídlo úřadu je v Brně, jsou tam i všechny vrcholné orgány justice, včetně Ústavního soudu, proto jsme tam. Samozřejmě, že to někdy komplikuje práci, protože potřebujeme být v kontaktu s Policejním prezidiem, které je v Praze, i s ministerstvy a dalšími institucemi. Můžu v Praze přespat, ale dělám to naprosto výjimečně. Přiznám se, že jen v případě, že mám ráno nějaké brzké jednání, protože já strašně nerada brzy vstávám.

Musíte strávit na cestě mezi Prahou a Brnem spoustu času.
Pro mě to ale je příjemný čas. Stihnu si spoustu věcí promyslet a srovnat v hlavě, připravit se na jednání. Je to prostor, kde nejsem nikým rušená, a to mi moc vyhovuje.

Vy si při řízení čtete?
Ale ne, mám řidiče.

PRÁCE NENÍ SMYSL ŽIVOTA

Ptá se vás hodně lidí na to, proč nejste vdaná?
Ptá.

A co jim odpovídáte?
Mně vadí všechny otázky, které se týkají mého soukromí. Strašně nerada o něm cokoliv říkám. Kdyby bylo na mně, nikdy bych se nevyjadřovala k tomu, jestli jsem vdaná, rozvedená, svobodná nebo jaká. V mé funkci o sobě samozřejmě nějaké údaje musíte poskytnout. Ale už ne jejich důvody.

Myslíte si, že by se vás lidé ptali na totéž, kdybyste byla muž?
Myslím, že ne. Aspoň tyhle otázky v rozhovorech s muži moc nevidím. Jsou to otázky, které se spíš pokládají ženám.

Je pro vás těžké obhajovat si neustále to, že si svůj život vedete po svém?
Není, protože já to nemusím obhajovat. Já to prostě neřeším. Jednou jsem se tak rozhodla a tak to je. Pro mě to není zásadní otázka, ani mi to nic nekomplikuje.

Je práce dost na smysl života?
Určitě není. Ten, kdo by si to myslel, by se v životě hodně ochuzoval. Práce přece trvá jen dočasně. Musíte mít v životě rovnováhu, protože když vám jedna složka chybí, nemůžete být šťastná.

Co říkáte na argumenty, že jste příkladem toho, že rodina a vysoká funkce nejde v životě ženy skloubit?
Že je spousta úspěšných žen, které to skloubit dokázaly. Můžete dělat i vrcholový sport a mít děti. Záleží jen na tom, čemu se chcete věnovat vy.

NA SOUDECH MĚ BAVÍ EMOTIVNÍ PROCESY

Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Vstávám v půl sedmé, od čtvrt na osm jsem v kanceláři, když je klidný den, končím v půl páté, ale většinou odcházím až tak kolem osmé. Já totiž nedokážu odejít, pokud nemám pocit, že mám dokončenou práci.

Vysvětlete mi, co vlastně dělá státní zástupkyně?
Zkráceně řečeno, zastupujete veřejnou žalobu v trestním řízení. Lidé si často myslí, že zastupujete stát, ale není to pravda. Jsou případy, kdy se zájem státu a veřejný zájem liší. Bez státního zástupce se neobejde žádné trestní řízení, protože jste to vy, kdo podává žalobu. Rčení „Kde není žalobce, tam není ani soudce“ tady platí doslova.

Státní zástupce je tedy takový profesionální žalobník?
Ano. V tom spočívá gro naší práce. A ještě k tomu dozíráte na to, jak policie váš případ vyšetřuje. Vaše úloha je být co nejobjektivnější, ne za každou cenu tlačit na to, aby případ dopadl podle vás.

V kauzách stojíte proti obhájcům lidí obviněných z trestných činů. Mají takové souboje něco společného s dramaty z amerických filmů?
Naprosto výjimečně. Je to také dané tím, že u nás máme úplně jiný způsob vedení procesu. Tím nechci říct, že řada jednání není emotivních. Ty emoce však neprojevují státní zástupci nebo advokáti, ale obžalovaní nebo poškození.

