Pohlavní choroby bývají často příčinou rozchodu, říká veneroložka

Podle dermatoveneroložky Daniely Vaňousové neexistuje žádný jiný obor medicíny, kde by pacienti víc lhali. "Strach, stud, provinění, to jsou emoce, které diagnózu pohlavně přenosných chorob provázejí," říká lékařka.

MUDr. Daniela Vaňousová, odbornice na pohlavní choroby | foto: Archiv lékařky

Nejrozšířenější pohlavní nemoci v běžné populaci

Mezi nejfrekventovanější pohlavní choroby patří sexuálně přenosné chlamydiové a papilomavirové infekce. Méně časté, avšak závažnější  pohlavní choroby, jsou syfilis, kapavka, lymphogranuloma venereum a HIV infekce.
Nejčastěji se vyskytuje bolestivý genitální opar, který se vrací, a nepříjemně zasahuje do partnerských vztahů, do intimního života a nakonec i do psychiky.
Do výčtu patří ještě trichomonádová pohlavně přenosná infekce, způsobená prvokem Trichomonas vaginalis a Lymphogranuloma venereum, což je druh chlamydiové infekce, která se v současnosti šíří mezi muži, kteří mají pohlavní styk s muži.

"Venerologie velmi často představuje setkání s lidskou důstojností, morálkou, slabostí, nesprávným životním krokem, za nímž se skrývají bolestivé a spletité příběhy. Nakažení lidé mají velký strach ze ztráty partnera, vztahu, rodiny," říká Daniela Vaňousová, která působí v Centru pro pohlavní nemoci Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK v pražské nemocnici Na Bulovce a ve zdravotnickém zařízení Canadian Medical Care.

Bojí se nejspíš oprávněně. Nebo se dá po takové bolestivé krizi vztah zachránit?
Bohužel, skutečně většina nesezdaných párů toto životní zemětřesení nepřekoná, u manželů to dopadá trochu lépe. Jde o věc, která se velmi špatně odpouští. Pohlavní nemoci bývají  často obrazem nefungujících vztahů, důsledkem partnerských problémů, které pohlavní nákaza ještě zhorší. Každá sexuálně přenosná choroba se totiž netýká jen nemocného člověka, je potřeba vyšetřit i všechny jeho intimní partnery. Nemoc tím pak otvírá další konflikty a témata, která jsou do té doby tabu. Přiznat mimomanželský styk je vždy velmi bolestivé pro všechny strany. Provází-li to ještě nákaza pohlavní nemocí, rodina prochází doslova peklem. Mnoho pohlavních chorob je sice léčitelných, některé jsou však spojené s dlouhodobým sledováním pacientů. Třeba v případě syfilis chodí pacienti na pravidelné kontroly až do pětašedesáti let. Intervaly se řídí podle krevních výsledků.

Kapavka může skončit až slepotou, podívejte se na reportáž

2. srpna 2012

Kdo častěji zanese pohlavní nemoc do rodiny a kdo je častěji obětí? Muži, nebo ženy?
Takhle bych to dělit nechtěla. Na každou nevěru musí být dva. Ženy se sice svými zálety nechlubí, ale některé jsou promiskuitní podobně jako muži. Navíc u žen častěji probíhají sexuálně přenosné choroby bez viditelných příznaků, takže zůstanou neléčené a přejdou do chronického stadia. To znamená, že nemoc se nijak neprojeví, přesto je tato žena nakažlivá. Na pohlavní chorobu se pak přijde až u partnerů, kteří s ní měli nechráněný styk, aniž by cokoli tušili. Málo se o tom mluví, ale infikovaná žena může přenést nemoc i na dítě v těhotenství či při porodu.

