Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoční blog: Maminka a taťka

  10:11aktualizováno  10:11
Všem nevyzrálým otcům, nedoceněným matkám a zmateným dětem, ztraceným mezi světy těch dvou.
Tatínek se pro nás nikdy nekrájel. Ale hrál s námi Najdi baňku baněčku. (Ilustrační snímek)

Tatínek se pro nás nikdy nekrájel. Ale hrál s námi Najdi baňku baněčku. (Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Naše maminka by se pro nás klidně i rozkrájela. A rozkrájela by se také nejraději pro krásné Vánoce. Problém je v tom, že hned co rozkrájela sebe, rozkrájela také nás, a tak jsme se ocitli všichni rozsekaní nasr**ku mezi vánočními ozdobami, kaprem a třpytivou výzdobou.

Když někomu něco nesedělo, nebo nechápal úplně přesně, co se MÁ TEĎ DĚLAT, volala maminka ukřivděně: "Já se mám kvůli vám rozkrájet a vy neděláte nic!"

Jenže my jsme v tom maminku nechat samotnou nechtěli. Naopak. Někdy jsem se třeba potřebovala jen na chvíli zastavit a zaposlouchat se, jestli už zvoní rolničky. Ještě než jsem je zaslechla, tak byl slyšet maminčin vysoký hlas, že jsou potřeba umýt okna. Maminka se nikdy nezastavila.

Když jsem přiběhla ze školy a okouzleně zůstala stát ve dveřích, maminka zrovna v zástěře pekla nějaké cukroví. Nádherně to vonělo. Nejdříve mě napomenula, ať zavřu, ať nepouštím ven teplo. Na stole hořela svíčka. Chtěla jsem hádat co je zrovna v troubě, ale nestihla jsem ani nasát vůni vanilkových rohlíčků. Jenže ještě, než jsem stačila rozmrznout, než jsem stačila maminku zamilovaně obdivovat, ozvala se vyčítavě: "Aspoň bys mi mohla pomoct, ne?"

Chtěla bych milovat Vánoce. Vždycky jsem v nich hledala něhu, křehký třpyt, kouzelné chvíle, při kterých ve všech pohádkách vždycky zazní rolnička nebo harfa. Miluju světlo svíčky, miluju, když jsme všichni pohromadě. Miluju maminčin adventní věnec. Ale kdyby nebyl, budu milovat maminku, jak s námi klidně sedí, nic ji netrápí, nerozhlíží se nespokojeně, co se ještě nestihlo a budu milovat tu chvíli, kdy jsme prostě spolu.

Jenže mamča se nikdy nezdála spokojená. Často místo radosti poukazovala na věci, které se nestihly udělat, nebo které měly být hotové už někdy před tím. Chtěla pro nás dokonalé Vánoce ve všech ohledech. Můj bratr Vánoce nenávidí. Můj bratr špatně nese ten tlak.

U nás má Štědrý den svůj vlastní rozvrh činností. Maminka ho ráda dodržuje, aspoň si je jistá, že všechno správně klapne. Je jenom škoda, že v hodinu, kdy je nejlepší smažit kapra, bývají v televizi zrovna ty nejkrásnější pohádky. Mamča chce, aby kapra smažil Ivoš. Ale ten bývá raději mimo dům, na čerstvém vzduchu. Moje sestra vždycky zdobí stůl, já zase stromeček. Úklid jsme zvládly víkend před tím.

Strýc Vojta je vždycky netrpělivý, že ještě není polívka (on miluje rybí polívku), protože musí jíst dřív. On totiž každý rok nosí po dědině na Štědrý večer betlém. Je to krásná tradice. Lidé jdou s betlémem, lampiony a pan Buchta hraje na trubku. Lidé vycházejí ven a přejí si navzájem Šťastné a veselé. Proto spěcháme, abychom měli dojezeno, než přijdou.

Když si někdo z nás potřebuje během Štědrého dne s druhým něco vyříkat, nebo se porovnat, maminka ze strachu, že by se všechno pokazilo, často říká: "Nechte toho, je Štědrý den." Nebo: "Na Štědrý den se mají mít všichni rádi!" (Ale my se máme rádi, mami.) Já musím říct upřímně, že tyhle věty tiše nesnáším. Vytvářejí tlak.

Proto se u nás jen zřídka zpívají koledy. Kvůli tomu tlaku. Člověk potom potřebuje být chvíli sám, aby zkusil zaslechnout rolničky ve svém nitru. Jenže to je nebezpečné, protože mamča potom říká vyčítavě, že se nic nedělá.

Jako malá jsem přemýšlela o slovu atmosféra. Tušila jsem, že to je něco, co člověk cítí uvnitř. Ale řekněte mi tedy, jak můžeme vytvořit atmosféru Vánoc v obýváku, když ji nemáme ve svém srdci? Pak jde člověk ke stromečku, ale něco tomu chybí. Člověk podává druhým dárky, a trochu křečovitě se směje, když doufá, že se trefil do vkusu obdarovaného, ale něco tomu pořád chybí!

