A jestli jste to nevěděli, tak jen proto, že si vás okukujeme daleko nenápadněji. Pak si o vás povídáme a hodnotíme vaše proporce.
Mám kamarádku Sylvu, která se na ulici podívá na neznámého muže a podle boule v rozkroku u kalhot dokáže odhadnout jeho nejintimnější rozměry. Vyptaly jsme se jí na hned několik našich společných známých a u každého věděla. Její odhad sice dost dobře zkontrolovat nejde, ale nám ta její virtuální pravda k zábavě docela stačí. "Střední, ale tlustší, ten nic moc, zato onen -ke třiceti, ale to už je až moc," asi tak nějak hodnotí a my ostatní zíráme a smějeme se.
Díváme se vám samozřejmě také na zadek a tady je třeba říct, že je to bída. Jen málokdo má skutečně výstavní hýždě, shodly jsme se. Škoda, protože už bylo mockrát popsáno- a je to tak, že spolu s širokými rameny a úzkými boky může být vaše zadnice učiněné afrodisiakum.
Všechny do jedné pochopitelně nesnášíme, když smrdíte. Bohužel je takových mezi vámi pořád daleko víc, než mezi námi. Ale pozor, jakmile se do vás zakoukáme, ovládnou nás chemické procesy a už vaše feromony nenazýváme pachem, ale sexy vůní, což však nefunguje ve chvíli, kdy si pro nás svou "vůni" střádáte týden, neřku-li déle! Ideální je kombinace přirozené vůně, čistoty a antiperspirantu, na večer přidejte kořeněnou pánskou vůni.
"Já úplně nesnáším, když má chlap okousané nehty," prohlásila Eva. U Marie zas nejvíc ztrácíte body mastnými vlasy. Sylva nemá zájem, jakmile máte špinavé boty. Možná se budete divit, ale ani vaše svaly, nic nezachrání. "Svalovec? Ten se zabývá hlavně posilovnou a sám sebou, na co by mě potřeboval? Leda jako matraci. Třeba i při sexu počítá kliky," smála se Irena.
Zatímco vy nás vnímáte výhradně očima a -bez urážky -rozkrokem, naším pomocníkem, který řídí emoce, je kromě zraku a zmíněného čichu ještě sluch. Mě třeba vždycky dostane baryton. Po chlapíkovi s touhle barvou hlasu se vždycky ohlédnu a odpustím mu třeba i to, že kouří, což mi jinak dost vadí. Eva s Marií jsou spíš na rozhodně znějící tenor, bas je vzácný, a tak většinu z nás spíš vyleká.
Ale ještě zpátky k tomu asi nejzajímavějšímu, totiž vašemu rozkroku. Docela snadno poznáme, jestli nosíte slipy, nebo trenky. Kalhoty slipařů se boulí docela pravidelně, kdežto u boxerkařů či trenkařů je to jiné. Zejména těm vyvinutým z vás, se v jedné z nohavic rýsuje roztomilá třetí noha.
Typický slipař je například šéf kamarádky Ireny. Ta onehdá neustála své zděšení, když za ním měla přijít do kanceláře. "Normálně tam seděl, nohy od sebe a jestli to dělaly ty v pase nabírané kalhoty, či co, ale měl tam takovou horu, že jsem mu málem neviděla do obličeje," přeháněla.
"Věděla jsem, že se mu tam nesmím dívat, ale to nešlo! Vůbec jsem nevnímala co říkal. Nemohla jsem od TOHO odtrhnout oči. Úplně rudá jsem mu celou tu dobu zírala mezi nohy."
Teprve když odcházela, všimla si prý, že šéf nemá na nohou ponožky. Polobotky měl nazuté jen naboso. Možná ji balil, třeba se jen bavil...
Každopádně dobře věděl, že i my vás šmírujeme.
