Ona
Filipínka

Filipínka | foto: Profimedia.cz

Vaše svoboda ve vztazích je pro mě nepřijatelná, vzkazuje Filipínka

  • 45
Tváříte se odměřeně, ale nejste zlí. Jen jsem si musela zvyknout, vzkazuje Čechům učitelka Filipínka Michelle Cos. V Praze strávila rok. Svoboda, kterou prý máme ve vztazích, je pro ni nepřijatelná.

Proč jste přijela do Česka? Věděla jste o něm něco?
Chtěla jsem poznat druhou stranu kontinentu a také být nablízku své sestře, která se sem provdala. Vaši kulturu jsem neznala, jen rodinu mého švagra, a ta je moc milá.

Michelle Cos

* Narodila se v roce 1971 na Filipínách, na jednom z ostrovů Mindanao, ve městě Surigao.

* Vystudovala management pro hotely a restaurace.

* V Praze žila jeden rok. Učila angličtinu na Mezinárodní anglické škole. Na podzim se vrátila na Filipíny.

Jaký je rozdíl mezi Českou a Filipínskou republikou?
Na Filipínách žije mnohem víc lidí. Všichni se na sebe usmívají a chovají se vstřícně a přátelsky. Chvíli mi tady trvalo, než jsem si zvykla, že i když se Češi tváří odměřeně, nejsou zlí. Jenže musím počítat s tím, že jsem-li třeba smutná, z okolí tady sílu nenačerpám, spíš naopak.

Jak se na Filipínách chystá oslava Vánoc?
Vánoce začínají už v září. Zdobí se ulice, kterými znějí vánoční koledy. Některé rodiny už mají i vánoční strom. Bohoslužby začínají 16. prosince v pět hodin ráno a konají se každý den až do 24. prosince. Jinak slavíme spoustu katolických svátků, jsou pro nás hodně důležité a týkají se vždy celého města.

Jako učitelka můžete porovnat úroveň školství.
U nás se žáci mnohem víc snaží, aby se dostali mezi premianty, tedy mezi deset nejlepších, kteří získají stipendium. Na soukromé školy musejí rodiny často šetřit, někteří si je nemohou vůbec dovolit. Do veřejných státních škol chodí hodně dětí a jejich úroveň je tím pádem nižší.

Do Česka jste potřebovala vízum a pracovní povolení. Je obtížné je dostat?
Já měla naštěstí práci zajištěnou před odjezdem a český zaměstnavatel mi vyřídil potřebné formality.

Máte přítele. Co dělá a jak přijal, že mu na rok odjedete?
Je voják z povolání a profesionální sportovec. Dlouho jsme o mém odjezdu diskutovali. Přesvědčovala jsem ho, aby mi dal šanci poznat jinou zemi a zároveň vidět sestru. Vím, že až se vrátím, hned se vdám. Jsem už stará. (smích)

Kdy se ženy na Filipínách vdávají?
Dřív, a týká se to ještě mé generace, se vdávaly hodně brzy, tak mezi sedmnáctým a pětadvacátým rokem. Teď je věková hranice vyšší.

Kolik mívají dětí?
Bývalo obvyklé, že žena porodila sedm, osm dětí, ale dnes se to stává jen ojediněle. Běžné jsou tak tři.

Jsou časté rozvody?
Nerozvádíme se, protože jsme katolická země. Existuje sice něco jako oficiální odloučení, ale já si osobně neumím představit, že bych se rozvedla. Mám jediného přítele pět let a budu s ním. Taková svoboda ve vztazích, jaká je ve vaší zemi, není pro mě přijatelná.

Pokud žijí manželé v odluce, mohou si vzít někoho dalšího?
Ano, ale ne v kostele.

Mohou mít sex před svatbou?
V kostele samozřejmě uslyšíte, že sex před svatbou možný není, ale někteří to pochopitelně nedodržují. A pokud dívka otěhotní, nemusí se nutně vdávat. Dřív by z toho byl skandál.

Jak na Filipínách probíhá svatba?
Nevěsta se vdává v bílých šatech, ženich si oblékne k černým kalhotám tradiční barong yagalog, což je něco jako delší volná košile. Svatebčanů je někdy až pět set. Když pozvu přátele, zvu přirozeně i jejich rodiny včetně sousedů. Záleží také na postavení rodin a na jejich finančních možnostech. Koná se velká hostina, hlavní chod se jmenuje lechon a je to vlastně restované prase. Alkohol se pije málo. Novomanželé tančí tradiční tanec ayap. Svatebčané nedávají věcné dary, ale připínají peníze ženichovi a nevěstě na oblečení. Rodina ženicha nevěstě a naopak. A zrovna tak spolu tančí, pár tvoří vždy obě rodiny.

Jezdí se na svatební cestu?
Ne. Vzhledem k tomu, že před svatbou spolu pár nežije spolu, ale bydlí každý se svými rodiči, zabydlují se po obřadu ve svém novém domově.

Mají Filipínky stejná práva jako muži?
Mají, ale na veřejnosti se chovají jinak než u vás. Mohou se například s partnerem držet za ruku, ale líbání i objímání je vyloučeno. Něco takového patří jen do soukromí.

Filipíny

* Filipínská republika se nachází v jihovýchodní Asii na více než sedmi tisících ostrovech v Tichém oceánu. Ostrovy jsou vulkanického původu. Na hornatých ostrovech jsou sopky aktivní, časté jsou tajfuny.

* Filipíny mají 88 a půl milionu obyvatel. Jsou dvanáctou nejlidnatější zemí na světě. Filipínci jsou pokládáni za nejpřátelštější lidi na světě.

* V čele republiky stojí prezidentka Gloria Macapagal-Arroyo.

* 90 procent obyvatel se živí zemědělstvím, přestože země je bohatá na nerostné suroviny.

* Průměrná roční teplota je 26,5 stupňů.

Používají ženy antikoncepci?
Antikoncepce není tak dostupná jako v Česku. Kdyby Filipínka kupovala v obchodě kondom, vzbudila by pohoršení.

Jsou u vás přípustné interrupce?
Potrat je přípustný pouze ze zdravotních důvodů, nikoliv třeba jen proto, že žena dítě nechce. Četla jsem ale o mnoha ilegálních pokusech, které skončily tragicky. Vedou se také neustálé spory o tom, zda má embryo duši a od kdy. Osobně bych na potrat nešla. Jsem schopná dítě vychovat, i kdybych měla být sama.

Jak se pohlíží na nevěru?
Není akceptována, ale stává se. Tak jako v každé jiné zemi.

A jak se vám v Čechách líbí?
Zbožňuji to tu. Praha je zelené místo s parky, nejsou tu zácpy na silnicích, i městská doprava je lepší. Líbí se mi architektura. Poznala jsem jinou kulturu, naučila jsem se být nezávislá, má mysl je otevřenější. A i když miluji svého přítele a moc mi chybí, vím, že kdyby náš vztah z nějakého důvodu skončil, byla bych schopná později navázat vztah jiný. Naučila jsem se tu sebejistotě a toleranci. Určitě jsem také zdrženlivější v kritice a posuzování jiných.

Co plánujete po návratu z Čech?
Budu učit a učit... spoustu dětí... a vdám se.