Baví vás tyhle emotivní procesy?
Určitě. Daleko víc mě bavila jednání, u kterých se dokazování teprve tvořilo, u kterých jsem musela být ve střehu a sledovat, co se obhájce snaží prokázat a kam proces chce směřovat. To je mnohem zajímavější a zábavnější, než když se jen čtou a konstatují informace.

Co se změnilo ve vaší práci od chvíle, kdy jste se stala Nejvyšší státní zástupkyní?
Je to manažerská práce, takže kromě toho, že řídím Nejvyšší státní zastupitelství, se zabývám i celou jeho soustavou. Na konkrétní případy už nemám čas, i když některým velmi významným a závažným se věnuji i teď.

Kterým například?
Případu katarského prince, kauze Kořistka nebo CzechTeku.

Co si myslíte o kauze katarského prince?
Já budu moct konečný názor vyslovit až ve chvíli, kdy budou v této kauze provedené všechny úkony tak, jak mají být. Do té doby si nechci dělat závěry.

A nejste trochu sevřená v tom, co si o tomto případu můžete myslet? Byl to jeden z hlavních důvodů pro odvolání vaší předchůdkyně, ale vás do vaší funkce nominoval ministr Němec, který Marii Benešovou nechal odvolat.
Ta kauza ale nebyla hlavním důvodem jejího odchodu. A pan ministr chce, aby se ta věc vyšetřila až do konce. Bylo by strašně krátkozraké nechat se strhnout pocitem, že jste jakkoli zavázána člověku, který vás navrhl. To je v téhle funkci naprosto nemožné. Takový krok nesmíte udělat ani jednou.

Vy jste vždycky chtěla být státní zástupkyní?
Já jsem nikdy nebyla tak vyhraněná, že bych si na gymplu řekla, že chci jít jedině na práva a jedině do justice. Studovala jsem humanitní směr, rozhodovala jsem se mezi medicínou a právy. Když jsem pak už studovala na vysoké škole, možnost, že bych měla jít na prokuraturu, byla až na posledním místě.

Litujete toho?
Ne, naopak, jsem moc ráda, že to takhle dopadlo. Na mé práci je totiž úžasné to, že jste u případu od úplného začátku až do úplného konce. Účastníte se všech momentů vyšetřování, jste u rekonstrukcí, sledujete líčení. Víte vlastně nejvíc ze všech.

Změnila jste se nějak kvůli tomu, že tak často pracujete s lidmi, kteří třeba vraždili?
Stala jsem se realističtější. To, že poznáváte lidské osudy, ať už na straně obžalovaných nebo na straně poškozených, vás mění. Vy vidíte, že to, co se stává v hororech, se skutečně stává i v běžném životě. Že zločin není něco, na co se podíváte v televizi, ale může se stát kdykoliv, kdekoliv a komukoliv. To z vás realistku udělá, i kdybyste nechtěla.
  

Renáta Vesecká

Dokáže vás ještě rozplakat film? Bojíte se při hororech?
Dobrý film určitě, detektivka rozhodně ne. Při hororech se bojím jen tehdy, pokud jsou kvalitně natočené.

Který film vás naposledy rozplakal?
Hodně na mě zapůsobil film Cena za něžnost. Byli jsme na něm v kině, a když se rozsvítilo, bylo vidět, že slzí půlka kina.

Byla jste státní zástupkyní u kauz, jako byli manželé Stodolovi nebo smrt Roma Absolona. Která kauza se vás nejvíc dotkla osobně?
Ty, co zmiňujete, byly obě hodně extrémní. Případ Stodolových byl výjimečný v tom, v jakém rozsahu vraždili. Smrt Oty Absolona byla hrůzná kvůli rasistickému podtextu a také proto, že se jeho manželka pak ani už nedočkala vynesení rozsudku, protože zemřela ještě před ukončením procesu. Ale každá vražda má většinou silný příběh a na žádnou z nich nezapomenu.