Mami, sundej si už tu zástěru. Něco jsme nestihli. Nestihli jsme si spolu sednout a Popelka, kterou máš tak ráda, je už taky pryč. Občas bylo všechno sice načančané, třpytivé a dokonalé, ale nad stromečkem jakoby visely rampouchy.

To náš tatínek si s nějakým vychystáváním hlavu nelámal. Když jsme k němu na Boží hod přišli, měl nazdobený jen vánoční strom. Žádné cukroví, žádná výzdoba dveří, ba ani adventní věnec tam nebýval. Jen ten strom. Ale zato krásný. Stál pod oknem, úplně stejně, jako vždycky býval, když jsme ještě bydleli všichni spolu.

Vánoční hvězda na vršku a barevné baňky byly stejné, jako jsem si je pamatovala. Žádná tam nebyla dvakrát. Jo, a barevná světla. Když se zhaslo velké světlo v pokoji, celý stromeček se barevně třpytil a my jsme potom hráli takovou jednoduchou hru. Milovala jsem ji. Leželi jsme na pohovce, hlavu vysoce podloženou, taťkovu ruku pod hlavou, a protože nebylo co dělat, hráli jsme hru Najdi baňku baněčku.

Taťka byl vždycky trochu cítit pivem a kouřem, když říkal: "Najdi baňku baněčku, která je... třebaaa.... červená, podlouhlá s bílým pruhem." A já jsem ji hledala. Pak jsme si vyměnili role. Když nás bylo víc, když jsme hráli všichni sourozenci, soutěžili jsme, kdo ji najde dřív. Bylo to krásné. Ten barevný strom zářil, když jsme hledali, bylo ticho a byli jsme spolu.

V srdci mi zvonily rolničky a strašně mě mrzelo, že nejsme všichni spolu. I s maminkou. Tatínek totiž nikam nespěchal a nezlobil se, když jsem přinesla v botách do předsíně sníh. Nezlobil se ani, když jsem nechala čepici a rukavice na kluzišti a už je pak nenašla. Tatínek nás totiž zapomněl vychovávat.

To maminka vydělávala peníze, starala se o nás, napomínala nás a chtěla pro nás vytvořit dokonalé Vánoce. Vždycky se nejvíc děsila toho, že nám nebude moct dát všechno, co bychom potřebovali.

Tatínek se pro nás nikdy nekrájel. Ale hrál s námi Najdi baňku baněčku.

(Tento text je pro všechny otce, kteří se ve své generaci tak trochu nepovedli. Být otcem neznamená jen si hrát. Hrají si jen malí kluci, kterými zůstali.)

Další blogy Terezy Šírové najdete ZDE.

Autor:






Nejčtenější

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

Muži tanga milují, ženy jim příliš nefandí. Důvodem je to, že nejsou úplně...
Tanga přestala být sexy. Ženy dávají přednost rafinovanějším střihům

Už žádný diskomfort a „ypsilon“ vykukující zpod lemu džín. Místo toho pohodlí a elegance. Šňůrková tanga nahradily střihy, jenž zadek alespoň trochu zahalují....  celý článek

ilustrační snímek
Tři přesvědčení, která získáme v dětství, a neseme je až do dospělosti

I když si to občas nechceme připouštět, naše dětství mělo nepochybně velký vliv na to, jací lidé se z nás později stali. Podle odborníků v dětství vznikají tři...  celý článek

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Další z rubriky

Soukromá Sado-maso mučírna - klec
Erotické sny žen zahrnují nátlak a třeba i znásilnění přitažlivým mužem

Okouzlující cizinec, kterému nelze odolat. Nechat se svázat. Ale také třeba být sledována… Ženské sexuální fantazie jsou často barvitější, než mnohdy samy ženy...  celý článek

Kristýna toho má v náhradní rodině s pěti dětmi brzy dost.
Nevěru jsem mu odpustila, ale nezapomenu, řekla Kristýna ve Výměně

Terezu s Pavlem spojuje podobný osud. Pořídili si děti, ale partneři je opustili. Pavel zůstal sám se třemi dětmi, Tereza se dvěma, a tak se dali dohromady...  celý článek

Svatava Maradová, šéfka Pozemkového úřadu
Šéfka pozemkového úřadu: Myslela jsem si, že v roce 2017 budeme dál

Dvacet let byla manažerkou v soukromé firmě. Ve čtyřiceti udělala Svatava Maradová životní kotrmelec: vystudovala dvě vysoké školy, porodila třetí dítě a stala...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?
Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?

Před pár lety si všichni pořizovali micelární vodu, výrobci ale zašli ještě dál. Zázračné micely, které vážou všechny ne... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.