Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vakcíny dnes nejsou potřeba a způsobují autismus aneb největší mýty o očkování

  7:00aktualizováno  7:00
Nechat naočkovat své dítě je nebezpečné, protože vakcína příliš zatíží jeho imunitní systém a kromě toho může způsobit vznik autismu. Navíc očkování není potřeba, protože závažná dětská onemocnění už byla vymýcena. Pokud už se pro očkování rozhodnete, raději počkejte, až bude dítě starší. Přinášíme vám největší mýty o očkování.
Onemocnět můžete, i v případě, že jste očkováni (Ilustrační fotografie)

Onemocnět můžete, i v případě, že jste očkováni (Ilustrační fotografie) | foto: Profimedia.cz

Jen málokteré téma vzbuzuje u rodičů malých dětí tolik vášní jako očkování. Jeho příznivci a odpůrci tvoří nesmiřitelné tábory. I když je očkování dětí v Evropě i USA povinné, podle výzkumu provedeného na University of Michigan se třiadevadesát procent pediatrů setká minimálně jednou do roka s rodiči, kteří své dítě odmítají naočkovat.

Podle odborníků je odpor k očkování způsoben tím, že nebezpečné dětské nemoci se objevují už jen výjimečně a dostaly mimo zorné pole veřejnosti. Ta je už nevnímá jako nebezpečí a má tendenci význam očkování podceňovat. Jak je to ale s očkování doopravdy? Představujeme vám největší mýty, které v rámci tohoto tématu mezi lidmi kolují:

Mýtus: Očkování příliš zatíží imunitu dítěte

Na první pohled vás může soupis povinných očkování dítěte vyděsit: Za patnáct let musí dítě dostat povinně minimálně dvanáct injekcí (jejich počet se však může víc než zdvojnásobit, pokud se mu rozhodnete přikoupit i očkování nepovinná). Pravděpodobně z tohoto, poněkud strašidelného, počtu pramení obavy rodičů, že očkování podlomí imunitu jejich dětí. To je také hlavním argumentem odpůrců očkování.

Jenže podle závěrů výzkumů, které mají k dispozici Centers for Disease Control and Prevention a American Academy of Pediatrics čelí imunita dítěte každý den velkému množství potenciálně ohrožujících podnětů - od bakterií v jídle až přes prach, který dýcháme. V porovnání s každodenní zátěží, se kterou se dětský imunitní systém musí vyrovnávat, je vliv očkování zanedbatelný.

Imunitu zdravého dítěte nemůže očkování nijak ohrozit. Navíc většina očkování probíhá vakcínami obsahující mrtvé viry. V případě, že se očkuje živými, oslabenými viry (například vakcína proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám), mohou se ve výjimečných případech objevit příznaky podobné slabému průběhu onemocnění.

Mýtus: S očkováním je lepší počkat, až bude dítě starší

Očkovací kalendář je navržený tak, aby chránil děti v nejzranitelnějším věku. Pokud budete čekat, až se vám dítě bude zdát dostatečně staré, můžete snadno ten nejvhodnější okamžik propást a své dítě tak vystavit zbytečnému riziku.

Mýtus: Očkování už není potřeba

Klasickým argumentem odpůrců očkování je tvrzení, že očkování už vlastně není potřeba, protože závažná dětská onemocnění už téměř vymizela. To ovšem není pravda. Onemocnění, která se zdála být prakticky vymýcená, se vrací zpátky v nové síle. Typickým příkladem je černý kašel, jehož výskyt se, podle údajů Státního zdravotního ústavu, rok od roku zvyšuje. Loni jím například onemocnělo v ČR už 955 lidí, zatímco rok předtím to bylo "jen" 767.

Jiné evropské státy bojují například se spalničkami, od roku 2009 je hlášený jejich zvýšený výskyt v Bulharsku a onemocnělo jimi přes dvacet tisíc lidí (dvaadvacet jich zemřelo). Navíc spolu s přílivem přílivem cizinců ze zemí s nedostatečnou proočkovaností nelze očekávat, že budou infekční onemocnění v dohledné době skutečně definitivně vymýcena.

Mýtus: Vakcíny jsou stoprocentně účinné

Stoprocentně účinná vakcína neexistuje. Nejúčinnější jsou vakcíny obsahující oslabené viry, u nichž se udává pětadevadesátiprocentní účinnost. Efektivita vakcín obsahujících mrtvé, nebo neaktivní, viry se odhaduje mezi pětasedmdesáti a osmdesáti procenty. Může se tedy stát, že chorobou onemocníte, ačkoli jste proti ní očkováni. Právě proto zdůrazňují odborníci nutnost proočkování populace, protože pak se výskyt těchto onemocnění dramaticky snižuje.

Mýtus: Očkování může způsobit autismus

O souvislosti vakcíny proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a vzniku autismu se začalo mluvit v roce 2002 ve Velké Británii. Odtud se poplašná zpráva bleskově rozšířila. Vyšetřováním této hypotézy se zabýval tým odborníků z Institute of Medicine, bylo provedeno celkem čtrnáct studií a všechny shodně potvrdily, že očkování nemá se vznikem autismu vůbec nic společného.

Jde o pouhou časovou shodu, protože k prvnímu očkování touto vakcínou dochází v patnácti měsících a symptomy autismu se začínají u nemocných dětí projevovat kolem roku a půl. Výskyt autismu je však stejný u neočkovaných i očkovaných dětí. Stejně tak nikdy nebylo prokázáno, že by očkování zvyšovalo pravděpodobnost vzniku Syndromu náhlého úmrtí, čehož se rodiče také často obávají.

Autor:






Nejčtenější

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Ilustrační fotografie
Co dělat, když tělo zadržuje vodu. Na vině může být špatné jídlo i nemoc

Je to vůbec možné, aby se naše tělo příliš „zavodnilo“, když je vlastně z vody? No ano, je. Nejsme totiž z vody úplně a jak praví staré rčení: všeho moc škodí.  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Další z rubriky

ilustrační snímek
Poradna: Dcera má účes na ježka. Jak reagovat na sexistické poznámky?

Nechala jsem své sedmileté dceři ostříhat vlasy nakrátko a strašně mě překvapila reakce některých lidí z našeho okolí. Nevím vůbec, jak na jejich nemístné...  celý článek

Ilustrační foto
Doma chce rodit stále víc žen. Doktoři varují před neúměrným rizikem

Není to ani týden, co záchranáři zasahovali u porodu na jižní Moravě, při kterém zemřel novorozenec. O den později vyjížděli k domácímu porodu znovu, tentokrát...  celý článek

Miminko Jany a Pavla - Pavlínka
Příliš mladá, či stará na dítě? Matky, co se nenechaly odradit okolím

Zpráva o těhotenství nemusí u všech hned vyvolat pocity radosti. V některých rodinách očekávání potomka naopak značně zkomplikuje situaci, ať už proto, že je...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku
Barevná oční linka DYI: Nahraďte černou klasiku

Jemnějším typům příliš nesvědčí klasická černá tužka na oči - na jejich tváři působí tvrdě. Naopak barevná linka z očníc... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.