„Moc všem děkuji, udělalo mi radost, že je mezi lidmi tolik dobra,“ svěřila se dojatá paní Jaroslava (40), která žije s manželem a desetiletým synem v Teplicích v přízemním domku, k němuž vede jen pár schodů.
„Děkuji všem dárcům, kteří si příběh Jaroslavy přečetli a rozhodli se jí pomoci. Je krásné vidět, kolika lidem není těžký osud ostatních lhostejný,“ vzkázala čtenářům iDNES.cz Zuzana Tornikidis, ředitelka Nadace Agrofert. Všem dárcům poděkovala také Božena Jirků, ředitelka nadace Konto Bariéry. „Vždy mě u těchto sbírek těší, jaká se vzedme vlna zájmu veřejnosti a lidé přispívají, v tomto případě neznámé mladé ženě.“
Když si Brhlíkovi dům kupovali a rekonstruovali, Jarka věřila, že pokud bude poctivě cvičit a zdravě žít, těch pár schodů vždycky vyjde. Bohužel jen silná vůle a víra nestačí a schody jsou dnes pro Jarku velký problém. Proto požádala o pomoc, zda bychom nevybrali peníze na schodišťovou plošinu, která stojí 480 tisíc a rodina na ni nemá.
Peníze půjdou i na koupelnu
Zveřejnili jsme její příběh (příběh Jaroslavy Brhlíkové čtěte zde) a přes Vánoce až do Tří králů se na jejím účtu sešlo dokonce 619 997 korun. Přispělo 698 dárců a průměrný dar je 888 korun na každého. Peníze, které se vybraly navíc, obvykle nadace rozdělují dalším potřebným s podobnými potížemi, ale tentokrát věnujeme Jarce celou částku.
„I když Jarka o další peníze nežádá, lidé je posílali právě jí, tak by je měla dostat,“ uvedla Božena Jirků. S paní Brhlíkovou mluvila a ví, že rodina chystá rekonstrukci koupelny. „Do vany už sama nevlezu a sprchový kout je malý a sama to v něm neustojím,“ potvrdila Jarka.
„Moc mě těší, že paní Jarka dostane celou vybranou částku, protože jí to pomůže přizpůsobit se vážné nemoci tak, aby mohla v rámci možností co nejlépe fungovat. Děkuji všem, kteří přispěli, letošní sbírka mě opět přesvědčila, že lidé jsou navzdory všemu ochotni pomáhat,“ řekla šéfredaktorka iDNES.cz Naděžda Petrová.
I přesto, že má Jarka sama velké zdravotní problémy, chce být co nejdéle aktivní a prospěšná. Vystudovala si před časem Vyšší odbornou školu sociálně-právní a teď sama pomáhá nemocným a zoufalým lidem, kteří mnohdy ani netuší, že pro ně existuje pomoc. Navíc absolvovala kurz mediace.
„Často mám čirou radost. Lidé za mnou přijdou kolikrát zoufalí a často zjistí, že mají spoustu možností, a odcházejí šťastní. Vidí, že jejich situace zdaleka není bezvýchodná a že nejsou ztraceni, protože mají šanci,“ říká.
