Tchaj-wan
“Tchajwanci Vánoce neslaví. Jsou to většinou buddhisté nebo taoisté. Vánoce znají jen z televize a internetu,“ říká čtyřiadvacetiletý Lukáš Krčil, který na Tchaj-wanu momentálně studuje.
Známé symboly Vánoc jako stromeček však podle Lukáše na Tchaj-wan už také dorazily. Nákupní centra jsou jich plná. Během našeho Štědrého dne Tchajwanci chodí do práce. “Mladá generace si občas vyměňuje nějaké drobné dárky, ale pravý smysl Vánoc tu skoro nikdo nezná. Většina Tchajwanců neví nic o pravém smyslu Vánoc, ale bere je zkrátka jako něco hezkého ze západní kultury.”
Mnohem důležitějším datem je svátek Čínského nového roku. “To je pro ně něco jako naše Vánoce ve smyslu, že se sejde na několik dní opravdu celá rodina a jedí společně doma.”
“My na univerzitě budeme Vánoce slavit hned několikrát. Většina mých učitelů má západní vzdělání, svoje doktoráty získali v Evropě nebo v USA, a každý z nich dělá takovou menší party pro svoje studenty. Jsem zvědav, jaké to bude, poprvé budu slavit Vánoce o sedm hodin dříve než moje rodina,” zakončuje Lukáš.
Finsko
“Ve Finsku navštěvuje děti Santa Claus, podobně jako v Americe. Není ale jediný, svoji velkou roli tu má i Joulupukki, což je postava oděná do ovčí, kozlí nebo i sobí kůže. Je to v podstatě takový skřítek, který shání dárky a plní dětem jejich přání,” popisuje vánoční zvyky Martin, který do Finska jezdí pravidelně za prací.
Ve Finsku je podle něj zvykem, že děti vidí - snad asi jako jediné na světě - na Štědrý večer postavu, která jim dárky naděluje. Tak trochu mi tahle tradice připomíná spíš našeho českého Mikuláše. „Ale určitě je výhoda, že Santu Clause máme tady ve Finsku, jak se říká přímo za humny. Oficiálně totiž bydlí na polárním kruhu ve finském městečku Rovaniemi. A nechává si za to také pořádně zaplatit, filuta jeden. Za jednu fotku s ním zaplatíte i neuvěřitelných patnáct set korun,“ pokračuje Martin.
Rovaniemi je jedno z nejvyhledávanějších míst ve Finsku, turisty se to tady jen hemží i přesto, že o pouhých deset kilometrů dál už potkáte tak maximálně jen opuštěného soba nebo polární lišku.
Co se tradičního jídla týče, na Štědrý den snídají Finové rýžovou kaši a švestkový džus. Přes den zdobí stromeček a k večeři se podává finská klasika: velká vařená šunka neboli předuzená kýta s makarony a mrkví. “Někdo si kupuje i krůtu, ale to nevím, jestli je myšleno na druhý sváteční den, nebo je to pro ženy se striktní dietou,” směje se Martin.
USA
Katka Mikulová prožila v Americe rok života na studiích. Bydlela v doktorské rodině v Coloradu.
„Nejvíc mě hned na začátku zaskočila americká posedlost výzdobou. Přímo naproti bydlel starý pán, který pravidelně vyhrával soutěž o nejlépe nazdobený dům ve městě. Miloval to. Deset Santů na zahradě a tisíc světel kolem domu pro Američany není klišé.“
Její americká rodina se kromě ní starala o tři vlastní dcery. „Čtyřiadvacátého večer jsme se všechny holky navlíkly do pyžama a tatínek nám četl vánoční pohádku. Dcerám tou dobou bylo ke třiceti a jedna už měla vlastní děti.“
Další americkou specialitou jsou takzvané Xmas letters, které se i dnes posílají stále klasickou poštou. Rodiny se často speciálně kvůli nim nechávají fotit v ateliérech. „Občas mi přišlo, že soutěží, kdo bude mít rodinné fotky nejbláznivější.“ vzpomíná Katka.
Tradičním slavnostním jídlem je známý krocan, dárky s rozbalují ráno pětadvacátého a malé dárky si v Americe opravdu dávají do punčoch zavěšených na krbu. „Co oproti nám ale v Americe příliš neřeší, je cukroví. Místo našich osmi nebo i více druhů nakoupí nanejvýš sladké lízací červeno-bílé Santovy hůlky,“ říká Kateřina, kterou cizí tradice okouzlily natolik, že později se sestrou založily zážitkový cestovní portál Travelove.cz.
Londýn
“V Anglii jsem strávil Vánoce minulý rok, když jsem s přítelkyní letěl navštívit svoji sestru,“ svěřil se Jan Langer. Jeho vánoční oslava začala čtyřiadvacátého večeří, na kterou se sešla celá rodina. Dárky se ale ten večer nerozbalovaly. Celý večer totiž v Anglii tradičně patří jen povídání, což se Honzovi moc líbilo.
Na dárky přišla řada teprve dvacátého pátého a na jejich rozbalování je celý den. Začíná se prozkoumáváním naplněných ponožek a až poté se rozbalují velké dárky pod stromečkem. K tomu se celý den popíjí šampaňské s pomerančovým džusem. Typické je podle Honzy také to, že si člověk jeden z dárků nadělí sám sobě a ostatní pak hádají, který z nich to byl. „S rozdáváním dárků jsme začali ráno v deset a skončili kolem čtvrté odpoledne. Vánoce jsem si tak opravdu vychutnal. Na všechno byl totiž čas,“ pochvaluje si Jan.
Vánoční večeře s tradičním vánočním jídlem je pětadvacátého. Jí se pečená krůta s nádivkou, bramborem a zeleninou. Vše se připravuje v troubě a moc práce s tím není. Angličané si veškeré jídlo objednají předem na internetu a vyzvednou tak dokonale předpřipravené. Stačí jen dát do trouby.
“Zatímco u nás šestadvacátého objíždíme příbuzné, Angličani mají čas sami pro sebe. Ženy obráží obchody. Slevy jsou ten den až osmdesát procent a tak ve většině obchodů potkáte i speciální ochranku, která dohlíží na to, aby se dámy neušlapaly. No a chlapi si zatím vyrazí na fotbal a hotdog. Prostě paráda,” zakončuje Honza své vzpomínky na Vánoce v Anglii.
Austrálie
Podle Karla, který dva a půl roku studuje i pracuje v Austrálii, typicky australské Vánoce neexistují. „Zvyky si místní převzali z Velké Británie a tak tu dnes dárky nosí Santa Claus a rozdávají se pětadvacátého ráno. Takže v základě je tu všechno podobné i jako v Čechách - nazdobený stromeček, dárky, rodina. Co se ale liší nesrovnatelně, je počasí,” říká osmatřicetiletý sympaťák.
Zatímco u nás bývá na Vánoce bílo, v Austrálii praží slunce a lidé se opalují na pláži. “Je to vážně zvláštní, když všude vidíte ozdobené stromečky, soby, Santy a přitom chodíte ve třiceti stupních Celsia v písku po pláži v žabkách.”
Tradiční večeře se tu tak přemístily z domovů na terasy, zahrady nebo i pláže. “Velmi oblíbené jsou tu večeře na pláži. Téměř podél celého pobřeží jsou totiž připravené grily, které může kdokoli kdykoli zadarmo použít,” vysvětluje Karel jednu z australských zálib.
“Tradiční vánoční jídlo Australané nemají a stromečky mají doma nejčastěji umělé. Moc jehličnanů tu totiž neroste, a tak venku na ulicích zdobí Australané klidně i palmy,” říká Karel.