Věříte ještě v to, že je v lidech dobro?
Vždycky to záleží hlavně na tom, jaká jste osobnost, jestli si ten optimismus necháte vzít, nebo ne. Ale samozřejmě se to vždycky promítne, protože se každý den setkávám s negativními rysy lidské povahy. U mě se to projevuje například v tom, že lidem nedůvěřuju tolik.

Jako že u každého člověka předpokládáte, že by mohl vraždit?
To sice ne, ale je vědecky dokázané, že každý člověk se může dostat do situace, kdy se zachová tak, jako nikdy předtím ani potom. Nikdo by to do něj nikdy neřekl, ani on sám do sebe, ale přijde nějaký moment, souhra okolností, extrémní podmínky a on třeba zabije. Není to tím, že bych nevěřila lidem, ale ze své praxe vím, že trestný čin je schopný spáchat každý.

Třeba já? I já bych mohla zabít?
A vy si myslíte, že ne?

Samozřejmě, že si myslím, že ne. Vy byste dokázala zabít?
Já si také samozřejmě myslím, že je mi to naprosto cizí a nemůže se mi to nikdy stát. Ale právě proto, že jsem během své praxe potkala lidi, do kterých by nikdo nikdy neřekl, že by takovou věc mohli spáchat, nemůžu nikdy takovou věc vyloučit u nikoho.

Jak člověka změní to, že zabije?
To je spíš otázka pro psychiatra, já nemám možnost porovnat pachatele v časovém odstupu. Ale při soudních líčeních jsem viděla případy lidí, kteří byli naprosto zlomení, zhroucení z toho, co udělali, a strašně si přáli moct vrátit čas. Byli ale také pachatelé, kterým bylo úplně jedno, že zmařili lidský život, že to pro ně neznamenalo víc, než kdyby zašlápli brouka. Jsou to ale jenom vnější projevy. To, co se děje v nich uvnitř, zkoumají psychiatři.

PŘÁTELÉ S VÁMI VYDRŽÍ I V KRIZI

Jak si při neustálém kontaktu s negativními příběhy čistíte mysl?
Strašně ráda spím, pro mě je hrozně důležitý spánek – dobrý a dlouhý. Také to, že mám doma výborné zázemí, je velkou oporou. Je to prostor, kde nemusím nic řešit a s nikým bojovat. Mám také strašně ráda přírodu, takže v zimě jezdíme na hory, v létě na kolo nebo na procházky. S partou výborných přátel hrajeme v létě volejbal. Jsem ráda s lidmi, kteří jsou mimo můj resort, jsem vděčná kamarádkám, když si na mě udělají čas ve chvíli, kdy ho zrovna mám já.

Změnil se počet vašich přátel od doby, co jste se stala nejvyšší státní zástupkyní?
Nezměnil. Věřím tomu, že nejpevnější jsou mezi lidmi vazby, které přetrvávají z mládí, takže si uchovávám svých několik přátel, které mám z té doby. Samozřejmě, že mám víc známých, než jsem měla, ale ty bych nenazvala přáteli. Ty, co se s vámi kamarádí jen proto, že máte funkci, poznáte nejčitelněji až ve chvíli, kdy o tu pozici přijdete.

Ale to se vám nikdy nestalo – ve vaší kariéře jdete jenom vzhůru.
Zatím ano, ale na vrcholu nejsem na věky a určitě to poznám i já. Lidské vztahy prověří hlavně krizové situace.

Měla jste to někdy složitější ve svém oboru proto, že jste žena?
Do jisté míry ano, protože trestní justice je vnímaná jako obor, kde by měli víc pracovat muži. Protože my jako státní zástupci často pracujeme s policií a děláme nad ní dozor, zažila jsem, že pro některé muže nebylo lehké přijmout, že o nich rozhoduje žena. Ale je to individuální záležitost u některých mužů, ne obecný problém.

