Podle údajů Ústavu zdravotnických informací stoupl v Česku za posledních třicet let výskyt melanomů o čtyři sta dvacet procent a ročně jím onemocní třináct set až patnáct set lidí.
Rakovina kůže tak představuje téměř čtvrtinu ze všech nádorových diagnóz v České republice. K jejímu výskytu přispívají také mýty o opalování, které mezi veřejností stále ještě přetrvávají:
Mýtus: Ve stínu se nespálíte
Pokud se nenamažete opalovacím krémem, protože stejně sedíte ve stínu, takže na vás slunce nemůže, podlehli jste jednomu z poměrně běžných mýtů. Vzhledem k tomu, že UV paprsky se odráží od písku, sněhu, vody, betonu a dalších povrchů, mohou vás ohrozit i v případě, že sedíte ve stínu.
Na toto téma provedli výzkum odborníci z Queensland Institute of Medical Research v australském Brisbane a zjistili, že stín poskytuje pokožce ochranu srovnatelnou s krémem s ochranným faktorem dva až šest, což je příliš málo. Nezávisle na tom, zda jste ve stínu, nebo na plném slunci, měli byste podle odborníků používat opalovací krém s minimálním ochranným faktorem třicet.
Stejné opatření byste měli dodržovat i v případě, když je slunce schované za mraky. Přes mraky totiž pronikne až devadesát procent UV paprsků.
Mýtus: Přes oblečení se nemůžete spálit
Je to sice neobvyklé, ale spálit se můžete i přes oblečení. Týká se to zejména lidí extrémně citlivých na slunce. Tričko nebo košile totiž podle odborníků poskytují ochranu srovnatelnou s krémem s ochranným faktorem šest.
Pro osoby mimořádně citlivou pokožkou je však ochrana, kterou poskytují běžné kousky oblečení, nedostatečná. Musí používat opalovací krém i pod oblečení, případně si koupit speciální oblečení vyráběné tak, aby poskytovalo účinnější ochranu před sluncem.
Mýtus: S padesátkou krémem se nemůžete spálit
Většina lidí se domnívá, že pokud si koupí krém v vysokým ochranným faktorem, mohou zůstat na slunci libovolně dlouho a nemohou se spálit. Číslo ochranného faktoru opalovacího krému však označuje jen dobu, po kterou je vaše kůže před sluncem chráněná, a ta rozhodně není neomezená.
K tomu, abyste získali představu o čase, po který se můžete na slunci pohybovat, vám stačí jednoduchý výpočet. Číslo faktoru vynásobte deseti a získáte počet minut, kdy by měla být vaše pokožka na slunci chráněna.
Mýtus: Voděodolný krém vás chrání vždy a všude
Mnozí lidé se domnívají, že stačí aplikovat si ráno voděodolný opalovací krém a budou chráněni po celý den a ve všech situacích. Mohou se tedy koupat i pobývat na slunci a vystačí s jediným namazáním.
Je sice pravda, že kvalitní voděodolný krém by vás měl ve vodě ochránit, ale koupáním (případně utíráním ručníkem) se jeho vrstva poškodí a je nutné ji znovu obnovit. Podle údajů Australian Accademy of Science je nutné nanést novou vrstvu opalovacího krému každé dvě hodiny. Pokud se však hodně potíte, tak každou hodinu.
Závěry britského výzkumu publikovaného v roce 2001 v Journal of American Academy of Dermatology zase ukázaly, že nejlepší ochrany dosáhnete, pokud opalovací krém použijete půl hodiny před tím, než jdete ven, a poté obnovíte jeho vrstvu čtvrt až půl hodiny po začátku opalování.
Mýtus: Opalování zlepšuje akné
Je sice pravda, že paprsky UVA mají protizánětlivý efekt a využívá se jich v dermatologii při léčbě akné, ovšem součástí slunečního záření jsou i paprsky UVB, které jsou naopak zodpovědné za ucpávání pórů.
Výsledkem jejich dlouhodobého působení může být takzvané solární akné. Vystavení se slunci navíc zrychluje stárnutí kůže, vede k tvorbě vrásek a zvyšuje riziko rozvoje kožních nádorů.
Mýtus: Nikdy jste se nespálili, nemůžete dostat rakovinou
K tomu, abyste patřili do skupiny se zvýšeným rizikem onemocnění rakovinou kůže, jste se nemuseli opakovaně spálit. Podle výzkumu British Association of Dermatologists záleží mnohem víc na tom, kolik času jste na sluníčku celkově strávili, než na tom, kolikrát jste se spálili.
Vědci zjistili, že lidé, kteří se v prvních patnácti letech života vystavovali ve velké míře slunečním paprskům a nechránili se opalovacím krémem (nezávisle na tom, jestli se spálili, či nikoli), mají později mnohem větší riziko, že onemocní rakovinou kůže. Z hlediska rizika tvorby zhoubných melanomů je důležitější to, jak dlouho byl člověk souhrnně vystaven působení UVB záření.
