Romantika? Pche! Seděl jsem takhle s přáteli v baru, když tam s další kamarádkou dorazila ONA.
"Já jsem Renča..." "Hmmm... a co má jako bejt?" Hodila po mně ďábelským okem. Už v tu chvíli mi připadala jako satan vtělený do bárbínkovského těla.
"Tak na co si připijeme?" "Na tebe, takovýho arogantního hajzla jsem ještě neviděla," pronesla vteřinu předtím, než se na mě vrhla a začala mě zuřivě líbat. Spadli jsme na zem a spolu s námi i stolek plný sklenic. Návštěvníci baru se začínali bavit a my museli působit spíše jako rozhádaný dlouholetý pár, než jako dva lidé, kteří se vidí poprvé v životě.
"Táhni třeba k čertu," prohodil jsem k ní, když mi oznámila, že odchází domů. Těsně na to se o zeď vedle mé hlavy roztříštila sklenička, kterou po mně to křehké stvoření mrsklo.
Vyšli jsme na vzduch a křehké stvoření zavolalo taxi. "Jedu k tobě," byla jediná věta, kterou pronesla za celou cestu.
valentýnské výhryVítěz čtenářské valentýnské soutěže získá poukaz na víkend pro dva v luxusním My hotelu v Lednici a pět nejlepších autorů navíc odměníme sladkým srdcem plným pralinek Milka. |
Od toho dne jsme spolu začali bydlet. Po třech měsících jsme se rozhodli se vzít, protože nám oběma bylo jasné, že jsme se tak dlouho hledali, až jsme se našli. Na podzim roku 2005 se nám narodil syn a letos oslavíme desáté výročí té osudné noci.
Nemáte pocit, že bychom si už konečně nějakou tu romantiku zasloužili?