Znaky pohlavních chorob

Chlamydiové í infekce se projevují výtokem a obtížemi při močení,
U mužů způsobuje lidský papilomavirus (Human Papilomavirus-HPV) relativně neškodné bradavičnaté výrůstky na penisu či kolem konečníku, u žen pak kromě bradaviček některé typy HPV vyvolávají rakovinu děložního čípku. Papilomavirus je dále nebezpečný tím, že i když si virovou nákazu vyléčíte, může přetrvávat ve vašich buňkách a vy můžete být stále infekční. Proto se dnes dívkám kolem třinácti let, které se s infekcí ještě nesetkaly, nabízí proti tomuto papilomaviru před tím, než začnou sexuálně žít, očkování. Tento virus se přenáší i orálním a análním sexem, proto způsobuje i rakovinu krku a u homosexuálů nádory konečníku.

Neodhalí nemoc ani gynekolog? Ženy většinou absolvují pravidelné prohlídky…
Ženy chodí se svými problémy na gynekologii, kde lékaři některé ze sexuálních chorob úspěšně léčí jako třeba chlamydiové a papilomavirové infekce. Ženy jsou často přeléčeny antibiotiky s doporučením, aby si lék vzal i partner. Jenže to nestačí. I muž by měl být vyšetřen a podle výsledků pak léčen a hlídán venerologem. Na druhé straně výtoky u žen jsou časté a ne každý hned představuje vážnou pohlavní nemoc. Plno výtoků je způsobeno kvasinkami a běžnými bakteriemi. Je však nutné vědět, že hlavně v případě přetrvávajících obtíží i po antibiotické léčbě, nebo pokud má žena rizikové styky, je vhodné venerologické vyšetření. Když se totiž na pohlavní choroby nemyslí a antibiotika se nasadí naslepo, třeba u kapavky se akutní projevy zmírní, ale nakažený pár se úplně nemusí vyléčit. Naopak. Protože roste rezistence mikrobů na antibiotika, nemoc může přejít do chronického stadia. Navíc neléčené nebo špatně léčené sexuálně přenosné infekce jako kapavka či chlamydie mohou vést k závažnějším komplikacím a ke sterilitě, syfilis k potratům.

S čím se nejčastěji počáteční příznaky pohlavních nemocí zaměňují?
Kapavku či chlamydie provází výtok, který lidé mnohdy považují za infekci močových cest. Pacienti s obtížemi v oblasti konečníku mylně zaměňují pohlavní nemoc za hemeroidy. Nemoci, které provázejí anomální výrůstky, jako je HPV a moluska, považují za vyrážku či pihy. Syfilis či genitální opar se projevují vředy a lidé jejich vznik často spojují s velmi kuriózními způsoby vzniku. Odmítají si své selhání připustit a pokoušejí se nákazu různě kamuflovat. Třeba tvrdí, že se opařili, nakazili ze záchodového prkénka či se zapařili na kole... Prostě nedokáží si přiznat pravdu, kterou se bojí vyslovit i sami před sebou. Jenže na rozdíl od trichomonád, které se mohou  přenést třeba i používáním společného ručníku, syfilis či kapavku v metru či v bazénu nechytíte. Proto venerolog musí být i psychologem. Až třeba při třetí návštěvě se pacient konečně otevře a řekne: "Já jsem vám lhal, já jsem se ve skutečnosti neopařil…"

Syfilis: nebezpečná pohlavní nemoc

26. července 2012

Jak jsou pohlavní nemoci léčitelné?
Léčit se dají všechny, některé jsou ale nevyléčitelné, např. HIV a komplikované případy syfilis, kdy postižení některých orgánů je trvalé, například postižení očního nervu, které způsobí slepotu. Proto pacient musí přijít včas. Existují i nové léky na HIV, které kontrolují hladinu viru HIV v těle. Imunitní systém, který by jinak zkolaboval, díky tomu funguje delší dobu.

Chrání před pohlavními nemocemi stoprocentně prezervativ?
Prezervativ ochrání proti syfilis, kapavce, HIV či chlamydiím, jejichž přenos je založen na kontaktu sliznic. Ale pokud má váš sexuální partner HPV infekci, pak k nákaze stačí při běžném pohlavním styku i kontakt s nechráněnou infikovanou pokožkou. Syfilidou, kapavkou, či HPV se však můžete nakazit při orálním styku nebo i při líbání.

