Kuřata jsou plná antibiotik
Tento mýtus zůstal jako dědictví minulého režimu. Zatímco dříve se zřejmě léky používaly ve vyšší míře, nyní Státní veterinární správa odmítá, že by kuřata z velkochovů běžně dostávala v krmných směsích antibiotika.
Kontroly jsou v tomto směru přísné a legislativa Evropské unie nedovoluje používání antibiotik u zvířat, která končí na talíři. Pokud se jimi nemocná zvířata léčí, musí léčba skončit nějaký čas před porážkou, takže člověk by je do sebe touto cestou dostat neměl.
Podobné je to s hormony, ani ty se do krmných směsí nedávají.
Jíst hovězí je neekologické
Jde o sporné tvrzení, které zatím nelze spolehlivě doložit. Dobytek sice produkuje metan, ale podle odborníků tak do atmosféry pouze vrací, co si předtím odčerpal. A navíc podle ministra zemědělství Jana Šebesty za posledních dvacet let u nás množství chovaného skotu pokleslo o dvě třetiny.
Spotřeba hovězího masa se od roku 1989 snížila ze zhruba třiceti kilogramů na obyvatele za rok na současných deset kilogramů.
Po vepřovém se jen tloustne
Například vepřová kýta se doporučuje dokonce i při dietách lidem, kteří chtějí zhubnout, nebo si z jiného důvodu musejí hlídat množství tuku ve stravě.
Má srovnatelné množství tuku jako třeba telecí hrudí, které je považováno za nízkoenergetické maso. Neplatí to v případě smažených řízků v trojobalu, tam se výhoda netučného masa ztrácí.
Ryby jsou vždycky zdravé
Jsou velmi zdravé, ale mohou v sobě mít hodně těžkých kovů. Některé ryby jsou nebezpečné pro matky a malé děti. Rtuť obsažená v některých druzích ryb může poškodit vyvíjející se mozek. Pro zbytek populace jsou ryby bezpečné.
Rizikové skupiny by se měly vyhýbat masu žraloka, mečouna, velkých sladkovodních ryb - například štika, candát, bolen. Tyto ryby, i když vyhovují hygienickému limitu, obvykle obsahují mnoho rtuti.
Na druhou stranu je třeba si uvědomit, že ryby jsou důležitou součástí jídelníčku, protože obsahují vysoké množství cenných mastných kyselin.
