Velký pátek je dnem ukřižování a půstu

Velkopáteční pašijová evangelijní zvěst hovoří v křesťanské tradici o Kristově oběti; vrcholí proto čtyřicetidenní půst, připravují se rybí pokrmy. Na rozdíl od filipínských katolíků se čeští nenechávají na Velký pátek přibíjet na kříže, ale ukřižování Ježíše Krista si podle bible připomínají také. Velikonoční liturgie pokračuje v katolické církvi večerními obřady, a to odedávna výjimečně bez sloužení mše.

V řeckokatolické katedrále při té příležitosti ukládají ikonu Krista do Božího hrobu.

Evangelíci, kladoucí důraz na Boží slovo a kázání, se také scházejí při bohoslužbách - kvůli pracujícím lidem převážně až večer. V zemích s převažující protestantskou tradicí, k nimžvnovodobé české země nepatří, je Velký pátek důležitým svátkem s vážným podtextem a dnem volna.

Velikonoční týden, který vyvrcholí v neděli slavností vzkříšení, začal křesťanům již Květnou nedělí.