Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vědci zkoumají, jak zabránit chřipkové pandemii

  13:30aktualizováno  13:30
Hned několika směry se před lety rozběhl v Evropě výzkum, jehož cílem je zabránit tomu, aby se z chřipky stával nebezpečný zabiják. Jinými slovy, vědci se snaží zkrotit hrozící pandemii ptačí chřipky a hlavně zabránit tomu, aby vůbec vypukla.
Laboratoř, věda, zkumavky - ilustrační foto

Laboratoř, věda, zkumavky - ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

SPECIÁL: Ptačí chřipka

Výsledkem jejich snažení by měla být univerzální protichřipková vakcína a účinnější antivirotika nové generace.

Součástí těchto aktivit je také pozorování pohybu podezřelých virů a snaha předejít tomu, aby vůbec dostaly šanci zmutovat do nebezpečné podoby.

Výsledky mezinárodní vědecké spolupráce zaměřené na boj s ptačí chřipkou jsou nadějné. Vývoj nových vakcín i léků pokračuje.

Na druhou stranu jde ve všech případech o běh na hodně dlouhou trať, a pokud vše dobře dopadne, vakcíny i léky mohou být k dispozici až za několik let. Nezbývá než doufat, že pandemie nebude rychlejší.

I takto lze shrnout závěry výzkumů, které zazněly minulý měsíc v Bruselu, kde přední evropští experti představovali výsledky práce svých týmů, kterou z velké částí platí Evropská komise. V následujících zhruba pěti letech na něj chce uvolnit dalších dvacet milionů eur.

Aby virus zůstal u zvířat
Součástí výzkumu je i sledování toho, jak se šíří virus typu H5N1, o němž se nyní obecně mluví jako o viru ptačí chřipky.

Tento virus vyvolává nejvíce obav, pokud jde o riziko zmutování a schopnosti vyvolat celosvětovou epidemii. Lidé proti němu nemají protilátky. Právě tento virus má na svědomí již více než devadesát lidských obětí ptačí chřipky.

"Mezi drůbeží už se virus H5N1 šíří trvale," tvrdí italská expertka Ilaria Capuaová, vedoucí virologické laboratoře v Padově.

K tomu, aby se podařilo předejít celosvětové epidemii, jsou zapotřebí tři věci: je nutné vědět, kde všude se virus vyskytuje. Dále je potřeba zmapovat jeho chování. A pak je nutné chránit před ním zvířata pomocí očkování.

"Vakcína je nejúčinnější způsob, jak dostat chřipkové viry pod kontrolu," tvrdí Christian Patermann, ředitel výzkumné skupiny při Evropské komisi.

Právě Itálie se stala první zemí, která již pět let plošně očkuje drůbež proti viru H5N1. Použití této vakcíny u lidí však nepřipadá v úvahu - jde o zvířecí vakcínu, která je používána proti nezmutovanému typu viru, jenž nemá sílu spustit pandemii.

Ani vakcinace zvířat sama o sobě však nestačí. Zároveň je nutné sledovat pohyb viru mezi zvířaty.

Jen tak lze jasně stanovit, kdy jsou případné protilátky, zjištěné u zvířat, důsledkem setkání s virem samotným a kdy jsou jen reakcí na očkování.

Celkem je známo 50 různých původců chřipky u ptáků a asi desítka u savců (postihují i psy, kočky a koně).

Podle Capuaové připadá na každého člověka nakaženého některým z těchto virů milion nakažených zvířat. Tato čísla dokládají, že viry se mezi zvířaty vyskytují mnohem více, než si lidé uměli představit.

Není však zřejmé, zda je to nový, a proto nebezpečný vývoj, či zda tomu tak bylo vždycky a pouze jednou za několik desítek let některý ze zvířecích virů zmutuje natolik, aby získal sílu způsobit pandemii mezi lidmi.

To, že se zvířecí chřipkové viry přenášejí z divokých kachen na prasata a jsou potenciálně nebezpečné pro člověka, se ví od roku 1981.

Již několik let existuje také program sledující výskyt některé z forem chřipky u prasat, jehož cílem je odhalit zavčas případné mutace viru, potenciálně nebezpečné i pro člověka.

"Virus je jako chameleon, který mění barvu, protože mění své genetické vlastnosti, aby se mohl dál šířit," říká italská vědkyně.

Vyvinout účinnou vakcínu proti běžné chřipce není tak velký problém. Vědci však musí přesně znát subtyp viru, který tu kterou epidemii, nebo dokonce pandemii způsobuje.

Pak trvá vždy několik měsíců, než se podaří vyvinout a zejména vyrobit dostatečné množství vakcíny.

To nevadí v případě běžné sezonní chřipky, jejíž virus se mezi jednotlivými roky mění jen málo, lidé proti němu mají do jisté míry protilátky a trvá poměrně dlouho, než se rozšíří do světa.

V případě pandemického viru by to však mohlo být jiné, a několik měsíců prodlevy by ohrozilo životy až milionů lidí.

Proto se vědci snaží vyvinout univerzální vakcínu, působící proti chřipkovým virům komplexně. Jedním z evropských vývojových center jsou laboratoře univerzity v belgickém Gentu.

Univerzální vakcína by měla jednu výhodu - účinkovala by několik let proti jakémukoli typu chřipkového viru. V ideálním případě by člověka chránila celý život nebo by působila alespoň pět až deset let po očkování.

