Vkusně i kýčovitě zdobené kraslice byly k mání za ceny od 60 šilinků (asi 150 českých korun) a ty "luxusnější", které jsou již uměleckými díly, bylo možné koupit třeba i za sedm stovek za kus (1750 Kč).Čokoládoví "velkosérioví" zajíci stáli sice jen pár šilinků, ale půlkilový ušatý symbol jara z marcipánu už Rakušana mohl stát i několik stovek. Ve Vídni se daly koupit i "speciální" kravaty s kuřátky, kraslicemi a neodmyslitelným usměvavým zajícem.
"Ostern", jak Rakušané Velikonoce nazývají, nezkazily obchod ani v místních restauracích a tradičních hospodách, které obyvatelé alpské republiky navštěvují rádi i v tomto období. Mohou si zde vybrat i ze speciálního velikonočního jídelníčku: na Zelený čtvrtek je špenát, na Velký pátek postní ryba a po další velikonoční dny jdou na odbyt jídla ze šunky, vajec či jehněčího. K mání jsou také koláče ve tvaru beránka polité marcipánovou polevou.
Na jarních svátcích se snažili přivydělat si i ti méně movití. Někteří se dali "najmout" k prodeji na nespočetných velikonočních trzích, rozmístěných v různých částech Vídně. "Dokonalým" příkladem velikonočního obchodu v rakouské metropoli byl ovšem podnapilý 180centimetrový v plyši navlečený "zajíc" s pivem a cigaretou v ruce, který se v předvečer svátků toulal po nádraží Wien Mitte.
Velikonoce jsou ale pro většinově katolické Rakousko zejména svátkem církevním a málo z místních věřících si nechá ujít bohoslužby. Bez duchovní útěchy nezůstanou ani statisíce cizinců z různých částí světa, kteří žijí ve Vídni. Mše se zde totiž slouží v mnoha jazycích, včetně češtiny.V těchto dnech obyvatelé alpské republiky myslí také na charitu a rádi obdarují chudé a nemocné.
 Vídeňská opera |