Neměli k vám jako k nadřízené respekt?
U některých lidí jsem si ho musela vybudovat prací a projevem. Muži to mají jednodušší v tom, že pokud jsou nadřízení, mají většinou respekt automaticky. Někdy se setkávám s tím, že pokud ženy uplatňují svoje myšlení a jdou svou cestou, muži to chápou tak, že jsou neschopné nebo hloupé jen proto, že tu jejich cestu nechápou. A to i přesto, že ten způsob může být rozumnější nebo racionálnější.

Jak to tedy, že jste na postu nejvyšší státní zástupkyně už třetí žena?
To je náhoda. Opravdu.

Renáta VeseckáJUDr. Renáta Vesecká
Jako státní zástupkyně působila dvacet let, specializovala se na případy násilné kriminality. Začínala v polovině 80. let jako soudní čekatelka na prokuratuře v Havlíčkově Brodě. Zabývala se například případem manželů Stodolových, kteří zavraždili osm starých lidí. Vesecká pro ně navrhovala doživotní trest a soud s tím souhlasil.

Obžalobu zastupovala také v případě rasově motivované vraždy Roma Oty Absolona, kterého skinhead Vlastimil Pechanec na diskotéce bez důvodu dvakrát bodl nožem do břicha. Dostal za to 17 let. Vesecká kritizovala postup policie, který byl podle ní liknavý a podstatně ztížil další vyšetřování. Kromě zastupitelství v Havlíčkově Brodě a v Hradci Králové působila i jako vyšetřovatelka v Pardubicích. Vloni odmítla nabídku stát se policejní prezidentkou. Je svobodná a bezdětná, nikdy nebyla v žádné politické straně.
Autoři: ,
  • Nejčtenější

Žena se dvěma vagínami má dva přítele, sexuální potěšení má rozdělené

21. března 2024  7:54

Annie Charlotte se narodila se dvěma vagínami. Ačkoli zprvu pro ni byl její zdravotní stav šokem,...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

26. března 2024,  aktualizováno  8:54

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Obří melouny už nejsou in, i muži mohou kojit a další zajímavosti o prsou

24. března 2024

Ňadra obvykle poutají pozornost mužských očí, jsou ovšem také částí lidského těla, která je...

Dvaadvacetinásobná matka přiznala závislost na těhotenství

22. března 2024  8:15

Sue Radfordová z Velké Británie má dvaadvacet potomků. Třiadvacetkrát byla těhotná a nevylučuje, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žena si vysnila plastiku prsou v Turecku, život se jí změnil v horor

25. března 2024  7:59

Třiatřicetiletá Stephanie Briggsová z Velké Británie roky šetřila na operaci, po které měla mít...

Jedno ze siamských dvojčat se dočkalo svatby, druhé se vdávat nechtělo

28. března 2024  14:27

Čtyřiatřicetiletá Abby Henselová z USA se vdala už v roce 2021. O sňatku ovšem promluvila až nyní....

Intersexualita pro mě byl šok, říká žena bez ženských pohlavních orgánů

28. března 2024  8:45

Alyssa Ballová byla od mala vychovávána jako dívka. Ve skutečnosti ale úplnou dívkou nebyla. Pravdu...

KVÍZ: Oslavte den učitelů. Poznejte známé kantory a procvičte si znalosti

28. března 2024

Den učitelů se letos potkal s prázdninami, a k tomu ještě s přípravou na velikonoční svátky. Jestli...

Sex se zajíčkem je super, ale... Sedm důvodů, proč nechodit s mladším mužem

28. března 2024

Vztahy s výrazným věkovým rozdílem jsou stále častější a už dávno nepatří do kolonky „podivné“....

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...