Xavier Saelens z Gentské univerzity, který vede tým výzkumníků, vysvětluje, že dosavadní chřipková vakcína operuje s dvěma často se měnícími bílkovinami. Proto musí být každý rok vyvíjen nová očkovací látka.

Cílem výzkumu je vakcína založená na bílkovině označované jako M2. Ta se mezi jednotlivými roky mění jen minimálně, a proto by očkování bylo dlouho účinné.

Další změna spočívá v tom, že zatímco nynější vakcína proti chřipce má podobu injekce, cílem výzkumu je očkování v podobě nosního spreje.

V principu protichřipkové vakcíny fungují tak, že se jimi do těla vpraví části původců nemoci, tedy právě zmíněné bílkoviny, a - zjednodušeně řečeno - přinutí tělo, aby se s nimi naučilo bojovat. Pokusy na myších, které v Gentu probíhají, vypadají velmi nadějně.

Nové léky na obzoru
Zatím nejúčinnějšími nástroji proti ptačí chřipce jsou antivirové léky takzvané druhé generace - Relenza a Tamiflu, přičemž s druhým z těchto léků ve svém pandemickém plánu počítá i Česká republika.

Použití léku však naráží hned na několik omezení: nehodí se pro nejmenší děti, není jisté, zda by ho bylo dost pro všechny, a co víc, ukazuje se, že virus se vůči němu může stát odolný.

Lék sám je navíc podezřelý, že při preventivním užívání delším než šest týdnů může poškodit mozek.

Předchozí léky proti chřipce, jako je třeba Amantadin a Rimantadin, chránily pouze proti chřipce typu A a virus vůči nim záhy získával odolnost.

I proto se vědci snaží objevit ještě účinnější protivirové léky. Jakkoli se v boji s ptačí chřipkou, nebo přesněji řečeno s chřipkou jako takovou klade důraz především na zkrocení viru a očkování, bez léků to také nepůjde.

"Potřebujeme účinné léky proti chřipce hned z několika důvodů," vysvětluje Johan Neyts z Rega institutu při Katolické univerzitě v belgické Lovani.

"Každoročně zemře na sezonní chřipku asi čtyři sta tisíc lidí, mimo jiné proto, že dosavadní očkování ne vždy zabírá," říká Neyts.

"A ještě důležitější by léky byly při pandemii, proti které by lidé neměli žádné protilátky a u níž by vakcína byla k dispozici až za několik měsíců. Používání antivirotik by také mohlo zabránit dalším mutacím viru. A v neposlední řadě by bylo důležité chránit jimi vybrané skupiny lidí, jako jsou třeba zdravotníci."

Výzkumný tým z Lovaňské univerzity má skvělé výsledky. Podílel se na vývoji léků pomáhajících v boji proti HIV či žloutence, kde s nimi spolupracoval i přední český vědec Antonín Holý.

Vědci se snaží poznat strukturu viru co nejpodrobněji, aby mohli zacílit lék přímo na jeho bílkoviny, čímž by zabránili jeho dalšímu množení.

Tento výzkum je součástí projektu Virgil, v jehož rámci vědci vyvíjejí léky proti virům obecně, tedy třeba i proti HIV a podobně.

"Pandemické hodiny již odtikávají, ale my netušíme, kolik ukazují," uzavřel svou přednášku Johan Neyts.

Zdůraznil přitom, že na druhou stranu lidstvo má poprvé v historii šanci připravit se na pandemii a že je nejvýše odpovědné učinit tak nyní.

Autoři:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách: hlasujte pro vítěze druhého kola!

Léto v plavkách - Kos

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Potraviny, které byste rozhodně neměli omývat před vařením

Ilustrační snímek

Takřka každý ví, že si má před jídlem umýt ovoce či zeleninu. Možná vás však překvapí, že jsou potraviny, které byste...



Dress code nemusí být v létě peklo. Pět tipů, jak na něj vyzrát

Výrazné kousky a doplňky mají na pracovišti stopku. Zbytečně by odváděly...

Formální oblečení může být pro někoho v parném horku jako noční můra. Dlouhé rukávy a upnutá sukně můžou rapidně...

K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...

KVÍZ: Co víte o ženském orgasmu?

Cesta za orgasmem může být i velmi nebezpečná.

K Mezinárodnímu dni ženského orgasmu, který připadá na středu 8. srpna, jsme pro vás společně se sexkoučkou Julií Gaiou...

Další z rubriky

Plavání je zdravé. Ale pozor na tyto mýty, které vašemu tělu škodí

Ilustrační fotografie

Plavání patří k nejoblíbenějším letním aktivitám, zvláště v těchto horkých dnech. Pro tělo je nejen příjemným...

Dětí s psychickými potížemi přibývá. Chybí nám odborníci, řekl lékař

Ilustrační fotografie

Deprese, bipolární porucha a další duševní nemoci se netýkají pouze dospělých, ale také dětí. Navíc je nyní postihují v...

Za migrény mohou ženské pohlavní hormony, tvrdí vědci

bolest hlavy, ilustrace

Role pohlavních hormonů ještě zdaleka není do důsledku prozkoumána. Že se s rostoucí hladinou testosteronu zvyšuje chuť...



Najdete na iDNES.cz