Doporučujeme

Miroslav Macek vaří | foto: David Port, MF DNES

Vaří Miroslav Macek: K dobrému jídlu patří dobré víno

  • 35
Přichystat kastrůlek se všemi ingrediencemi trvalo bývalému politikovi Miroslavu Mackovi sotva čtvrt hodiny. Ve své moderní kuchyni, kde všechno ladí do modra, se pohyboval sebejistě a přesně věděl, kde co má.


„Přesto jsem po boku své ženy zlehka ve vaření obleněl,“ přiznává. O své paní mluví jako o geniální kuchařce, které se něco málo při vaření pokazí jen jednou za několik let, sám prý umí líp než ona snad jenom zvěřinu.

„Tu ale připravujeme jen v zimě, teď volíme jednoduché pokrmy ze sezonní zeleniny, ryb a mořských plodů.“ 

Fenyklové hlavy v troubě už provoněly kuchyň, Miroslav Macek mezitím do zahrady nanosil sklo, stříbrné příbory, karafy s vodou a nádobu na led s vychlazeným bílým.

„Bez dobrého vína není dobré jídlo, proto je dole ve sklípku pod domem vždycky z čeho vybírat.“

Zásoby má slušné i kvůli přátelům, protože Mackovi zvou na večeři své známé alespoň dvakrát týdně. Ke každé takové večeři tradičně vyrábějí i jídelní lístky, běžně o pěti chodech a v záhlaví se jmény hostů, a tisknou si je na ruční papír s vlastním vodoznakem.

„Jídelní lístky samozřejmě archivujeme, jsou jich už stovky, abychom měli kontrolu a svým hostům neuvařili dvakrát to samé.“

Bůh i ďábel je skryt v detailech

Stolování je důležité i pro publicistu a překladatele Miroslava Macka. U nich doma se běžně používají stříbrné příbory a porcelán, který by do myčky dal leda ignorant. „Nasytit se očima je přece stejně důležité,“ tvrdí bývalý zubař a politik.

Se svou ženou napsali Kuchařku pro snoby, která se ihned vyprodala. Možná proto, že ji psali dva gurmeti. Miroslav Macek začal vařit už v patnácti, to když se ošklíbl nad maminčiným jídlem a ona mu odsekla, ať si tedy uvaří sám, jeho žena Jana zase léta žila v italském kantonu ve Švýcarsku. Sem a do sousedního Německa jezdí Mackovi měsíc co měsíc na nákupy. Pro rakletové brambory, chřest, krevety a humry. „Když vaříte z kvalitních surovin a zrovna se nepřejídáte, může si dát s klidem i pětichodovou večeři,“ říká Macek.

Trendům však podléhat odmítá a máslo by za margarín nikdy nevyměnil. „Bůh i ďábel je skryt v detailech! Třeba mě fascinuje, když někdo místo jemného pasírování přes sítko zeleninu rozmixuje. Že mu nechutná? Nedivím se. Rozdrcené buňky dostanou divokou příchuť, která nemá se skutečnou chutí zeleniny pranic společného.“ A raději se sám postaví k zavařovačkám a udělá vlastní marmelády, džemy a huspeniny, protože ty z obchodu mu nechutnají.

Když vidíte, s jakou rozkoší o jídle mluví a jak si na něm pak pochutnává, otázka se nabízí: Jak to, že neztloustl ani tehdy, když byl druhým nejdůležitějším mužem v ODS? Ve vysoké politice jsou přece saka do roka těsná všem. „Knedlíky s omáčkou jsem v poledne na rozdíl od kolegů nejedl,“ prozrazuje, „to už bych se nehnul. Raději jsem si někde stranou dal v klidu jogurt a večer si zašel na něco lehkého a dobrého.“

Celý život dělá každé ráno totéž – snídá po anglicku. Čerstvý džus, čaj s mlékem a vejce na slanině. „Glykemická křivka nelétá jako splašená a celé dopoledne je tělo spokojené.“

Zapékaný fenykl s olivami

Pro dva, hotovo za 30 minut

Ingredience:

3 hlavy čerstvého fenyklu
1 lžička másla
200g našlehaného tvarohového sýra
5–10 černých oliv
4 malá rajčata
4 kaparové plody (ne květy)
3 plátky libové šunky
1/6 l smetany
parmezán
sůl, bílý pepř

Fenyklové hlavy zbavíme nejvrchnější slupky, rozkrojíme na čtvrtiny a pět až sedm minut povaříme ve slané vodě. Pak je necháme vychladnout, odstraníme košťály a rozložíme na jednotlivé plátky.

V zapékací misce rozpustíme máslo, na dno naskládáme vrstvu plátků fenyklu, na ni rozprostřeme vrstvu sýra, posypeme vypeckovanými, na polovinu nakrájenými olivami, lehce osolíme a opepříme. Nahoru položíme plátky šunky a přikryjeme další vrstvou fenyklových plátků. Opět lehce osolíme a opepříme. Navrch poskládáme na půlky rozkrájená rajčata řezem dolů a na půlky rozkrojené kapary. Posypeme nastrouhaným parmezánem a po krajích misky zakapeme smetanou.

Zapékací misku dáme do předem vyhřáté trouby (200–220 °C) a 30 minut zapékáme, z toho prvních 15 minut pod alobalem.

Jako přílohu doporučuji pokrájený bílý chléb, z vín se k fenyklu hodí hodně vychlazené veltlínské zelené.

ČTĚTE TAKÉ Z BLOGU MIROSLAVA MACKA

,
  • Vybrali jsme pro Vás