Kam se obrátit?

Při podezření na pohlavní nemoc se můžete obrátit na MUDr. Danielu Vaňousovou buď v centru Canadian Medial Care na pražském Veleslavíně (www.cmcpraha.cz) nebo na Dermatovenerologické klinice 2. lékařské fakulty UK nemocnice Na Bulovce (www.bulovka.cz). Léčením pohlavních chorob se také zabývají venerologická pracoviště nebo kožní kliniky např. v Brně, Ostravě či Olomouci. Více na www.fnbrno.cz, www.fnol.cz, www.fno.cz.

Jak se dá rozpoznat partner, který patří do rizikové skupiny? Hraje roli vzdělání, inteligence?
Absolutně ne. Pohlavní choroby jdou napříč spektrem celé populace, nezávisle na vzdělání, na věku, na postavení. Sex je totiž spíš otázkou pudu, vnitřního nastavení než inteligence. Ačkoliv se může zdát, že rizikověji se budou chovat nevzdělaní lidé, kteří nemají dostatek informací, vysokoškoláci jsou v sexu stejně nezodpovědní. Záleží spíš na přístupu k věrnosti a dodržování zásad bezpečného sexu. Mnoho i vzdělaných lidí vám klidně řekne: "Kapavka, syfilis, to už přece neexistuje." Při tom za poslední roky je zaznamenáno desetkrát více pacientů nakažených syfilis než před sametovou revolucí.

V čem vidíte příčiny?
O sexuálně přenosných chorobách se ve společnosti málo mluví, chybí prevence. Většina nemocí postihuje mladé sexuálně aktivní jedince v reprodukčním věku a mnohdy přinášejí nepříjemné následky s trvalým dopadem na plodnost. Při bohatém rizikovém sexuálním životě musíme počítat s tím, že se pohlavní choroba může vyskytnout. Ale znám i smutné případy, kdy jeden nechráněný styk  s nesprávným člověkem má trvalé důsledky do vysokého věku. Kdo žije promiskuitně, měl by chodit pravidelně na testy. Nejkratší inkubační dobu - dva až pět dnů - má kapavka. U syfilis to mohou být až tři měsíce. Chlamydiová a HPV infekce mohou probíhat bez příznaků. Důležité je vědět, že pohlavní choroby se neprojevují jen příznaky na genitálu, ale pacient se může nakazit při orálním sexu také do krku a po análních stycích i do konečníku. Je dobré znát příznaky těchto chorob a vědět, kam s nimi jít.

Co vás při práci motivuje?
Každý pacient je pro mě hádankou, rozkrývám jeho příběh s cílem provést ho chorobou tak, aby odešel vyléčený a své onemocnění nakonec vyhodnotil jako poučení, jenž ho v životě posune kupředu. Když je pacient upřímný, dokážu mu pomoci nejen po lékařské stránce, ale snažím se i o to, aby složitou životní situaci psychicky zvládl. Mým cílem je správně diagnostikovaný a následně vyléčený pacient s rodinou, která toto zemětřesení zvládne.

Jak se na své pacienty díváte? Většina společnosti na nakažené lidi dívá spíš skrz prsty.
Nedělám to, vím, že něco takového se může stát každému. Často je život těžký a člověk snadno šlápne vedle. Jsem v ordinaci od toho, abych pacientovi pomohla, ne jej soudila. Svým pacientům vždycky říkám: "Je mi jedno, co děláte v životě, ale potřebuji vědět, co se stalo, abych  vám mohla pomoct." Pacienti většinou ocení, že je nezatracuji. Svěřují mi věci, za které se stydí a které už asi nikdy nikomu neřeknou... Čím je případ složitější, tím důvěrnější vztah se mezi námi vytváří. Mám ráda hloubku, ne povrchní věci. Myslím, že lidskost k medicíně patří.