Je Zelený čtvrtek kolem půlnoci a Svatý týden vrcholí. Nastává “La Madrugá”. Magická noc, kdy svou pouť sevillskými ulicemi podniknou nejvýznamnější ze sevillských bratrstev, “El Silencio”, nejstarší ze Sevilly; “el Gran Poder”; “la Esperanza Macarena”, která vzbuzuje vlny obdivu přecházející až v delirium; “el Calvario”; “la Esperanza de Triana”, patronka všech námořníků a v neposlední řadě bratrstvo cikánů, které je již po staletí příkladem soužití cikánů a bílých.
Davy přihlížejících v blízkosti Baziliky svaté Macareny, v jedné ze sevillských čtvrtí, ztichnou a v napětí očekávají, až se otevře hlavní vchod, ozdobený záplavou květin. Velmi pomalým krokem a za zvuků bubnů a dechových nástrojů vycházejí duchovní a za nimi se objevuje krásná socha Esperanzy Macareny, kterou na svých ramenou nesou desítky mladých mužů. Zatím jsou plni síly, ale čeká je několikahodinová cesta uličkami města až k bráně sevillské katedrály. Již se přidává celé bratrstvo kajícníků a v naprostém tichu následuje krok co krok svou patronku; někteří bratři nesou zapálené svíce, ti, kteří více zpytují své svědomí a žádají o prominutí svých hříchů, pak těžké dřevěné kříže. Celé město je vzhůru, sleduje jednotlivá procesí, každý se snaží získat co nejlepší výhled, dostat se co nejblíže a možná se i dotknout úchvatné a úctu vzbuzující sochy. V tom zazní krásná píseň “saeta”, oslavující svatou… Procesí se zastavuje… Ale kdo zpívá? Anonymní zpěvák sklízí potlesk; vedoucí bratrstva poklepáním dává signál a socha je opět zvednuta a pokračuje ve své pouti ke katedrále. Pro běžného občana nebo turistu je nemožné se dostat do blízkosti katedrály. Židle rozmístěné na těch nejlepších místech jsou již týdny předem zamluvené. Ale co probíhá uvnitř? Vše je obestřeno tajemstvím.Procesí la Esperanza Macarena vychází z katedrály a vydává se na cestu zpět ke své bazilice.
Uprostřed noci se ozývají výkřiky a nastává panika. Nikdo nemá přesné informace co se stalo. Procesí a přihlížející v ohrožení? Organizované skupiny mladíků s noži se objevily na několika místech v blízkosti procesí tvrdí zástupce radnice. Dle zástupkyně vlády se jednalo o jediného mladíka s mačetou. Kde je pravda? To nikdy nebylo zjištěno. Ale všichni si budou pamatovat zlomeniny, infarkty a nervová zhroucení jako následky toho, jak lidé s hrůzou v očích utíkali, vráželi do druhých i po sobě šlapali.
I tak může vyvrcholit oslava Svatého týdne. Ale i přes nepříjemné zážitky této noci v paměti zůstává Semana Santa jako pozoruhodná a velkolepá náboženská oslava, kterou není možné v takové míře zažít jinde než v Seville.
 Na nosítkách nesmí samozřejmě chybět ani dřevěná socha Krista nesoucího v pozadí kříž. |
 Pod tíhou nosítek se sochami světců se často mužům prohýbají záda.Vždyť nesou tyto svatostánky několik hodin. |
 Kajícníci v kuklách působí tajemně, mysticky, chvílemi ale až hrůzostrašně. |
 Kajícníci,kteří se považují za největší hříšníky, nesou v procesí těžké kříže. |
 Nosítka s Macarenou působí opravdu honosně.Lidé tak jasně vyjadřují úctu a zbožnost, kterou k této postavě cítí. |
 Na konci oslav se patronka Macarena opět se vší slávou navrací do svého kostela. |
 Slavnostní průvod sledují lidé i z okolních oken.Takovou událost si nemůže nikdo nechat ujít. |
