Pro tuto nemoc je příznačné hromadění zásob proteinů, známých jako amyloidní destičky, které se tvoří mezi buňkami mozku. Američtí vědci tvrdí, že se jim vakcínou podařilo tvorbu těchto proteinů u myší výrazně zpomalit.
"Podle našich poznatků je to první zpráva o vědecky závažné léčbě, jež snižuje další vývoj Alzheimerovy nemoci," uvedli američtí vědci. Nezávislí experti nicméně upozorňují, že je příliš brzo dělat si naději, že byl objeven lék proti této chorobě.
"Není to v žádném případě lék proti Alzheimerově nemoci, je to však nový směr," komentoval výzkum doktor Richard Harvey ze Společnosti pro Alzheimerovu nemoc.
Podle odborníků by podobné vakcíny mohly být aplikovány také proti dalším chorobám postihujícím mozek, například proti Creutz- feldt-Jakobově nemoci nebo Parkinsonově nemoci.
V Británii trpí Alzheimerovou chorobou půl miliónu lidí a do roku 2010 se podle odhadů tento počet zdvojnásobí.
